Server Religion News Service uvedl, že prezident Turkmenistánu Gurbanguly Berdymukhammedov letos u příležitosti 27. dne měsíce ramadánu, kdy muslimové oslavují tzv. „noc moci“, udělil amnestii téměř tisícovce vězňů. Bylo mezi nimi také všech 16 aktuálně zadržovaných svědků Jehovových. Ti v Turkmenistánu čelí nepodmíněným trestům v délce jednoho až čtyř let za odmítání vojenské služby, která je zde v současnosti bez výjimky povinná.
Náboženská společnost svědků Jehovových odmítá aktivní vojenskou službu v armádě, skládání slibů věrnosti zemi a oslavy státních svátků jako výraz nespolupráce se státem, protože stát v jejich očích reprezentuje protibožský systém tohoto světa. Ale od roku 1996 mají v mnoha zemích mladí svědkové možnost nahradit základní vojenskou službu vykonáváním tzv. civilní služby, kdy je jim určena výpomoc například ve školách, v nemocnicích či jiných sférách státní infrastruktury. Turkmenistán však alternativu civilní služby neumožňuje a v zákoně formuluje obranu země jako „posvátnou povinnost každého občana“. Dvouletou základní vojenskou službu povinně absolvuje každý muž ve věku mezi 18 a 27 lety věku.
Server Forum 18 uvádí, že za „odmítnutí sloužit v ozbrojených silách v době míru“ může být podle čl. 219 odst. 1 trestního zákoníku trest až dva roky odnětí svobody nebo dva roky nápravné práce. Druhý odstavec zmíněného článku umožňuje uložit dokonce až čtyřletý trest v případě „odmítnutí sloužit v ozbrojených silách v době míru ublížením na zdraví nebo simulací nemoci, paděláním dokumentů nebo jinými podvodnými způsoby“. Mezi lety 2014 a 2018 se odmítnutí vojenské služby trestalo jen veřejně prospěšnými pracemi. Od roku 2018 se legislativa opět vrátila k trestům odnětí svobody a od té doby již bylo za odmítnutí základní vojenské služby odsouzeno 32 svědků Jehovových do vězení či pracovního tábora. Ve dvou případech došlo dokonce na trest podle druhého odstavce zmíněného článku zákona.
Problematiku trestního stíhání svědků Jehovových za odmítání vojenské služby dlouhodobě sleduje pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování. Tento problém totiž nemají svědkové Jehovovi pouze v Turkmenistánu, ale také v dalších zemích bývalého Sovětského svazu včetně Ruska (kde je momentálně jakákoli jejich činnost postavena mimo zákon), Tádžikistánu, Kazachstánu a Ukrajiny. Výbor OSN pro lidská práva, na nějž se svědkové Jehovovi obrátili se svými případy, vystupuje jednoznačně na jejich podporu. Výbor zveřejnil třináct rozhodnutí ve prospěch celkem patnácti turkmenských odpíračů vojenské služby z důvodu svědomí z řad svědků Jehovových. V posledním z nich, které bylo uveřejněno 17. září 2019 v případech Jumy Nazarova, Yadgarbeka Sharipova a Atamurada Suvhanova (dostupné zde), uvádí, že uvězněním bylo jednoznačně porušeno jejich právo na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení.
Všech šestnáct dosud vězněných svědků Jehovových bylo 8. května 2021 propuštěno bez dalších podmínek (ostatní si již trest odpykali) a vypadá to, že ani v současné době není nikdo další stíhán. Optimisté spekulují, že by pro svědky Jehovovi mohlo v Turkmenistánu dojít v záležitostech povinné služby vlasti k příznivému vývoji. O ten dlouhodobě usiluje také již zmíněný Výbor OSN pro lidská práva. Podle přehledu vývoje situace Fora 18 však turkmenské úřady zatím na apely reagují jen velmi neochotně. Zatím ještě nevyjádřily ani vůli civilní alternativu pro plnění vojenské služby umožnit. Trvají spíše na současném zákonném pojetí vojenské služby jako „posvátné povinnosti“.
Pro vidinu zmírnění represí vůči svědkům Jehovovým příliš nehovoří ani čísla. Od počátku platnosti současné právní úpravy bylo v roce 2018 potrestáno dvanáct svědků Jehovových. Dva dostali dvouletý trest a deset mužů bylo odsouzeno na jeden rok. V roce 2019 bylo odsouzeno celkem sedm svědků, z toho jeden na čtyři roky, jeden na dva roky a zbylí čtyři muži na jeden rok vězení. V roce 2020 to bylo 5 odsouzených – čtyři ke dvěma letům a jeden na jeden rok. Jen za první čtvrtletí roku 2021 již padlo celkem osm rozsudků, z toho pouze jeden jednoletý, zbylé dvouleté. Přestože byli nakonec všichni zakrátko amnestováni, reálně je toto číslo až překvapivě vysoké včetně toho, že rozsudky padaly na horní hranici prvního odstavce článku 2019.
Při neochotě Turkmenistánu ke komunikaci s OSN a zavedení civilní služby se nabízí spíše intepretace v tom smyslu, že se stát tímto způsobem patrně pokouší vztyčit směrem ke komunitě svědků Jehovových (a dalším případným odmítačům vojenské služby) diplomaticky přijatelný varovný prst a přesvědčit je tak, aby se své zásady vzdali a nevystavovali se dalšímu stíhání.
Náhledový obrázek: Daniil Islamov – svědek Jehovův uvězněný r. 2017 v Tádžikistánu (JW.org).
Psali jsme v Dingiru:
témaSvědkové Jehovovi a vývoj jejich společenství, Dingir 12 (3), 2009.
Související příspěvky:
Svědkové Jehovovi v Rusku: seznam pronásledovaných se prodlužuje