Letos 9. dubna uplyne 100 let od vzniku prvního českého unitářského společenství. To ještě neneslo ve svém názvu slovo „unitářství“. Nazývalo se Svobodné bratrství.
U jeho zrodu stál Norbert Fabian Čapek (1870–1942), původně baptistický kazatel. Spirituální hledání a liberální pojetí náboženství ho během jeho pobytu v USA přivedli k opuštění křesťanského náboženského rámce a hledání nových duchovních forem. Čapek hledal podobu náboženství, která by byla liberální a zároveň se hodila pro českého člověka. Na radu T. G. Masaryka se N. F. Čapek začala zajímat o unitářství – náboženství v Americe sice menšinové, ovšem tradiční a respektované. Čapka unitářství zaujalo. Vtiskl mu však některá specifika – svá osobní, i ta česká.
Pro české prvorepublikové unitářství byl charakteristický důraz na pozitivní a aktivní přístup k životu, psychohygienu, odkazování se k tradici české reformace a kladný přístup k vědeckému poznání. Čapek sám například věřil v převtělování duší; některé Čapkovy texty a písně poukazují na niterné, až mystické prožívání vztahu s božstvím; zabýval se mimo jiné typologií a frenologií a v kritickém období svého života si nechal udělat podrobný horoskop.
Samotnému založení Svobodného bratrství předcházela manifestační schůze 2. dubna 1922 v Obecním domě, které se zúčastnilo asi 1 300 přívrženců nově vznikajícího náboženského proudu. Účastnil se ho i reverend William Henry Drummond, delegát mezinárodního kongresu Svobodných křesťanů a jiných svobodných náboženských sdružení. Drummond byl přítomen i na samotné ustavující schůzi Svobodného bratrství.
Ta se konala 9. dubna 1922 rovněž v Obecním domě. Čapek během ustavující schůze pronesl proslov. Nově vznikající společenství v něm charakterizoval například i těmito slovy: „My začínáme tvořit první náboženskou obec, kde prohlašujeme hned při zakládání, že si ponecháváme úplnou svobodu v tom, v co kdo věří, a že se spojujeme jen ve společném úmyslu činit dobře.“
Po založení Svobodného bratrství začali rychle přibývat noví členové. Svobodomyslné společenství bez dogmat, ale s důrazem na lidské bratrství a praktický život, našlo v poválečné české společnosti živnou půdu. Každou neděli se konaly Čapkovy přednášky, hojně navštěvované členy, příznivci i veřejností. V červenci a září 1922 se uspořádali unitáři dokonce dvě shromáždění Svobodného bratrství pod širým nebem, na Staroměstském náměstí v Praze. Společnost Svobodného bratrství se roku 1930 stala státem registrovanou církví pod názvem Náboženská společnost unitářů československých.
V současnosti má Náboženská společnost českých unitářů (NSČU) osm obcí: kromě dvou obcí v Praze (česká a anglofonní) též v Liberci, Teplicích, Plzni, Brně, Ostravě a také Obec širšího společenství, která sdružuje členy napříč Českou republikou, a dokonce v zahraničí (Slovensko, Norsko, Finsko ad.). Letošní sté výročí svého vzniku si NSČU připomíná na sněmu, který probíhá ve dnech 7.–10. dubna 2022. Součástí sněmu je mezináboženské diskusní symposium „Liberální náboženství“, na němž vystoupí zástupci různých náboženství (čeští i zahraniční unitáři, křesťané, judaisté) spolu s religionisty z Husitské teologické fakulty UK. Vyvrcholením oslav je Květinová slavnost – originální rituál českých unitářů, který vytvořil N. F. Čapek a kterou od českých unitářů přejala i četná unitářská společenství v zahraničí.
Více o založení Svobodného bratrství: zde, religionistický pohled na NSČU: zde.
Náhledová fotografie: Zcela vlevo W. H. Drummond, vedle něj N. F. Čapek a jeho žena Mája. Foto z roku 1927: Archiv NSČU.
Ostatní fotografie: Archiv NSČU kromě „Slunečnice“. Zdroje: zde.
Související články:
Unitářská akademie se stává mezinárodním vzdělávacím projektem