Staročeská husitská verze gregoriánského chorálu je nyní k poslechu na originálním albu

Staročeská husitská verze gregoriánského chorálu je nyní k poslechu na originálním albu

Jistebnice je nejmenší město jihočeského kraje, nikoli ale nejméně významné, tedy alespoň z hlediska české reformace. Nedaleko obce se nachází Kozí hrádek, kde pobýval Mistr Jan Hus před svým odchodem do Kostnice. Přímo z Jistebnice pocházel jeho žák Mikuláš a také bakalář Sigmund z Jistebnice, jenž byl už roku 1408 obviněn z hlásání viklefství. Dalším významným rodákem městečka byl husitský kněz a zakladatel Tábora Petr Hromádka. Poslední utrakvistický kněz Martin Klužberský opustil Jistebnici až roku 1628, tedy v době, kdy bylo hlásání kalicha v království českém již několik let mimo zákon. Nebyla tedy asi náhoda, že právě na tamní faře našel roku 1872 student Leopold Katz zpěvník husitského liturgického zpěvu, který dnes známe jako Jistebnický kancionál. Jeho vznik je odborníky kladen do první půle patnáctého století. Jako o možných autorech se mluví o pražském intelektuálním okruhu kolem husitského kazatele Jakoubka ze Stříbra, jenž jako první prosazoval přijímání z kalicha. Má se za to, že autorem skladby Ktož jsú boží bojovníci a několika dalších, které kancionál obsahuje, složil jiný Husův přítel a rovněž husitský kněz Jan Čapek z Tábora. Ostatně i sám Hus se prý v menší míře podílel na jeho tvorbě.

Je tedy s podivem, že knižně vyšel Jistebnický kancionál teprve nedávno, a to ještě jen zčásti: první díl Graduale roku 2005, druhý díl Cantionale až předloni, oba v nakladatelství L. Marek. Pokud si nakladatelství udrží nastolené tempo mezi vydáváním dílů (plánován je ještě 3. díl Antifonář/breviář, 4.díl Zpěvy misálu a 5. díl Doplňky a dodatky), toho posledního se tak dočkáme za čtyřicet let. Sub specie aeternitatis na tom tolik nezáleží, ale někomu staršímu třeba může být líto, že se toho už nedožije. Těmto nešťastníkům budiž útěchou alespoň hudební album Jistebnický kancionál s podtitulem Sound of the Bohemian Pre-Reformation, které natočil ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble a letos na jaře vydala firma Supraphon. Pod vedením sopranistky Barbory Kabátkové se Tiburtina Ensemble specializuje na interpretaci gregoriánského chorálu a středověkého vícehlasu. Jak do toho zapadá Jistebnický kancionál? V jeho případě se vlastně jedná o bohoslužebné zpěvy a modlitby hodinkového officia, převedené z latiny do češtiny. Mezi nimi je i množství původní hudební tvorby v staročeštině. Z úctyhodného počtu tři sta sedmdesáti položek (přičemž část kancionálu se nedochovala) jich bylo na album vybráno jednadvacet.

Obrázek je možné zvětšit.

Nahrávka posluchači nabízí latinský gregoriánský chorál, zpívaný však v naší mateřštině. Součástí obsáhlého bookletu je (kromě všech textů v staročeštině a angličtině) průvodní slovo muzikoložky Hany Vlhové-Wörnerové, jež je zároveň editorkou knižního vydání Jistebnického kancionálu. Dále obsahuje krátké vyznání umělecké vedoucí a dramaturgyně souboru Barbory Kabátkové, z nějž se dozvíme, že kdo čekal výše zmíněné Boží bojovníky či Povstaň, povstaň, veliké město pražské nebo jiné známé písně ze zpěvníku, vyzývající k revolučnímu násilí, ten bude zklamán. Vokalistky se totiž soustředily hlavně na skladby s tématem Velikonočního Třídění a slavnosti Božího Těla. Během hodinového repertoáru tak posluchač uslyší např. tropus Hospodine, pro tvé svaté vzkřiešenie se scénou Kristova sestoupení do pekla dle apokryfního Nikodémova evangelia, lamentaci Poslúchajte slova smutná o Kristově zatčení a odsouzení, či závěrečné cantio Jezu Kriste, štědrý Kněže, na jejímž přepracování se prý podílel přímo Hus.

Na pozici sólistky se postupně vystřídají všechny zpěvačky osmičlenného souboru. Posluchač má pocit, jako by se živě účastnil křesťanské bohoslužby, pochopitelně pod obojí způsobou. Díky této báječné sugesci se lze přenést do středověké atmosféry, kdy byl pro člověka kostelní zpěv součástí čehosi nadpozemského a křesťanská mše měla skutečnou váhu, přičemž eucharistie působila vpravdě magicky a entuziasticky, např. v cantiu Vstalť jest z mrtvých král: „Vstalť jest z mrtvých král, svítězil jest mocný pán, mocně nepřietele svázal i odjal moc jeho. Veselý den nám nastal, všemť jest nám Bóh přikázal, aby každý pamatoval, vyznával čest jeho….“ Osobně bych uvítal brzké pokračování tohoto výjimečné počinu na české hudební scéně.

Autor Mgr. Viktor Pípal je absolventem Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Související článek:

Kacířův kancionál a jeho uvedení



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments