Pema Chödrön: Když není úniku

Pema Čhödrön: Když není úniku: umění milovat sebe a tento svět, Praha: Grada (Alferia) 2020.

Kniha „Když není úniku“ je sbírkou promluv, které zazněly během jednoho měsíce na jaře 1989 během meditačního ústraní (dathun) v kanadském buddhistickém klášteře Gampo Abbey. Jejich autorkou je proslulá americká mniška a propagátorka tibetského buddhismu Pema Chödrön (*1936), občanským jménem Deirdre Blomfield-Brownová.

Pema Chödrön.

Pema Chödrön se narodila ve městě New York a byla vychována v katolické víře. Skrze různé životní peripetie a duchovní hledání se dostala k tibetskému buddhismu, jemuž zasvětila svůj život. Nejprve studovala u lámy Chime Tulku rinpočheho (*1941), později se jejím učitelem stal Chögjam Trungpa rinpočhe (1939–1987). V roce 1981 se Pema Chödrön stala první plně ordinovanou americkou mniškou v tradici vadžrajánového buddhismu.

Promluvy Pemy Chödrön se týkají zpravidla nejrůznějších aspektů buddhistické nauky. Poukazují na autorčinu hlubokou znalost tradice vadžrajánového buddhismu a bohatou meditační praxi. Styl Pemy Chödrön je ale zároveň velmi civilní a vstřícný k západnímu posluchači. Její slova jsou snadno srozumitelná i někomu, kdo nemá o buddhismu téměř žádné povědomí. Pema Chödrön proplétá své promluvy velmi upřímnými, někdy až syrovými příběhy z praxe každodenního života. Vypráví také příběhy ze života velkých učitelů z linie Karma Kagjü (Marpa, Milarepa), samotného Buddhy, ale i příběh Černého jelena, svatého muže z kmene Siouxů.

Základním motivem promluv shrnutých v knize Když není úniku je především přijetí – přijetí sebe sama i života se vším, co přináší. Důraz je kladen na milující laskavost (maitrí) a zvídavou pozornost. Cílem meditační praxe je podle Pemy Chödrön to, abychom byli „plně bdělí, plně živí, plně lidští“. Promluvami silně prostupuje přesvědčení o tom, že podstata každého člověka je v zásadě dobrá. Autorka často zdůrazňuje, že cílem duchovní praxe není třeba se měnit, ale „pouze“ sami sebe lépe poznávat, prozkoumávat a přijímat.

Chödrön také často hovoří o utrpení a o nechtěných, stínových aspektech našich životů. Utrpení a vše stínové nemáme v duchovní praxi odmítat nebo s ním jakkoli bojovat, ale naopak akceptovat a tvořivě využít. Trpět a chybovat je hluboce lidské a je neodmyslitelnou součástí pobytu v lidském vtělení. Únik před nedokonalostí a utrpením je podle Chödrön naopak tím, co „roztáčí kolo sansáry“. Právě k tomuto podstatnému motivu – naučit se prodlévat v utrpení, nedokonalosti, trapnosti, obyčejnosti – odkazuje název knihy.

V promluvách z roku 1989 se objevují i dobové motivy spjaté s nebuddhistickým náboženským prostředím – Chödrön se vyjadřuje například ke kauze Satanských veršů Salmana Rushdieho, dnes opět aktuální nebo k filmu Poslední pokušení Krista režiséra Martina Scorsese.

Řeč přijde i na buddhistické meditační praxe. Pozoruhodnou praxí, charakteristickou pro tibetský buddhismus, je tonglen. Tonglen jde přímo proti tendenci lidského ega vyhýbat se utrpení a vyhledávat potěšení. Při tonglenu naopak praktikující vdechuje utrpení světa v podobě černého mraku, a vydechuje ze sebe ven do světa oblak světla, nesoucí štěstí, mír a blaženost. Tonglen je možné praktikovat všeobecně na utrpení světa, nebo na konkrétní skupiny bytostí (trpící lidé, zvířata, hladový duchové) nebo na jednotlivé bytosti (nemocný přítel apod.)

Základní myšlenku knihy shrnují slova autorky: „Buďte sami se sebou beze studu a zároveň bez krutosti. Je to rada, jak mít rád sebe i svůj svět. A tudíž se jedná o jednoduchý a dostupný návod, jak zmírnit lidské utrpení na osobní i celospolečenské rovině.“

Ve své knize se Chödrön často odkazuje ke svému učiteli, Chögjamu Trungpovi rinpočhemu. Trungpa byl významnou, ale i kontroverzní postavou tibetského buddhismu ve Spojených státech. Jeho styl výuky byl často značně neortodoxní. Trungpa také rád vytvářel nové rituály, o čemž se zmiňuje i Chödrön. Zároveň čelil četným obviněním z nevhodného chování ke svým žákům, zahrnující verbální i fyzické násilí, a také sexuální obtěžování, byl rovněž znám hojným užíváním alkoholu a kokainu. Trungpův dopad na tibetský buddhismus ve Spojených státech byl každopádně značný. Stál u zrodu tzv. buddhismu Šambhaly (Shambhala Buddhism, prezentuje se zde). Jedním z center buddhismu Šambhaly je i klášter Gampo Abbey (pojmenovaný po světci Gampopovi z linie Karma Kagjü) na ostrově Nové Skotsko v Kanadě, kde působí Pema Chödrön. Buddhismus Šambhaly má své meditační centrum i v Praze.

Psali jsme v Dingiru:

Ivan Štampach: Uspořádat si emoce, vztahy a životní styl podle Pemy Čhödrön, Dingir 23 (3), 2020, str. 104–105 (recenze téže knihy).

Sdílet:
Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments