Co bude možné slyšet na konferenci Dingiru

Konference na oslavu25 let Dingiru se pod názvem „Divákem i hercem na náboženské scéně“ bude konat v sobotu 15. října od 9:30 do 17 hodin ve Velké posluchárně Husitské teologické fakulty UK, Pacovská 350/4, Praha 4. Přijít mohou i rodiče s dětmi: o děti bude pečovat pedagog, a to pro rodiče zdarma.

Program konference s časovým rozvrhem je zde. Vstup na konferenci je zdarma a není nutné ho předem hlásit. Nyní přinášíme anotace jednotlivých přednášek:

Vladimír Šiler: K 25. narozeninám časopisu Dingir (zamyšlení, otázky)

Sekularizace pokročila do kvalitativně jiného stupně. Náboženské jevy ztrácejí společenský, komunitní charakter. Sama společnost se výrazně proměnila. Je tedy ještě možno zachytit to podstatné, co snad s náboženstvím souvisí, nástroji společenských věd? Zkoumáním toho, co se děje na „současné náboženské scéně“, si možná něčeho nevšimneme a něco podstatného nám uniká. Vědám se to stává – a pokrok spočíval často v tom, že se ustavovaly nové obory. Intelektuální odvaha a vědecká prozíravost velí neignorovat periferním viděním registrované dění probíhající mimo nás.

Zdeněk R. Nešpor: Setrvalý stav, nebo zásadní změna? České církve ve výsledcích sčítání lidu 2021

Referát se zaměří na hlavní výsledky aktuálního sčítání lidu v historické a sociologické perspektivě. Upozorní na zásadní význam mezinárodních migrací, které aktuálně vedou k zásadním změnám české náboženské scény i bezprostředním bezpečnostním rizikům.

Lucia Grešková a Karol Porubčin: Náboženská scéna na Slovensku podľa výsledkov sčítania obyvateľov 2021

Príspevok analyzuje dynamiku náboženskej plurality na Slovensku vychádzajúc z výsledkov Sčítaní ľudu po roku 1989. Sčítania ľudu po 1989 ukazujú, že potreba Slovákov niekam patriť a nábožensky sa identifikovať je omnoho silnejšia ako sekularizmus a postup náboženskej deinštitucionalizácie viditeľný v okolitých krajinách. Až 70 % obyvateľov a obyvateliek SR deklarovalo v poslednom sčítaní svoj vzťah k cirkvi, náboženskej spoločnosti alebo náboženstvu, z toho 68,64 % sa prihlásilo k niektorej z 18 registrovaných cirkvi či náboženských spoločností. Sčítanie ľudu v roku 2021 však odhalilo aj rastúcu rozmanitosť náboženstiev, s ktorými sa Slováci identifikovali, čo odráža pokračujúce zmeny v sociálnych postojoch a systémoch viery.

Zuzana M. Kostićová: Česká alternativní spiritualita a její celebrity: Kamila „Kamu“ Rundusová

Slavná televizní hvězda, influencerka a autorka kuchařek Kamila „Kamu“ Rundusová patří v současné době mezi jedny z nejviditelnějších osobností české scény alternativní spirituality. Zvlášť výrazně je to vidět na její poslední knize „Jak si uvařit Vesmír“. Přednáška se bude zabývat tím, jak se v této knize projevují základní rysy alternativní spirituality, a to po textové i vizuální stránce.

Helena Dyndová: Kolik může stát duchovno?

S rostoucí oblibou alternativní spirituality ve veřejném prostoru, roste ruku v ruce i její vliv a ekonomická prosperita. Příspěvek se bude zaměřovat na dva aspekty dvojznačně položené otázky v titulu, tedy (1) kde je hranice mezi morální únosností monetizace spirituálního povolání a pouhým „ezošmejdstvím“, jak tvrdí její kritici, a (2) jaké jsou současné trendy (a ceny) v prodeji spirituálních zážitků a komodit. Příspěvek bude také dále komentovat strategie současné společenské kritiky „trhu s duchovnem“ i systémové příčiny, které za vzmachem tohoto jevu stojí.

Michal Puchovský: Čarodejnice na sociálnych sieťach: Fenomén menom WitchTok

Sociálne siete výrazne ovplyvnili spôsob, akým v súčasnosti ľudia „žijú“ svoje duchovno. Napríklad v prípade moderného pohanstva Facebook pomohol výrazne stmeliť dovtedy veľmi roztrieštenú komunitu a vytvoril podhubie pre jeho efektívne šírenie. TikTok predstavuje príklad novej generácie sociálnych sietí, ktorej podstatou je zdieľanie krátkych videí. Podobne ako v prípade iných podobných stránok aj na TikToku si našli svoj priestor rôzne subkultúry, vrátane pohanskej. Od roku 2017 sa pod hlavičkou hashtagu #WitchTok nahromadilo viac ako 18,7 miliónov videí. Konferenčný príspevok si kladie za cieľ účastníkom konferencie v stručnosti predstaviť hlavné charakteristiky WitchToku, najpopulárnejšie witchtokovské kanály a zamerať sa na zobrazenie rôznych prúdov moderného pohanstva vo videách. Vzhľadom k faktu, že najčastejšími  konzumentmi TikToku sú najmladšie generácie, reflexia popularity WitchToku môže naznačiť budúce trendy v modernom pohanstve v najbližšej dekáde.

Ivan Štampach: Společné prvky svobodného zednářstvi a anthroposofie v kontextu západního esoterismu

Anthroposofii a svobodné zednářství příspěvek představí jako dva směry s kořeny v západním esoterismu, které vycházejí vstříc současnému důrazu na jedinečnou lidskou individualitu a tvůrčí lidskou aktivitu. Připomene jim oběma věnované tematické bloky Dingiru v kontextu novějších debat o nenáboženské spiritualitě.

Józef Szymeczek: Spiritismus jako integrální složka českého nacionalismu

Spiritismus pronikal do českých zemí v době, kdy v české společnosti sílily projevy nacionalismu. Český nacionalismus se stal pevným spojovacím prvkem české pospolitosti a začal se v českých zemích střetávat s do té doby nevídanou intenzitou s jinými nacionalismy. Autor článku mapuje jak se tato rivalita projevila ve spiritistickém hnutí na Těšínském Slezsku a Ostravsku, kde vedle sebe žili Češi, Poláci a Němci. Spiritismus zde byl využíván jako součást české národní agitace. Spiritistická nauka sloužila českým nacionalistům jako prostředek duchovní proměny. Měla přispět k přerodu nečesky mluvicích obyvatel regionu do úrovně vyšší, do úrovně českého člověka. Jak realizace této představy vypadala v praxi a jakou přinesla reakci osob, kterých se týkaly, to jsou hlavní témata, kterým se autor příspěvku bude věnovat.

František Novotný: „Podvedeni jistým vesničanem“: Vertikalita šíření satanského spiknutí od lidu k elitám v představách vrcholného středověku

Příspěvek se vyjádří k důležité historické změně ve struktuře vyprávění o spiknutí mocných se satanskými silami. Upozorní na historickou nesamozřejmost v současnosti převládajícího vzorce, v němž mocensky nebezpečná satanská spiknutí údajně vznikají v elitních vrstvách politiků a magnátů, kteří seshora ovládají široké vrstvy obyvatel. Představí kontrast s vrcholně středověkými vzorci představ o původu satanských spiknutí s mocenským rozměrem, která měla vznikat na společenské a kulturní periferii a postupně infikovat centra moci. Na tomto kontrastu se příspěvek pokusí ukázat, jak důležité je sledovat při studiu moderních příběhů o satanských spiknutích dynamiku vnitřního a vnějšího zla nejen v těchto příbězích samotných, ale i v širší kulturní imaginaci.

Pavol Bargár: Meniace sa kontúry svetového kresťanstva

Na začiatku 20. storočia sa medzi kresťanskými teológmi a predstaviteľmi cirkví nezriedka ozývali hlasy, že ono storočie bude vskutku kresťanským. Toto „proroctvo“ sa však naplnilo inak, než si jeho hlásatelia spravidla predstavovali. Nasledujúce desaťročia totiž poznamenal vzostup lokálnych cirkví po celom svete, ktoré sa hlásili o samostatnosť a svojbytnosť nielen v rozhodovaní, financovaní a misii, ale aj v teológii. Príspevok sa tematicky zameria na vývoj kresťanstva do podoby skutočne svetového náboženstva. Pozornosť bude venovaná posunom na denominačnej scéne, zmenám v ekumenizme, teologickému vzdelávaniu, misii či vzťahu kresťanstva a migrácie.

Lukáš de la Vega Nosek: Od Webera k Frankensteinovi

Příspěvek chce popsat současné proměny islámu ve třech zastaveních. Nejprve se pokusí vystihnout zásadní proměny muslimských společností a kultur z pohledu sociologie náboženství (sekularizace, globalizace, islám jako religio či spíše civil religion?). V druhém kroku představí snad ty nejdynamičtější myšlenkové proudy současného islámu (feminismus, přístupy ke Koránu, proměny fiqhu). V závěrečné části zalistuje současnou arabskou beletrií psanou muslimy a muslimkami a na několika příkladech ukáže proměny témat odrážející proměny islámu v současnosti.

Pavel Hošek: Židovsko-křesťanské vztahy po roce 2000

Poslední zhruba dvě desetiletí přinesla do oblasti židovsko-křesťanských vztahů zásadní posun či průlom, který nemá obdoby v dřívějších dějinných etapách tohoto vztahu, jakkoli je zároveň uzráním dlouhodobějších trendů. Tento posun či průlom bude dokumentován analýzou a interpretací nejnovějších dokumentů a oficiálních stanovisek, týkajících se vztahů mezi židovstvím a křesťanstvím.

Jana Valtrová: Od textů k rituálům – propojené dějiny buddhismů v Evropě

Příspěvek představí hlavní milníky ve vývoji zájmu Evropanů o jednotlivé buddhistické směry v 19. a 20. století s ohledem na koloniální a postkoloniální kontext. Příspěvek také stručně představí proměny evropských (dez)interpretací hlavních buddhistických tradic v dobovém společenském, kulturním a náboženském kontextu. Pozornost bude věnována také vazbám mezi rozvíjející se evropskou orientalistikou a prvními evropskými buddhisty.

Andrea Beláňová: Korejská misie v Česku: Strategie a výsledky

Korejská misie v Česku zapouští kořeny poměrně intenzivně. Nejméně sedmnáct církví usiluje o šíření křesťanské víry různými strategiemi. Příspěvek se zamýšlí nad způsoby misie, které Korejci u nás volí. Ukazuje, zda se misionáři nějak zvlášť přizpůsobují typickému (ne)náboženskému prostředí Česka a jak je vůbec o naší zemi z tohoto hlediska smýšleno. Dále představuje nejčastější překážky, kterým misionáři ve své činnosti čelí. Konkrétní citace z rozhovorů také přiblíží, jak misionáři hodnotí své dosavadní působení v Česku.

Jitka Schlichtsová: Tantrická společenství v západním světě: případ Gregoriana Bivolarua

Tantrická, resp. neotantrická společenství, jakým je i hnutí MISA rumunského duchovního učitele Gregoriana Bivolarua, se v západním světě potýkají se skandály a kontroverzí. Gregorian Bivolaru kvůli svému učení a tantrické praxi čelí téměř celý svůj dospělý život různým formám stíhání ze strany rumunských úřadů, a proto už téměř dvacet let pobývá mimo svou domovskou zemi. Byl obviňován z obchodu s drogami a lidmi, sexuálního styku s nezletilou a znásilnění, několikrát se ocitl ve vězení, ale poměrně záhy byl zase propuštěn. Skandalizovaný mediální obraz kauzy navíc podněcuje také k útokům a násilí vůči členům a majetku jeho hnutí. Na straně druhé se setkává také s podporou mezinárodních organizací sledujících lidská práva a některých akademiků. Ti poukazují na nejasnosti v trestních případech a obecný antagonismus vůči jógovým společenstvím, který v Rumunsku přetrval ještě z minulého režimu. Příspěvek shrne informace o hnutí MISA, kontroverzích a konfliktech, s nimiž se potýká.

Psali jsme v Dingiru:

Referáty z konference k 20. výročí Dingiru: Dingir 20 (4), 2017.

Související články:

Sdílet:
Subscribe
Upozornit na
guest

2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments
Petr Šimůnek
Petr Šimůnek
12. 10. 2022 8:25

Prosím budou k dispozici texty přednášek či prezentace? Nemůžu přijít, ale rád bych si to přečetl… Děkuji.

Jitka Schlichtsová
Jitka Schlichtsová
Editor
Reply to  Petr Šimůnek
12. 10. 2022 8:40

Konferenční příspěvky budou publikovány v následujícím vydání časopisu Dingir.