Z výpovědí čtyř politických vězňů, které běloruský režim 21. června 2025 nečekaně propustil a deportoval do Litvy, vyplývá, že běloruský vězeňský systém odmítá umožnit vězňům setkání s duchovními, účast na bohoslužbách i přístup k náboženské literatuře. To je v rozporu se Standardními minimálními pravidly OSN pro zacházení s vězni (tzv. Mandela Rules).
Forum 18, které tyto výpovědi získalo, o situaci referuje tak, že povolení udělují příslušníci operačního oddělení, často podle hesla „Bůh vás může volat do kostela, ale rozhodují úředníci“. Vězňům je dle výpovědí propuštěných Bělorusů znemožňována účast na bohoslužbách v pravoslavných vězeňských kaplích, které jsou jedinými bohoslužebnými prostory v tamním vězeňském systému. Náboženské obřady a služby pro nepravoslavné vězně nebývají povolovány vůbec: přístup duchovních jiných vyznání je prakticky vyloučen – katolického kněze se podařilo povolat jen výjimečně. Katoličtí odsouzení se někdy marně snaží dostat alespoň do pravoslavné kaple; v jednom případě si dozorci jako podmínku stanovili konverzi odsouzeného k pravoslaví.
Některé kategorie odsouzených (označované např. jako „nízký status“ či „zlovolní narušitelé pořádku“) mají bez ohledu na vyznání úplný zákaz vstupu do kaple. Pravoslavný aktivista Vadim Jermašuk uvedl, že za více než dva roky v trestanecké kolonii č. 2 v Bobrujsku nesměl ani jednou na bohoslužbu, ani si opatřit svěcenou vodu. Sergej Tichanovskij byl více než pět let zcela bez možnosti zpovědi a přijímání, přestože je pravoslavným křesťanem.
Vězňům je odepřen též volný přístup k náboženské literatuře. Od roku 2023 si nesmějí ponechávat vlastní knihy, mohou žádat pouze o svazky z vězeňské knihovny, kterou nesmějí osobně navštívit. Fondy knihoven obsahují téměř výhradně pravoslavné tituly a vězni smějí mít vždy jen jednu knihu. Pokud mají například Bibli, nemohou už mít žádnou další knihu. Pokus jednoho z vězňů v pracovním táboře č. 17 ve Šklově, který se snažil získat korán, aby se obeznámil s islámem, skončil trestem desetidenní izolace.
Běloruské úřady odmítají existenci politických vězňů a na dotazy k podmínkám výkonu náboženské svobody ve věznicích nereagují. Podle lidskoprávní organizace Viasna je však v zemi přes 1 100 politických vězňů a porušování jejich náboženských práv má dlouhodobý a systematický charakter.
Náhledový obrázek: Jody Davis, Pixabay.
Související příspěvky:
