Bez cirkvi na Slovensku: když odcházení není snadné

Již rok existuje na Slovensku platforma Bez cirkvi,[1] s jejíž pomocí mohou členové až 18 různých registrovaných náboženských společností požádat o své vystoupení z církve a vymazání svého jména z církevních záznamů. Jejím autorem je sdružení Ethos, a na webové stránce se píše: „Našim cieľom je zefektívniť proces vystúpenia a výmazu osobných údajov z cirkví či náboženských spoločností.“ Podle údajů na samotné webové stránce o službu zažádalo již více než 450 slovenských občanů a podle jednoho z členů Ethosu, Martina Čiča, bude číslo v brzké době růst. „Na budúci mesiac chystáme billboard s názvom ’Vystúp z cirkvi bez stretnutia s kňazom‘ a několik dalších projektů.“[2]

Co je Ethos

Občanské sdružení, které stojí za stránkou Bez cirkvi, se nazývá Ethos.[3] Jde o skupinu lidí, kteří se snaží o prosazování sekulárního státu a obecně umenšení vlivu katolické církve na Slovensku. Jak jsme psali ve vydáních Dingiru s názvem Náboženství na Slovensku (1/2021 a 3/2021), vztah sekulární ústavy a zvláštního postavení katolické církve je přinejmenším divoký. Není proto divu, že se objevují skupiny, které si sekularismus berou za svůj program. To přitom nemusí znamenat radikální propagaci ateismu, jak je patrné z příslibů sdružení Ethos, které nehovoří o zřeknutí se víry, nýbrž její o emancipaci: „Získate kontrolu nad svojou vierou a svojim duchovným životom a odoberiete niektorej z organizácií právo hovoriť za Vás a vo Vašom mene.“

Ethos vystupuje jako sdružení, jehož cílem „nie je presvedčiť Vás pre vystúpenie z náboženskej organizácie, len sprostredkovávame jednoduchý spôsob, ako Váš cieľ dosiahnuť,“ píše se na webu Bez cirkvi u formuláře, kterým lze zažádat o vystoupení. Dle instrukcí stačí vyplnit formulář a přiložit k němu vlastní (úředně potvrzený) podpis. Organizace vám pošle hotovou žádost o zrušení členství, kterou pak stačí zaslat na adresu církve. Bez cirkvi dokonce radí, jak postupovat, pokud církev nespolupracuje či neodpovídá. K tomu podle Čiča dochází poměrně často. „Rímskokatolícka církev pomerne často nespolupracuje so svojimi bývalými členmi v ich žiadosti na vymazanie osobných údajov. Keď budeme nútení, budeme žalovať rímskokatolícku cirkev,“ uvádí k potenciální právní bitvě, která podle jeho názoru hrozí.

Nesnadný odchod

Bez cirkvi má část svého webu zaměřenou na důvody odchodu z tradičních církví. Ty jsou rozděleny právě podle jednotlivých organizací, a tak si lze snadno a přehledně najít informace o katolické církvi, protestantských církvích, ale také menších uskupení jakými jsou svědkové Jehovovi nebo mormoni. Argumentace se přitom u každého uskupení zaměřuje na několik různých témat. Z toho důvodu u katolické církve nacházíme prakticko-právní, duchovní, společenské, demokratické a aktivistické důvody pro vystoupení. Každá z kategorií je stručně rozepsána a vždy odkazuje na množství jiných stránek a zdrojů. U evangelických církví najdeme jako důvody deziluzi nebo znepokojivé aspekty víry, u mormonů se kategorie rozdělují na bezpečnostní, investigativní a soucitné, u svědků Jehovových najdeme kromě soucitné kategorie také život-zachraňující, která se zabývá nechvalně známým odmítáním transfúze.

Zpět k Bez církvi

„Cesta životom je dynamická a Vy ste sa ocitli v momente, kedy zvažujete… formálno-právne ukončenie členstva a výmaz osobných údajov vo Vašej cirkvi… Máte svoje dôvody a tiež viete, že náboženská viera je Vaša súkromná záležitosť, ktorú Vám nikto nikdy nevezme, a nie je odkázaná na žiadnu cirkev či náboženskú spoločnosť.“ Takto začíná text Bez církvi, který aspiruje ovlivnit nerozhodnuté odpadlíky od tradičních církví. Jak text explicitně uvádí, vystoupení z církve nemusí být konec duchovního života jedince – může být jeho pokračováním. Jak uvádí Vojtíšek v textu Být odpadlíkem: „Svoboda zvolit si náboženství zakládá také svobodu od náboženství odpadnout.“[4]

Vystoupení z církve může být psychicky náročným krokem, který zasáhne celou osobnost člověka. A ať už máme na fenomén odpadlictví jakýkoliv názor, měli bychom především myslet na ty, kteří svůj odchod prožívají bolestivě. I v tom však lze nalézt určitou naději. „Tuto zkušenost – ať už ve více či méně dramatické podobě – učinilo množství lidí. Každá tato zkušenost je zvláštní a neopakovatelná.“[5]

Poznámky:

[1] Informace v tomto článku vychází z webové stránky www.bezcirkvi.sk a rozhovoru s členem sdruení Ethos.

[2] Citace byly získány na základě rozhovoru s Martinem Čičem.

[3] Sdružení Ethos provozuje také webové stránky www.sekularisti.sk.

[4] VOJTÍŠEK, Zdeněk, Být odpadlíkem, Dingir, 2007:3, str. 81.

[5] VOJTÍŠEK, Zdeněk, Být odpadlíkem, Dingir, 2007:3, str. 81.

Psali jsme v Dingiru:

téma Opustit víru, opustit společenství, Dingir 10 (3), 2007, celý text zde.

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments