Brzy po návratu svobody projevu, již roku 1990 obnovil po půlstoletém přerušení svou existenci časopis Logos. I v nové podobě ho vydávala znovu oživená Universalia, společnost českých hermetiků. Poté, co Universalia změnila název a celkovou koncepci, převzalo jeho vydávání nově vzniklé nakladatelství Trigon, které chtělo zachovat původní pojetí Universalie a její vůdčí osobnosti Vladislava Zadrobílka.
Pojetí sborníku, který vychází víceméně jako ročenka, vyjadřuje jeho podtitul Sborník pro esoterní chápání života a kultu
ry. Jde v něm především o západní esoterismus označovaný též často jako hermetismus. Tento směr spirituality navazuje na pramenné texty. Je to soubor různého počtu, v aktuálním českém vydání osmnácti traktátů vydávaný i v překladech pod latinským názvem Corpus hermeticum. Další je krátký text s názvem Smaragdová deska Herma Trismegista.
Hermetismus obvykle zahrnuje rovněž disciplíny, z nichž každá má svou tradici a texty, o něž se opírá. Je to však podobný přístup ke skutečnosti, pojetí, že vše je mysl, z mysli se vynořuje hmota (tělo, příroda), duchovní aspekt (to, co je nahoře) a hmotná, pozemská skutečnost (to, co je dole) si odpovídají. Člověk je mikrokosmem. Mezi vesmírem, živly, alchymickými substancemi, zvířaty, rostlinami, částmi těla a lidskou myslí jsou analogie. Těmito obory jsou alchymie, astrologie, magie, hermetická kabala a tarot.
V současnosti je k dispozici dvojčíslo, které má uvedeno vročení 2021, 2022. Sborník se znovu objevil po přestávce způsobené možná omezeními covidové éry. Podstatné pro toto pojetí hermetismu je to, že je zařazen do kontextu kultury, konkrétně filosofie, náboženství, vědy a rovněž výtvarného umění a beletrie. To si udržuje i nejnovější vydání sborníku.
Jindřich Veselý, člen redakce a autor, který svými články a knižními (autorskými, překladovými) texty klade hermetismus do filosofické souvislosti, má v posledním sborníku krátký text, cosi jako editorial, pod názvem V zrcadle imaginace. Poslední věta vyjadřuje záměr: Snad mohou i stránky letošního Logosu posloužit jako pozvání k pravé imaginaci, přispět tak k očištění zrcadla mysli a svou troškou napomoci k usebrání a návratu k tomu jedinému, čeho je skutečně třeba.
Jakub Hlaváček, majitel partnerského vydavatelství Malvern, přeložil text ze svého oblíbeného prostředí Čtvrté cesty, jehož autorem je původem britský, ve Francii usazený divadelní a filmový režisér a scenárista Peter Brook. Názvem článku Jiný rozměr: kvalita ukazuje, oč ve směrech, jako hermetismus jde. Kvalita je aspekt skutečnosti opomenutý standardní vědou, která pro svou objektivitu potřebuje skutečnost interpretovanou matematicky, kvantitativně a mechanicky.
Text poněkud překračuje kvalitativní přístup ke skutečnosti, když se dovolává popisu světa utvářeného řetězcem energie, stoupajícím od nejnižší k nejvyšší oktávě. Používá pojmy jemnější a hrubší energie oblíbené v populární esoterice. Energie není zřejmě míněna ve fyzikálním smyslu jako schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci. Chce však, jak autor říká v závěru článku, naplnit propast mezi vědou a člověkem.
Od žijícího klasika českého hermetismu Milana Nakonečného máme ve sborníku důkladnou studii Historické fáze ve vývoji hermetismu. Rozlišuje jako člověk, který působil na univerzitní půdě, akademické a esoterní hledisko studia.
Častým tématem Logosu je přítomnost hermetických motivů v architektuře. Navazuje tím na dílo neznámého autora, který psal pod pseudonymem Fulcanelli a na jeho spisy Tajemství katedrál a Příbytky filosofů. Ty významně ovlivnily hermetismus jako kulturní děj. V tomto čísle sborníku se tomu věnuje Roman Kořan v článku Větrný mlýn: výklad reliéfu pekařství Poilâne.
Alchymie je v posledním Logosu zastoupena článkem novozélandského autora a předkladatele esoterických, filosofických a poetických textů Aarona Cheaka v překladu Jindřicha Veselého. Vedle převládající spirituální alchymie reprezentuje tento obsáhlý text alchymii fyzickou. Bere vážně v úvahu obojí.
Ondřej Lesák konfrontuje tradiční alchymické texty s moderním chemickým, či spíše fyzikálním pojetím přeměny prvků. Uvádí tepelné a radiační účinky štěpné nebo fúzní reakce. Činí to ve svém Zamyšlení nad knihou Jitro kouzelníků po více než padesáti letech, což je podtitul článku Snění o bezpečných nápodobách historických transmutací. Má zato, že pro pochopení alchymie je třeba odložit značnou část dnešní fyziky a chemie.
Obnovitel Logosu Vladislav Zadrobílek v něm tentokrát má pod svým častým pseudonymem D. Ž. Bor dva esejisticky laděné články z pozůstalosti, Člověk ve dne, v noci a Hovor při západu slunce. Svou bohužel málo prezentovanou poetickou tvorbu nabízí Jakub Hlaváček v básni Volám Tě. Beletristického autora Gustava Meyrinka nepřímo zastupuje čtyřiačtyřicet jemu adresovaných dopisů německého mystika druhé poloviny 19. století Aloise Mailändera. Samotného Meyrinka připomíná úryvek z delšího textu O proměně krve, který vyšel v Logosu r. 2002.
Vizi Ladislava Puršla z noci na 22.1.2012 pod názvem Kámen v oválné misce vybral autor sám či redakce z cyklu textů Světla na černém blesku. To, co se mu přihodilo, byla řeč řeči, královská řeč, jakou dosud nikdy nikde nezaslechl. Její záznam nemůže být nic jiného než strmé ubývání, chabý pokus obejmout blesk.
Před závěrem posledního čísla Logosu najdeme rozbor textů z pozůstalosti Alexandra Chrysogona Kubíčka od Zuzany Zadrobílkové. Z textů pak vybrala Kubíčkův text Blázen věnovaný Karlu Havlíčku Borovskému.
Přes hlavní zájem Trigonu o západní esoterismus najdeme v posledním Logosu i dva články týkající se Orientu. Ondřej Sekanina ukazuje překvapivou podobnost obrazů thajské malířky žijící v Evropě La Inthonkaew s tarotovými kartami, které, jak autor uvádí, nezná. A ještě jednou se vrací Jindřich Veselý, tentokrát s článkem z oblasti jemu blízkého tibetského buddhismu Putování do skryté země: Podivuhodný příběh tertöna Tülžuk Lungpy.
Náhledový snímek knih vydavatelství Trigon ze zdroje zde.
Díky za avízo, můžu uvažovat o koupi.