ina kabattiya
itêya Senai Sansenai ū Semangelap izzizū
ū wardat lilîm nīmurū
neḫelṣûm lā pāšiq
sinništam ina ṣilli erṣetim waṭûm
râm wardat lilîm waṭûm
itti bēlet lilîm ritkubum
itti bēlet lilîm ritkubum
Výše uvedený text je transkripcí starobabylonského klínového písma. Kupodivu se však nejedná o čtyři tisíce let starý zápis nalezený na nějakých střepech hliněné nádoby kdesi v Mezopotámii, nýbrž o ukázku ze zbrusu nové sbírky básní dvaapadesátiletého barda Petra Čichoně. Knihu s názvem Borderline Frau vydalo letos brněnské nakladatelství Větrné mlýny a obsahuje navíc zvukový nosič, na němž čtenář najde devět básní zhudebněných autorem. Ostravský rodák Čichoň je totiž bytostným lyrikem, a ač je povoláním architekt, ovládá i hru na lyru, s níž většinou obohacuje svá autorská čtení. Ostatně je to již potřetí, co vydal s knihou hudební doprovod, akorát v případě sbírek Villa Diabolica (Host, 1998) a Pruské balady (Host a Vltavín, 2006) se jednalo o CD. V případě novinky jde o malou gramodesku v délce 18 minut. Jen jeho debut Chilia (Host, 1995) se obešel bez hudby. Od té doby se ovšem autor posunul od neosecesních pohádkových hříček přes křesťanskou spiritualitu svázanou do pravidelných rýmů a princip ztotožnění s obyvateli rozpadající se třetí říše, až k hermeticko-kabbalistické poetice Borderline Frau.
Samozřejmě, jak je patrné už z názvu, prim v jeho tvorbě hraje stále žena. Jen to už není obyčejná žena, nýbrž pramáti všech divoženek, vražedkyní dětí a sukub, dle starých Sumeřanů prý první žena, která prchla Adamovi ještě před Evou, samotná Lilith. K ní se také vztahuje kruciální báseň z úvodu článku Lehl jsem do hnízda slov, kterou do starobabylonštiny přeložil Martin Janský (pro zájemce je v knize pochopitelně v klínovém písmu). Ta se ve sbírce nachází ještě v arabském překladu a v hebrejštině, v níž ji autor nahrál i na desku, kde ji deklamuje svým podmanivě hlubokým hlasem. Dostalo se mu zpětné vazby od rabínů z Izraele: co se týče výslovnosti pozitivní, co se týče obsahu negativní. Prý by si neměl s Lilith zahrávat, zněla rada těchto moudrých mužů, kteří ví, že s určitým typem žen je těžké pořízení. Zkušený básník je však vybaven řadou grimoárů a kabbalistických spisků, takže, jak se dozvíme, ze str. 38: „V MODLITBÁCH POMŮŽE ARCHANDĚL SANDALFON, věnec z tvých modliteb uplete ze záclon a pak jej položí na hlavu Boha, odpověď přichází nahá a strohá.“ Také tento text je na albu zhudebněn a k tomu je v knize ještě v italském překladu.
Kromě češtiny najdeme v Borderline Frau dalších celkem jedenáct jazyků (mimo výše zmíněných např. němčinu, maďarštinu, srbštinu či rumunštinu aj.). Výraz „borderline“ značí hraniční poruchy osobnosti, přičemž její obětí nemusí být nutně jen žena. Nicméně v Čichonově poezii je to prostě vždy žena, např. v dalším čtyřverší: „ŽENSKÝ HLAS STÉKÁ ZE VŠECH STŘECH A RÝN, ženský hlas Bundeskanzlerin, ženský hlas, wir schaffen das.“
Protože Čichoň pochází z rodiny hlučínských Prajzáků, je němčina jeho druhým jazykem, již využívá ve svých textech. Ostatně svým příbuzným, hlavně babičce, věnoval v knize jednu z šesti částí, do nichž je rozdělena, s názvem Oma. Rovněž text U tante Hedvigy z tohoto cyklu se nachází zhudebněný na doprovodné desce. Ale ani ten, kdo nemá doma gramofon, naštěstí nepřijde zkrátka. Nakladatelství totiž nahrálo celé album v digitální podobě na YouTube, kde je nabízí zdarma k přehrání či stažení, v případě první písně obohacené o animaci Viktorie Štěpánové.
Málem bych zapomněl, co že vlastně znamená ta báseň z úvodu článku? Odpověď najdete níže.
LEHL JSEM DO HNÍZDA SLOV,
do svého pocitu,
vedle mě stál Senoj, Sansenoj a Samangelof
a spatřili jsme Lilitu.
Můžeš se tak snadno mýlit,
najít ženu v zemském stínu,
najít lásku Lilitinu,
milovat se s Lady Lilith,
milovat se s Lady Lilith.
Petr Čichoň, Borderline Frau, Brno: Větrné mlýny 2021.