K nejvíce rostoucím nábožensky definovaným skupinám nejen v západních zemích světa patří kategorie lidí bez vyznání. Podle Pewova výzkumného centra (Pew Research Center) však značné procento dospělých bez náboženské příslušnosti („nones“) má určité náboženské či duchovní přesvědčení. Vyplývá to z analýzy dat z 22 zemí všech kontinentů, jejíž výsledky nedávno americká sociologická agentura publikovala.
Jedním ze zjištění je, že více než pětina lidí bez náboženského vyznání věří v nějakou podobu posmrtného života. Podíl respondentů, kteří tvrdí, že po smrti rozhodně nebo pravděpodobně existuje posmrtný život, se pohybuje od 19 % dospělých bez vyznání v Maďarsku až po 65 % v Peru. V sedmi z těchto 22 zemí více než polovina „nones“ věří v život po smrti.
Kromě toho velká část lidí z této kategorie uznává, že „existuje něco duchovního za přirozeným světem, i když to nemůžeme vidět.“ Například takové přesvědčení sdílí 61 % „nones“ v Mexiku a 65 % v Brazílii.
Mnoho dospělých bez náboženské příslušnosti také věří v Boha. V Jižní Africe je to 77 %, v Brazílii dokonce skoro všichni (92 %). I v USA téměř polovina nábožensky nezařazených (45 %) uvádí, že v Boha věří. V Evropě a Austrálii je to však mnohem méně: 18 % „nones“ v Austrálii, 10 % ve Švédsku a 9 % v Maďarsku se považuje za věřící.
Dalším poměrně rozšířeným názorem mezi lidmi, kteří se neidentifikují s žádným náboženstvím, je, že zvířata mohou mít duchy nebo duchovní energii. V Řecku a v několika zemích Latinské Ameriky tento názor sdílí alespoň tři čtvrtiny těchto „nones“.
Zároveň však pouze v Řecku a Itálii se většina nezařazených hlásí k ateismu. Téměř ve všech sledovaných zemích jsou největší podskupinou „nones“ lidé, kteří uvádějí, že jejich náboženství je „nic konkrétního“, spíše než ti, kteří se označují za ateisty nebo agnostiky. Ve většině zemí, zejména v Latinské Americe a Asii, je dospělých, kteří popisují své náboženství jako „nic konkrétního“, více než ateistů a agnostiků dohromady. Například v Brazílii 12 % dospělých říká, že nemá žádné konkrétní náboženství, zatímco 2 % se identifikují jako agnostici a 1 % jako ateisté. V Singapuru 16 % dospělých uvádí, že jejich náboženství je „nic konkrétního“, zatímco 3 % jsou ateisté a 1 % agnostici.
Ale ve zmíněném Řecku je podle dat Pewova výzkumného centra nezařazených 14 %, a k ateismu se hlásí 8 %. Důvod, že jsou lidé bez vyznání, tedy není jen odmítání víry v duchovní realitu. Ve Spojených státech 30 % lidí v této skupině uvedlo, že se k žádnému náboženství nechtějí hlásit kvůli „špatné zkušenosti s náboženskými lidmi“. Dalších 47 % „nones“ řeklo, že jsou nenáboženští, protože „nemají rádi náboženské organizace“.
V dvanácti ze 22 zemí se dospělí bez náboženské příslušnosti častěji domnívají, že náboženství podporuje spíše netoleranci, než že podporuje toleranci. V Německu téměř tři čtvrtiny „nones“ tvrdí, že náboženství podporuje netoleranci, zatímco čtvrtina uvádí opak.
Američtí výzkumníci se také respondentů bez vyznání ptali, zda podle jejich názoru náboženství spíše pomáhá, nebo škodí společnosti. V průměru napříč zeměmi medián odpovědí ukazuje, že 53 % věří, že náboženství převážně škodí společnosti, zatímco 38 % si myslí, že převážně pomáhá.
Podle zprávy Pew Research Center.
Související příspěvky:
Provádím výzkum na mé rodině. Všichni by zaškrtli to samé, ale když se s nimi bavím, ukazuje to přesně to, co zpráva z Pew Research Center ukazuje.