Petr Čornej, Husitská revoluce – Stručná historie, Praha: Paseka 2021.
Letos sedmdesátiletý historik Petr Čornej, jehož více než osmisetstránková biografie o Janu Žižkovi posbírala loni po právu několik literárních ocenění a jenž v současné době přednáší na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, se letos přihlásil s mnohem útlejší knihou Husitská revoluce – Stručná historie, kterou vydalo nakladatelství Paseka. Autor hned v úvodu vysvětlí, že text vznikl původně na zakázku pro Lidové noviny, kde také loni, u příležitosti 600. výročí klíčových událostí husitské revoluce, skutečně vycházel na pokračování v podobě osmnáctidílného seriálu. Z předmluvy se nám dále dostane ujištění, že současná pandemie koronaviru a s ní spojená omezení, která zastavila náš běžný život, nás vrátila téměř do středověku, „kdy však řádily nesrovnatelně nebezpečnější pandemie, proti nimž postrádalo lidstvo účinnou obranu.“
Pro knižní podobu Petr Čornej doplnil text o několik portrétů historických osobností a doporučenou tematickou literaturu. Od časopisecké verze se liší také ilustracemi. Kromě čtyřicetistránkové barevné přílohy na křídovém papíře uprostřed svazku s ukázkami ze středověkých iluminovaných rukopisů, mezi nimiž najdeme třeba Jistebnický kancionál či Kancionál Betlémské kaple, Bibli Václava IV. či instruktážní kresby válečných strojů z Knihy o německém válečném umění od Johanesse Hartlieba, je čtenářovo oko potěšeno řadou černobílých reprodukcí českých vlasteneckých malířů převážně z přelomu devatenáctého a dvacátého století, jako jsou např. Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém od Václava Brožíka, Defenestrace 30. července 1419 Stanislava Hudečka, Záhuba adamitů Františka Ženíška, Po bitvě v Ústí nad Labem Mikoláše Alše či výřez z Bitvy u Lipan z Maroldova panoramatu.
První kapitola knihy, jejímž cílem je čtenáře stručně a přehledně seznámit s husitskou revolucí z let 1419 až 1436, otevírá dobu před jejím výbuchem, tedy počátek patnáctého století, v atmosféře dlouhodobého papežského schizmatu včetně Kostnického koncilu a Husova učení. Již v druhé kapitole nás autor uvede do následků Husova upálení o čtyři roky později, které eskalovaly do první pražské defenestrace vedené husitským knězem Janem Želivským. Tato událost, při níž zemřelo minimálně třináct konšelů novoměstské radnice a jež rozhodně nepřidala na zdraví českému králi Václavu IV., který patnáct dní poté zemřel raněn mrtvicí, se stala neodvratným spouštěčem občanské války mezi katolíky a kališníky a války mezi Čechami, Římem a Říší. Následují kapitoly Rozložení sil, Zrod Tábora, Proti všem a Hledání krále, z jejichž názvů je myslím dostatečně patrné, oč se v nich jedná.
Sedmá kapitola je věnována husitskému vojevůdci Janu Žižkovi z Trocnova, na rozdíl od jeho biografie z pera stejného autora zde však zabírá pouhých šest stran a kupodivu to stačí. Nechybí ani drobný portrét Žižkova mladšího bratra Jaroslava. Dalších deset kapitol obsahuje události husitské revoluce v kostce včetně výčtu bitev, taktiky, strategie a samozřejmě vozové hradby. Větší prostor je věnován např. husitskému teologovi mistru Jakoubkovi ze Stříbra, jenž přišel s myšlenkou přijímání podobojí, jedinému husitskému arcibiskupovi Janu Rokycanovi, uherskému a českému králi a císaři Zikmundu Lucemburskému, papeži Martinu V., který vyhlásil křížové výpravy proti kacířským Čechům, a řadě dalších osobností a událostí, jež měly co do činění s husitskou revolucí na jedné či druhé straně. V poslední kapitole Čornej okrajově zmíní tzv. druhou husitskou válku z let 1467–1478 a poslední stručný portrét je věnován husitskému králi dvojího lidu Jiřímu z Poděbrad.
Čornejova nová kniha o pouhých sto osmdesáti čtyřech stranách textu je bezesporu ideální četbou jak pro laiky, tak pro žáky základních, středních, ba snad i vysokých škol, která velmi čtivou formou nabízí skutečně to, co inzeruje v názvu. A to vůbec není málo.
Náhledová fotografie prof. Petra Čorneje z pořadu České televize Historie.cs, dílu Hus a Zikmund z roku 2015.
Mgr. Viktor Pípal je absolvent HTF UK.
Související příspěvek: