Dnešním dnem začíná patnáctidenní festival oslavy Čínského nového roku. Pro Číňany jde o hlavní svátek roku, důležitý je ovšem v celé jihovýchodní Asii. Často bývá nazýván také jako Jarní festival nebo Lunární nový rok, zejména lidmi žijícími mimo Asii. Datum svátku je pohyblivé a kolísá mezi 21. lednem a 20. únorem. Nastává s druhým novoluním po zimním slunovratu.
Legenda říká, že když Buddha (nebo Nefritový císař) pozval zvířata na oslavu Nového roku, dorazilo jich pouze dvanáct. Každé z těchto zvířat pak dostalo za odměnu jeden rok. Původní název pro roky byl pozemské větve. Symbol zvířete začal být k jednotlivým rokům přiřazován snad koncem prvního tisíciletí. S pozemskými větvemi se pojí pět nebeských stonků[1], jejichž kombinace vytváří šedesátiletý kalendářní cyklus. Letošek je rokem Krysy a elementu železa. Rok Krysy je počátečním rokem nového dvanáctiletého cyklu. Tradice tvrdí, že člověk narozený v určitém roce bude mít vlastnosti zvířete, které danému roku vládne. Symbolika zvířat ovšem hrála roli i ve věšteckých praktikách nebo charakteristikách barev, chutí ale i světových stran.
Jiná legenda vypráví o ohavné nestvůře jménem Nian pasoucí se během nového roku na lidech. Tato nestvůra se ovšem bojí červené barvy, hlasitých zvuků, petard a ohně. To je jedním z důvodů, proč výzdobě festivalu dominuje červená barva zejména v podobě luceren a hlasité veselí. Červená navíc zní v čínštině stejně, jako úspěšný, prosperující a je považována za příznivou barvu.
K oslavám svátku Nového lunárního roku se konají se velká rodinná setkání a Číňané jsou pro setkání s rodinou během oslav připraveni překonávat jakékoli překážky. Přípravy na největší z čínských svátků začínají s několikadenním předstihem. Rodiny provádí velký úklid domova, věší papírové řetězy, nakupují sváteční jídlo a nové oblečení. Lidé splácí dluhy, posílají dárky a vše podléhá symbolice – pro štěstí, prosperitu a zdraví v příštím roce. V buddhistických a taoistických domácnostech se čistí domácí oltáře a sochy.
V předvečer nového roku se tradičně konají slavnostní večeře, u kterých se sejde celá rodina. Pro tu se musí připravit velké množství jídla. Štěstí a prosperitu symbolizovala jídla speciální – například kaše připravená z pěti druhů obilovin ochucená pěti chutěmi, podle nauky o pěti prvcích. Zábava u stolu musí být veselá a hlučná, aby byl následující rok také šťastný. Dětem se dávají červené obálky s penězi, po večeři některé rodiny navštěvují místní chrámy. Během následujících dvou týdnů je kladen důraz na pospolitost rodiny i přátel. Patnáctý den po lunárním novém roce, poslední den oslav, se slaví svátek lampionů – „Večer prvního měsíce“. Pořádají se lampionové průvody, které mají dle tradice odvést zemřelé členy rodin, kteří přišli navštívit své živé tam, odkud přišli. Tím celý festival končí.
[1] Pět prvků: voda, oheň, dřevo, země a železo.
Fotografie: Červené lampiony jako součást výzdoby parku.
Doporučená literatura:
Welch, Patricia Bjaaland (1997). Chinese New Year. Oxford University Press.
Související články:
Reportáž: oslavy Čínského nového roku v Sydney
Severočeští vietnamští buddhisté oslavili nový rok