Jógové styly

Druhý ze série článků zaměřených na spiritualitu v józe v České republice. První je zde.

Cílem této série článků je sledovat, jestli a do jaké míry současná podoba jógy v České republice pracuje se spirituální složkou. V tomto díle se pokusíme nahlédnout do spirituality jednotlivých jógových stylů, které jsou u nás nabízeny.

Hathajóga

Jóga je v Indii velmi obecný termín, jenž zdaleka nezahrnuje pouze tělesné cvičení. Ovšem díky velké popularitě hathajógy zaměřené právě na tělo se na Západě termín „jóga“ často užívá v tomto užším smyslu. To však neznamená, že v tradiční hathajóze jde pouze o tělo. Původně byla totiž i tato na tělo zaměřená jóga součástí Pataňdžaliho rádžajógy čili královské jógy,[1] jejíž cíle byly duchovní. Později, zhruba ve třináctém století, se hathajóga začala osamostatňovat, nabyla značného významu a rozšířila se zejména v minulém století po celém světě.[2]

V jaké podobě se s ní můžeme setkat u nás? Nabízeny jsou lekce s přiznaným duchovním aspektem tohoto stylu, který tvoří podstatu prováděných ásan, dechových cvičení, očistných praktik nebo dokonce muder, manter (např. zde nebo zde), stejně tak pod hathajógou najdeme cvičení využívající pouze ásany čistě pro jejich tělesný a duševní prospěch, obvykle jsou zakončené relaxací (např. zde nebo zde). Tedy, hathajóga si u nás v mnohých případech udržela svou původní spirituálně zaměřenou podobu, stejně tak jako se v mnohých případech přiblížila širší klientele hledající prostředky pro lepší fyzické i psychické zdraví.

Kundalíni jóga

Dalším ze stále nabízených tradičních stylů je kundalíni jóga. Svůj název odvozuje od hadí síly kundalíni, životní energie, jež podle hinduistické antropologie proudí v kanálku zvaném sušumna sídlícím v oblasti páteře.[3] Díky praktikování jógy kundalíni postupně stoupá sušumnou z oblasti pánve až nad temeno hlavy do čakry zvané sahasrára. Tudy osvobozuje jógin svou duši purušu z hmoty prakrti.[4]

V České republice můžeme najít i u tohoto stylu jak kurzy nabízející tento styl včetně jeho duchovního rozměru (např. zde), tak kurzy, které tento rozměr zaobalují do slov bez náboženského podtextu jako třeba zde:

„Kundaliní jóga – to jsou pružná záda, silná imunita, dobře fungující nervový, endokrinní a reprodukční systém, láska k sobě, otevřenost v komunikaci s lidmi, důvěra ve svou vlastní sílu, zručnost a umění vidět krásu ve všem kolem nás.“

Vedle těchto tradičních jógových stylů, to znamená stylů nebo škol, které mají za sebou dlouholetou indickou tradici však vznikají na Západě také zcela nové styly. Pro přehlednější utřídění těchto stylů vyjdeme z dělení Apoleny Mortensen Tůmové v jejím článku Postmoderní jóga publikovaném v časopise Jóga Dnes,[5] nadto bude seznam doplněn o několik dalších stylů jógy.

Apolena Mortensen Tůmová rozděluje jógu na tradiční a moderní směry. Ukazuje, že dnešní podobu jógy můžeme vnímat buď jako něco zcela odlišného od tradičního pojetí, nebo jako výsledek dynamického procesu a zároveň legitimní pokračování tradice, jež díky svému přizpůsobování společnosti přežívá po tisíce let.

Autorka také poukazuje, že i současná podoba jógy, kterou nazývá postmoderní, v sobě často stále ponechává tradiční prvky jako ásany, mudry, bandhy nebo očistné techniky.

Tyto prvky v jejich tradiční hinduistické podobě jistě můžeme označit za spirituální vzhledem ke své intenci – snahou je rozpoznat jednotlivé obaly neboli kóši našeho těla a umožnit duši átmanu osvobodit se jednou pro vždy z hmoty (prakrti). Tato intence nemusí být samozřejmě v současné podobě jógy vždy reflektována, přesto bude vhodné si přetrvávání těchto spirituálních prvků všímat. Může být také možné, že tyto prvky získaly nové spirituální naplnění odpovídající současným potřebám v české společnosti. Postmoderní jógu charakterizuje autorka jako jógové styly vzniklé na Západě a za hlavní rys této podoby jógy považuje otevření se diverzitě světa.

Bikram jóga

Mezi základní styly se řadí bikram jóga. Jedná se o dynamické cvičení navazující na hot jógu, které se cvičí při teplotě 42 stupňů Celsia a trvá devadesát minut, součástí je dvacet šest ásan hathajógy a dvě dechová cvičení. Na webových stránkách Bikram studia v Praze najdeme:

„Je to vědecky sestavená metoda stlačování, protahování a posilování, kterou se stimulují všechny systémy lidského těla. Každá z těchto poloh systematicky připravuje tělo na polohu následující, pořadí se nikdy nemění.“

S největší pravděpodobností tento styl sice využívá spirituální prvky tradiční jógy, ale ve své podstatě není duchovně zaměřen.

Džívamukti jóga

Obvykle psán i v češtině jako jivamukti jóga, je tento styl jógy naopak výrazně spirituální, mezi její základní pilíře patří ahimsá čili nenásilí s důrazem na vegetariánství či veganství a životní prostředí, bhakti jako uznání, že božské či Seberealizace je cílem jógové praxe, dále dhjána spočívající v meditaci, při níž se dotyčný spojuje s věčnou realitou v nás, následně náda jako jóga zvuku, a nakonec studium svatého písma – šáster. Džívamukti jóga se řadí mezi současné styly hathajógy.

U nás se jí zabývá například brněnské studio Jivamukti Yoga Lokah, výrazně pracuje s anglickými názvy, spiritualita je, stejně jako hinduismus obecně, orientovaná na etiku, spočívá zejména v reflexi současných enviromentálních problémů. Praxe sice odráží tematiku zdravého životního stylu, ale ten má svou duchovní podstatu. Zakladatelka brněnského studia, Naděžda Brzobohatá, džívamukti jógu charakterizuje takto: „Tato metoda je vyučována a předávána formou duchovního aktivismu. Je to cesta k osvícení skrze soucítění se všemi bytostmi.“ Cílem je posílení míru ve světě pro všechny bytosti vyplývající patrně z toho, že cesta k osvícení znamená cestu k „rozkladu pocitu oddělenosti, k realizaci Jednoty všech bytostí, k objevení trvající radosti.“ Zůstává však otázkou, zda má realizace Jednoty a trvající radost směřovat k osvobození átmanu z koloběhu životů, nebo zda je už samotný vnitřní postoj nyní v tomto životě, či dle terminologie džvamukti osvícení, konečným cílem.

OM jóga

OM jóga kombinuje hinduistické hathajógové sestavy s buddhistickou meditační jógou.

Pražské OM Yoga studio, které ukončilo svou činnost na konci července 2020 a považovalo se za jedno z prvních studií jógy v České republice vůbec, pokládalo mantru OM za všeprostupující „základní energetickou esenci bytí,“ jóga zde měla sloužit jako prostředek uvědomění si této naší vzájemné propojenosti.

Mantra OM tvořící základ tohoto stylu si zachovává svou duchovní podstatu. Ovšem vzhledem k tomu, že je OM jóga zaměřena na vnitřní rozvoj a sebepoznání, můžeme si také zde položit otázku, v čem spočívá konečný cíl OM jógy: zda se jedná o poznání dosažené cestou OM jógy v tomto životě, nebo zda je cílem konečné osvobození átmanu. Třebaže byly u tohoto stylu zmíněny hathajógové sestavy, zdá se, že hlavní prostředkem na cestě k uvědomění je buddhistická meditace. Nadto pražské centrum nabízelo také spirituální masáže, které vycházely z ajurvédy nebo kurzy intuitivního tarotu.

Power jóga

Power jóga patří mezi dnes nejznámější styly. Vychází z jedné z moderních indických hathajógových škol, aštanga vinjása jógy, při níž se plynule přechází z jedné ásany do druhé v určitém rytmu, vždy podle jedné z šesti různě obtížných sérií.

Na rozdíl od aštanga vinjása jógy určuje sled jednotlivých ásan učitel, nadto žák může dokonce některé ásany vynechat, aniž by tím cvičení postrádalo smysl.

Vedle cvičení ásan se tento styl soustředí také na trpělivost při osvojování si jednotlivých ásan a koncentraci při jejich cvičení. Jednotlivé kurzy se už z podstaty tohoto stylu liší učitel od učitele, přesto můžeme očekávat minimální začleňování manter a meditací do sérií.

Toto minimální zapojování prvků se spirituálním nábojem je pravděpodobně také důvodem rozšířenosti power jógy v České republice, její oblíbenost může spočívat také v tom, že se lekce často zaměřují na hubnutí (např. zde nebo zde). Největší zastřešující organizací power jógy u nás je nejspíše Power Yoga Akademie.

Zen jóga

Posledním stylem uváděným Apolenou Mortensen Tůmovou je zen jóga, „komplexní styl kombinující hathajógu s taoistickými prvky čchi-kung a taiči a zenovou meditací.“ Tento styl pracuje s tradiční zen buddhistickou spiritualitou a využívá k tomu jógových ásan.

Jin jóga

Vedle zen jógy stojí za uvedení také jin jóga, rovněž pocházející z USA, v níž se kombinuje hathajóga s myšlenkami taoismu. Vychází z taoistického konceptu dvou polarit, jin a jang. Jin představuje tmavou, spíše pasivní ženskou energii, a proto se jin jóga soustředí na jinové části těla, tedy kosti, pojivové tkáně a klouby, cvičí se přímo na podlaze a v jednotlivých ásanách se setrvává zhruba tři až pět minut. Lektorka Klára Burgess popisuje jin jógu takto:

„Cvičení Yin Yogy příznivě ovlivňuje proudění životní energie (chi) do buněk a orgánů celého těla, významně napomáhá flexibilitě kloubů, posiluje imunitu, uvolňuje přebytečnou tenzi a přináší pocit klidu a lehkosti. Aplikováním tlaku na body podél meridiánů ovlivňuje Yin Yoga zdraví konkrétních orgánů stejným způsobem jako akupunktura.“

Na rozdíl od klasické jógy tedy jin jóga přistupuje k tělu po vzoru tradiční čínské medicíny nikoli indické ajurvédy. Ásany jsou sice vesměs jógové, ale tím, že se v nich zůstává delší dobu, působí na tělo jinak. Protože síla či energie jin a jang jsou vždy součástí jednoho celku, doporučuje se kombinovat jin jógu s dynamičtějšími styly jógy, aby cvičící pracoval také s energií jang.

Fitness jóga

Nad rámec základních stylů uvedených Apolenou Mortensen Tůmovou stojí za zmínění také u nás v současnosti značně populární fitness jóga. Jedná se o moderní velmi dynamický styl jógy, jak už ostatně vyplývá z názvu, jehož cílem je dosáhnout vyrovnání svalové dysbalance.[6]

Podle Kláry Buzkové se u fitness jógy není třeba zabývat hlubokou filozofií jógy, „tyto nové druhy tělesných cvičení jsou velmi dobrým ‚tělocvikem‘ pro tělo, nelze je však srovnávat s původní jógou, protože zde chybí dechové, mentální a jiné techniky.“[7] Tento styl se tudíž přiznaně distancuje od duchovní stránky tradiční jógy a využívá pouze jógové ásany bez jejich spirituálního náboje. Nabízí ji například pražský Dům jógy.

Jógalates

Čistě mezi sporty můžeme zařadit taktéž styl jógalates kombinující jógové ásany a pilates.

Když se podíváme například na nabídku Domu jógy, všimneme si také, že existuje celá řada stylů jógy s konkrétním zaměřením, cviky pro těhotné, ženy nebo muže či seniory. Tyto styly stejně jako fitness jóga nebo jógalates obvykle využívají pouze ásany, popřípadě pránájámu, ale se spirituální stránkou těchto prvků hlouběji nepracují.

Z uvedených jógových stylů je patrné, nakolik je jóga ovlivněná podobou, v jaké ji bylo možné propagovat v komunistickém Československu, tedy jógou jako sportem a zdravotním cvičením. Tento přístup se odráží zejména na stylech jako fitness jóga nebo stylech zaměřených na konkrétní zdravotní problémy. Je to možné rozpoznat také z mluvy užívané v charakteristikách některých kurzů, při nichž jsou původně spirituální prvky popsány čistě jako prostředky vhodné k odbourání stresu a tak dále. Velmi neurčitě se rovněž užívá slovní spojení vnitřní harmonie, nebývá jednoznačné, zda se jedná o harmonii tří gun (kvalit hmotné přírody) nebo o duševní zklidnění. Zůstává otázkou, jestli tyto charakteristiky odpovídají tomu, jak daný cvičitel chápe jógu, nebo jestli je to cvičitelova opatrnost, aby neodradil možné zájemce o kurz.

Avšak můžeme si zde všímat také přístupu, který spiritualitu neopomíjí. Sama různorodost jógových stylů často plyne právě z jejich odlišné spirituality. Najdeme kurzy tradiční jógy, které se soustředí primárně na spirituální rozměr jógy, u nových stylů se pak často objevují kombinace tradiční jógy s duchovními myšlenkami z jiných náboženských tradic, jako jsme to mohli vidět u zen jógy nebo jin jógy.

Ze spirituálních prvků jsou samozřejmě nejhojněji zastoupeny ásany, dále pránájáma a stále více také meditace, zachování jejich duchovního rozměru však není nutnou podmínkou. Nadto je třeba přiznat, že se to velmi nesnadno posuzuje, neboť tento rozměr spočívá zejména v intenci, s jakou jsou prvky prováděny. Pravděpodobnější je jeho přítomnost při zpěvu manter, které jsou většinou součástí už otevřeně duchovních jógových stylů. Připisování spirituálního rozměru určitým prvkům je typické také pro styly kombinující jógu s jinou duchovní tradicí. V těchto případech je obvyklé, že dojde k nahrazení původního spirituálního rozměru jiným, a to platí i pro konečný cíl jógy. Jako příklad můžeme uvést nahrazení idy a pingaly jin a jang, přejmenování brahma na Absolutno, Seberealizaci či Sebeuvědomění.

Poznámky:

[1] MERHAUT, Boris. Doslov k českému vydání van Lysebethovy hathajógy. In: LYSEBETH, André van. Jóga. 3. vyd. Praha: Olympia, 1984, 256.

[2] Tamtéž.

[3] MERHAUT, Boris. Člověk podle jógy a tanter. In: BARTOŇOVÁ, Milada, Zdeněk BAŠNÝ, Boris MERHAUT a Rudolf SKARNITZL. Jóga: Od staré Indie k dnešku. Praha: Avicenum, 1971, 111–114.

[4] Tamtéž.

[5] V roce 2008 byly Václavem Krejčíkem a Jakubem Štambergerem založeny noviny Get In Balance, které se soustředily na jógu a zdravý životní styl. V roce 2010 se noviny staly časopisem a byly přejmenovány na Jóga Dnes s podtitulem Krása vychází zevnitř. Věnuje se čtyřem hlavním tématům: jóga a zdraví, praxe, life (životní styl) a news (novinky). (Devět let s Jógou Dnes. In: Jóga Dnes [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné z: https://www.jogadnes.cz/joga/devet-let-s-jogou-dnes-2739/)

[6] BUZKOVÁ, Klára. Fitness jóga. Grada, 2006, Několik slov úvodem.

[7] BUZKOVÁ, Klára. Fitness jóga. Grada, 2006, 6.

Psali jsme v Dingiru:

téma Jóga, Dingir 5 (4), 2002, text celého čísla.

Související články:

Cvičitelé jógy

Jóga ve školách vs. náboženská neutralita