Před sto patnácti lety se narodil Marcel Lefébvre

Před sto patnácti lety se narodil Marcel Lefébvre

Před sto patnácti lety (29. listopadu 1905) se narodil Marcel Lefébvre, pozdější arcibiskup a zakladatel náboženské společnosti Kněžského bratrstva sv. Pia X. (Fraternitas Sacerdotalis Sancti Pii X., FSSPX). Jeho stoupenci si letos připomněli i padesát let od vzniku tohoto tradicionalistického hnutí. M. Lefébvre působil od roku v senegalském Dakaru jako apoštolský vikář, od roku 1955 jako arcibiskup. Tam působil až do roku 1962, kdy se vrátil do Francie, a krátce po tom byl jmenován generálním představeným kongregace spiritánů (Kongregace Svatého Ducha pod ochranou Neposkvrněného Srdce Panny Marie). To však byla doba, kdy se započal II. vatikánský koncil. Na něm patřil k těm, kteří odmítali některé zaváděné změny v církvi. Zvláště odmítl koncilní dekret o náboženské svobodě Dignitatis humanae a liturgickou reformu, kterou římskokatolická církev v duchu koncilu uskutečnila.

22. května 1970 ve švýcarském v Econe založil seminář, v němž měli být kandidáti na kněžství vzděláváni v tradičním církevním duchu. Společenství kněží a bohoslovců pojmenoval po papeži Piu X. (1935 – 1914), který byl velkým kritikem tzv. modernismu v katolické církvi. Organizace nejprve získala církevní schválení, postupně však mezi ní a Vatikánem narůstalo napětí, které vyvrcholilo v roce 1988, kdy M. Lefébvre vysvětil několik biskupů bez schválení papeže, kterým byl tehdy Jan Pavel II. Ten arcibiskupa i nové biskupy prohlásil za exkomunikované.

U příležitosti 50. výročí založení semináře byly slavnostně přeneseny ostatky Msgr. Lefebvra do krypty kostela v Econe.

I po smrti svého zakladatele v roce 1991 funguje FSSPX nezávisle jako samostatná náboženská společnost, byť se sama za součást katolické církve vždy považovala a zmíněné exkomunikace neuznala.

K uvolňování napětí došlo s příchodem Benedikta XVI. Ten nejdříve v roce 2007 svým výnosem Summorum pontificum usnadnil sloužení tridentské mše na farnostech. V roce 2009 pak jako smířlivé gesto, jež by umožnilo jednání o plném sjednocení, sňal z FSSPX exkomunikace z roku 1988. Sbližování pokračovalo i za pontifikátu současného papeže Františka, jenž v naději na uzavření plného společenství s FSSPX „v blízké budoucnosti“ uznal platnost rozhřešení udělovaných jejich kněžími při zpovědi. To byl významný krok, jelikož podle kanonického práva mohou rozhřešení platně udělovat pouze kněží, kteří k tomu mají pověření od nadřízeného biskupa. Implicitně tak byly jako legálně vysluhované uznány i další svátosti.

Při jednáních mezi Vatikánem a představiteli FSSPX se jako reálná možnost ukázala tzv. osobní prelatura (jako je tomu v případě organizace Opus Dei), kdy by Bratrstvo spadalo přímo pod papeže (a bylo tak vyňato z jurisdikce diecézních biskupů). V posledních letech však k žádnému pokroku v této oblasti nedošlo.

U nás bylo mezi tím v roce 2018 FSSPX před státem zaregistrováno jako náboženská společnost, a to navzdory snahám české katolické církve tomu zabránit. Vztahy stále nejsou harmonické. V září 2020 se však v Praze uskutečnilo první oficiální setkání generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla s děkanem FSSPX P. Tomášem Stritzkem. Předmětem jednání bylo uznávání sňatků uzavřených před knězi z Bratrstva. K dohodě zatím nedošlo, ale podle zprávy publikované na stránkách FSSPX obě strany vyjádřily přání v rozhovorech pokračovat.

Fotografie:  WikipediaInformační leták FSSPX XI- XII 2020  (s laskavým svolením vydavatele).

Psali jsme v Dingiru:

„Bratrstvo jako nová církev?“,  Dingir 2/2018.

Lefebvrovo hnutí na křižovatce, Dingir 1/2009.

Související příspěvky:

Rozklad zamítnut: Kněžské bratrstvo je právoplatně registrovanou náboženskou společností



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments