Různým aspektům religiozity ve Spojených státech amerických se v Náboženském infoservise věnujeme dlouhodobě. Často přitom využíváme dat agentury Pew Research Center. Ta před nedávnem uveřejnila výsledky průzkumu, jenž se zaměřil na náboženskou gramotnost v americké společnosti. Jedenáct tisíc respondentů odpovídalo celkem na 32 vědomostních otázek s více odpověďmi.
Sociologové z posbíraných dat zjistili, že většina obyvatel USA má základní znalosti o křesťanství a zná nějaká fakta o islámu. Horší je to s informovaností o židovství, buddhismu a hinduismu. Překvapivě velké množství Američanů neví, co o náboženství říká jejich ústava.
Jako nejsnazší se ukázala otázka „Kdo je ateista?“ (87 % správných odpovědí), dále pak „Co se připomíná o velikonoční neděli?“ (82 %). 79 % ví, kdo byl Mojžíš nebo co je Svatá Trojice. Co je Ramadán ví (resp. správně vybralo odpověď) 60 % Američanů. Ale jen 27 % tuší, co je kabala, ještě méně (24 %) co je Roš Hašana. O existenci „vznešené pravdy“ o utrpení jako součásti buddhistického učení má povědomí 18 % respondentů. Védy k hinduismu přiřadilo jen 15 % respondentů.
Ale i některé otázky na křesťanství se ukázaly být pro většinu těžké. Identifikovat vybraná přikázání Desatera správě dokázalo 58 %. A ačkoliv měli na výběr jen ze dvou možností, to, že katolická církev učí o reálné přítomnosti Krista ve svatém přijímání uvedlo dokonce jen 34 % dotázaných.
V otázce, kolik žije v USA muslimů, správnou nejnižší možnost (méně než 5 %) vybrala asi jen čtvrtina respondentů. I obdobně velká židovské populace je vnímána jako větší než ve skutečnosti.
A jen 27 % respondentů správně uvedlo, že podle americké ústavy žádná veřejná funkce není podmíněna náboženskou vírou či příslušností.
Není překvapivé, že o křesťanství a Bibli jsou nejlépe informovaní evangelikálové. Židé mají podle tohoto průzkumu nejlepší všeobecné znalosti, úspěšní byli rovněž ti, kteří se označují za ateisty a agnostiky. Nejhůře dopadli lidé hlásící se k tradičním černošským protestantským denominacím. Výsledky pochopitelně korelují i s výší dosaženého vzdělání a s tím, zda respondenti ve škole měli religionistiku. Vliv hraje také to, zda se lidé stýkají s příslušníky různých náboženských tradic.
Součástí průzkumu byl i „pocitový teploměr“, kdy respondenti měli seřadit jednotlivé tradice podle toho, jak je vnímají. Nejvřelejší vztah mají podle výsledků k judaismu (63 stupňů), katolictví a tradičnímu protestantismu (60 stupňů). „Nestudenější“ emoce vzbuzují mormoni a ateisté (50 stupňů). Z analýzy pak vyplynulo, že vřelý vztah k jiné než vlastní tradici značně koresponduje s vědomostmi o těchto náboženstvích. Zajímavým zjištěním však je, že ti, kteří v testu dosáhli vysokého celkového skóre (tedy prokázali výrazně nadprůměrné vědomosti o náboženstvích) mají nejchladnější (nejvíce negativní) vztah k evangelikálům, kteří jako jediní mají vyšší hodnocení od těch, kteří měli nejnižší počet správných odpovědí (méně než 8).
Podrobné výsledky dostupné na stránkách Pew Research Center zde.