V Sedlčanech byla vysvěcena nová modlitebna adventistů

V Sedlčanech byla vysvěcena nová modlitebna adventistů

V sobotu 25. ledna 2020 proběhla v nové sedlčanské modlitebně Církve adventistů sedmého dne (CASD) slavnostní bohoslužba. Konala se při příležitosti 10. výročí založení sboru CASD na Sedlčansku (oficiální stránky zde) a letošního otevření nového Společenského centra a již zmíněné modlitebny pro veřejnost.

Stavba započala zkraje listopadu 2018 v Tyršově ulici v Sedlčanech. Financovala ji nezisková organizace Maranatha, jejímž zakladatelem je Radim Passer (psali jsme o ní zde). Navrhla ji architektonická kancelář A8000, s. r. o., a zkonstruovala stavební firma HSF Systém a. s. Bohoslužby se v modlitebně konají od 28. 12. 2019. Do té doby se členové sboru setkávali střídavě každou sobotu buď ve sboru ve Štětkovicích založeném v říjnu 2009, nebo v Sedlčanech na Komenského náměstí otevřeném v červenci 2011.

Podoba nové modlitebny je skutečně netradiční. Je tvořena železobetonovou konstrukcí s obvodovým hliníkovým pláštěm a prosklenou fasádou (obr. 1, 2, 3). Zřejmě z tohoto a i jiných důvodů zaznělo proti budově několik rozpačitých až odmítavých hlasů. Pro příklad uveďme článek otištěný v týdeníku Sedlčanský kraj od Petra Frumerta.[1] Pro pořádek přidávám i odpověď vedoucího sboru CASD v Sedlčanech Tomáše Chmela, která byla otištěna hned v dalším čísle zmíněného týdeníku.[2] Nicméně interiér je na pohled o poznání příjemnější. Dobré atmosféře napomáhá veliké prosklené okno nad kazatelnou, kterým do sálu proudí dostatek světla. V hlavním sále se kombinují bílé plochy podlahy, stěn a stropu se dřevem (obr. 5). Zajímavostí je křtitelnice umístěná na pódiu, čímž na sebe strhává značnou pozornost (obr. 6, 7). Za dvojznačný počin považuji velkou prosklenou plochu takzvaného ceremoniálního vstupu (obr. 8). Jeho účelem má být především transparentnost, aby měli kolemjdoucí možnost vidět, co se děje uvnitř modlitebny a nebál se případně vstoupit do neznáma. Na druhou stranu se tato vznešená myšlenka snadno obrátí v nepříjemnost, když už onen kolemjdoucí do budovy vstoupí. Kdekdo zaznamenal ten zvláštní pocit, když je na něj odevšad z ulice vidět. Stejný problém jsme pociťovali v přízemí Společenského centra (obr. 4). Avšak vedle poukazu na nedostatek si komplex zaslouží jistě patřičný obdiv.

Ve čtvrtek 23. 1. se ve večerních hodinách uskutečnilo setkání pro zvlášť pozvané hosty. Kromě vedoucích sboru CASD, investorů, sponzorů a architektů byli pozváni i čelní představitelé města Sedlčany. Mezi nimi byli například starosta Miroslav Hölzel, senátor Jiří Burian, městští zastupitelé a radní, ředitelé místních škol nebo třeba zástupci místních církví. Při této příležitosti se slavnostně přestřihla páska a celý komplex byl tak oficiálně otevřen.

V pátek 24. 2. od 9 do 15 hodin měla možnost projít si vnitřní prostory modlitebny a Společenského centra veřejnost. Zájemci se mohli v 10, 12 a 14 hodin účastnit komentované prohlídky. Přednášku vedl jeden z architektů stavby Daniel Jeništa. Upozorňoval především na křtitelnici, ceremoniální vstup, prosklenou plochu nad pódiem a na boční „kaple“ (obr. 9), ve kterých mají probíhat sobotní školy a společné umývání nohou před Večeří Páně na konci každého čtvrtletí.

Den nato v 10 hodin započala samotná slavnostní bohoslužba. Pozvání na ní přijal předseda Česko-Slovenské unie CASD Mikuláš Pavlík a předseda Českého sdružení CASD Vít Vurst. Adventistické sbory z Benešova a Příbrami zrušily bohoslužby ve svých městech a přijely do Sedlčan. Sešlo se přes sto členů nebo sympatizantů CASD, a to nezapočítáváme děti (obr. 10, 11). Celá bohoslužba trvala tři hodiny. Tradiční program sobotní bohoslužby byl velmi časově okleštěn popisem historie stavby, mnoha poděkováními a přáními dalšího klidného fungování.

Úvodní slovo a vedení celé bohoslužby měl na starosti kazatel Pavel Smolka. Zpěv vedla Žaneta Teaotea (Kantorová) ze sboru Bethany v Praze. Písně se zpívaly ve stoje, modlilo se v pokleku. Sobotní škola proběhla netradiční formou. Trvala pouhých dvacet pět minut, kdy šestice dobrovolníků na pódiu debatovala o příběhu z 3. kapitoly biblické knihy Daniel (obr. 12). Publikum pouze poslouchalo. Sobotní školy obyčejně trvají přes hodinu a zapojit se do nich může kdokoli. Probírají se texty z čtvrtletníku Průvodce studiem Bible. Na každý den je vybráno několik veršů z Bible, nad kterými se má čtenář zamyslet, přečíst si k nim výklad a další sobotu o nich mluvit s ostatními ve sboru (jejich podoba je k nahlédnutí zde). Panelovou diskuzi vedla Petra Smolková a svým hostům kladla otázky a zajímala se o jejich názory. Debata se nesla v poměrně příjemném a místy humorném duchu. Mluvilo se například o nebezpečí vlastního egoismu, pokušeních moderní doby, ochotě Hospodina znovu a znovu odpouštět lidské prohřešky nebo o tom, že Kristus je s věřícím za všech okolností. V oznámeních se zmiňovali zkušenosti dobrovolníků, jež roznášeli letáčky s pozváním na blížící se přednášky Radima Passera Ježíš tvá naděje (psali jsme o nich zde a reflexi otiskli zde) po okolních vesnicích. Dále se sdíleli o zkušenostech z nepřetržitého týdenního modlitebního řetězu. Někteří členové si vzali na starost neuvěřitelných sedm hodin v kuse.

Následovala dvacetiminutová přestávka, po níž proběhla sbírka. Kázání bylo předsazeno blokem, při němž se vystřídalo mnoho řečníků. Děkovalo se všem, kteří měli jakýkoli podíl na stavbě, mluvilo se o průběhu celého počinu i o budoucnosti sboru a jeho aktivitách. Tento blok byl nejdelší a nejnáročnější na pozornost posluchačů. Poselství Mikuláše Pavlíka se opíralo o Žalm 24 a mířilo na otevírání bran mezi venkovním a vnitřním světem. Kázal, aby lidé neměli předsudky k těm, kteří stojí mimo jejich společenství, a dokázali být tolerantní. Aby se nenechali obezdít hradbami rasy, věku, vzdělání nebo náboženství. Aby se otevírali pro „lidi ze světa, pro bratry, sestry a pro Hospodina“.

Po kázání se někteří členové sboru střídali při čtení textu o účelu modlitebny. Vždy začínali větou: „Odevzdáváme tento dům pro…“. Explicitně se zmínila služba zvěstování evangelia, poznání Boha a Ježíše Krista, četba Písma, obrana svobody a aktivní boj se zlem, služba lidem v nouzi. Po přečtení proběhl samotný ceremoniál vysvěcení, kdy čtyři kazatelé vztáhli k posluchačům ruce a Vít Vurst pronesl Áronské požehnání. Tím celá bohoslužba skončila. Kdo chtěl, mohl se ještě zúčastnit vegetariánského pohoštění ve Společenském centru.

Církev adventistů sedmého dne o sobě dává v Sedlčanech v poslední době hodně vědět. Žádná z akcí týkající se nové modlitebny nemohla zůstat bez povšimnutí širší veřejnosti. V nejbližších dnech začnou semináře zaměřené na zdravý životní styl, znovu se spustí série přednášek „Ježíš tvá naděje“ a budou pokračovat již dlouho probíhající studia Bible. Každá z těchto akcí má misijní potenciál. Doposud se na bohoslužbách scházelo průměrně dvacet až třicet lidí, což nasvědčuje tomu, že vidina naplněného sálu pro 120 věřících není prozatím pravděpodobná.

Fotografie: autor (1–4 a 7–12) a Tomáš Chmel (náhledová fotografie a 5 a 6).

Poznámky:

[1] Sedlčanský kraj, číslo 29/ročník 30 2019, str. 12. (k dohledání zde).

[2] Sedlčanský kraj, číslo 30/ročník 30 2019, str. 12. (k dohledání zde).



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments