Mauretánie je mimořádně zajímavá, cestovatelsky stále téměř neobjevená a kulturně i nábožensky fascinující země v západní Africe, která hluboko v poušti – mezi saharskými dunami – ukrývá nejstarší nepřetržitě fungující knihovnu s převážně duchovní (pochopitelně islámskou) tematikou v celé Africe. Malá knihovna se nachází ve vesnici Chinguetti – na první pohled ničím neupoutá, a pokud se cestovatel nedoptá, ani si nevšimne, že prošel kolem historického unikátu. Kromě knihovny se tu nachází jen jedna kamenná mešita a poloprázdný trh. V zemi prostoupené rasismem a náboženskou netolerancí, kde stále přetrvává otroctví (oficiálně zakázané v roce 1981, ovšem dosud nevymýcené), je Chinguetti se svou knihovnou jakousi oázou myšlení, tolerance a alespoň základního dialogu.
Legendami opředená knihovna se nachází v nenápadném nízkém hliněném statku s malým dvorečkem, do kterého se vchází z prázdné písčité ulice. Dřevěné dveře na tradiční prastarý dřevěný klíč napovídají, že ukradení exponátů se tady nikdo neobává. Uvnitř je cítit atmosféra mnoha věků a v příjemném šeru nízké budovy vystavěné z kamenů skládaných nasucho stojí skromné dřevěné regály, na kterých odpočívají až devět set let staré Korány. Vedle několika nejstarších, skutečně mimořádně hodnotných Koránů, jsou zde desítky dalších – stovky let starých – knih: povětšinou Koránů, učebnic arabštiny a knih s tematikou islámského práva a islámské teologie. Zcela mimořádná je skutečnost, že si devět století starý Korán psaný ozdobnou arabštinou, doplněný modrými a zlatými kresbami, vázaný v gazelí kůži, můžete sami otevřít a pod dohledem příjemného knihovníka i prolistovat, což je u podobně hodnotných exponátů v Evropě naprosto nepředstavitelné. Unikátní exponáty nechrání žádné sklo, žádná ochranka, žádná kontrolka vlhkosti nebo protipožární senzory, zkrátka nic. Po svolení knihovníka si cestovatel může opatrně vzít knihy do ruky, listovat a kochat se ozdobnou arabštinou a krásnými iluminacemi.
Chinguetti se svou knihovnou bývá označováno jako sedmé nejsvětější místo islámu a je na seznamu chráněného kulturního dědictví UNESCO. Městečko bylo založené v roce 777 a od 11. století bylo důležitou zastávkou obchodních karavan a střediskem učenců tehdejšího arabského světa. Ve 13. století se stalo mimořádně důležitou křižovatkou karavan mezi středomořím a subsaharskou Afrikou. Vrcholu své slávy dosáhlo Chinguetti v 17. století, kdy bylo povinnou zastávkou karavan směřujících do Mekky. Kdysi mělo pět velkých knihoven s tisícovkami knih, které sem lákaly učence a básníky z dalekých zemí. V té době zde panoval čilý obchodní ruch, který také umožnil získat vzácné knihy z tehdejších center islámské vzdělanosti Káhiry, Bagdádu, Damašku, Jeruzaléma nebo Timbuktu. Dnes tu zůstalo jen několik desítek obyvatel. Knihovna je soukromá, dědí se v otcovské linii a od svého založení je nepřetržitě funkční. Rodina vlastníků je zásadně proti digitalizaci exponátů, neboť se obává, že by tak přišla o svou jedinou tradiční živnost. Vstupné je vždy na dohodě s majitelem a smlouvá se o něm stejně jako při jakémkoli jiném obchodu v Mauretánii.
Více o unikátní knihovně, stále přetrvávajícím otroctví, rasismu nebo kulturním a náboženském šoku v Mauretánii a možnostech cestování po této izolované zemi zde.
Psali jsme v Dingiru:
téma 4/2015: Náboženství v současné Africe
Související příspěvky:
Náboženský šok na cestách světem I.