Dne 5. července 2025 jsem opět zavítal do rakouského města Štýru (Steyru). Jedním z míst, která jsem tentokrát navštívil, byl barokní poutní kostel Christkindl, tj. Ježíškův kostel, celým jménem Wallfahrtskirche Zum Christkindl unterm Himmel[1]. Neboli poutní kostel U Ježíška pod nebem.
Legenda o jeho vzniku[2] vypráví, že v roce 1691 se z Melku do Štýru přistěhoval hlídač a regenschori Ferdinand Sertl, který trpěl padoucnicí (epilepsií). Rád chodil do tehdy ještě zalesněné a opuštěné krajiny. V touze zbavit se svého prokletí pověsil na jeden ze smrků v opuštěném koutě lesa obraz Svaté Rodiny a modlil se k němu. Pak však změnila směr jeho uctívání zvěst o zázraku, k němuž mělo před lety dojít v nedalekém klášteře celestinek[3]. Sestra Maria Elisabetha Parangin, již devět let chromá na obě nohy, získala voskovou sošku malého Ježíška a vroucně se k ní modlila. O svatodušním úterý 25. května 1648 se při své modlitbě náhle cítila zázračně posílena. K údivu všech dokázala odejít – a tak už to také zůstalo.
Když se Sertl dozvěděl o tom zázraku, prosil sestry o onoho voskového Ježíška – a po nějakém čase ho opravdu dostal. Na svém oblíbeném místě vyřezal do smrku dutinu, figurku do ní postavil a uctíval ji. Po nějakém čase byl i on uzdraven. Zpráva o tom se roznesla do okolí, a přestože Ježíšek byl ukryt ve stromě v hlubině lesa, lidé jej našli. Mělo tam dojít k dalším uzdravením. Sedlák Rahofer ze vsi St. Ulrich bei Steyr z vděčnosti za uzdravení syna obestavěl smrk s Ježíškem dřevěnou kaplí.
V důsledku popularity uvedeného místa garstenský opat Anselm I. požádal pasovské biskupství[4] o povolení postavit zde větší kamennou kapli. Setkal se s odmítnutím – naopak měl sošku Ježíška přenést do klášterního kostela v Garstenu. Opat se však nevzdal a po dalším úsilí prosadil stavbu poustevny – a pak byla povolena i nová kaple. Ale s tou už se opat nespokojil a chtěl kostel. A protože mezitím navštívil Řím, kde jej zaujal tamní Panteon, obrátil se na stavitele Carla Antonia Carloneho (který byl mj. autorem velkolepé přestavby klášterního areálu v Garstenu), aby zde postavil podobný kostel. V průběhu stavby Carlone zemřel a stavbu dokončil Jakob Prandtauer. Nový chrám vysvětil pasovský biskup Josephus Dominikus Lamberg 26. července 1725, tedy před rovnými třemi sty lety. Poutní tradice pak pokračovala až do zákazu poutí za vlády císaře Josefa II. Poté, co byl zrušen klášter v Garstenu, byl v roce 1787 Christkindl povýšen na samostatnou farnost.[5]
Měl jsem štěstí. Když jsem přišel, kostel byl otevřen a lustr v hlavní lodi rozsvícen, takže jsem měl aspoň chvíli na prohlídku. Na prostranství před hlavním průčelím se totiž zatím shromažďovala rodina, která se chystala ke křtinám. Naopak jsem nebyl svědkem oslav třístého výročí chrámu – slavnostní mše celebrovaná lineckým biskupem Manfredem Scheuerem se konala už 7. června, tj. čtyři týdny před mou návštěvou.
Jak už bylo zmíněno výše, kostel měl být na přání garstenského opata Anselma I. inspirován Pantheonem v Římě. Nutno však rovnou dodat, že jde o inspiraci velmi volnou. Protože má-li s touto antickou památkou něco společného, pak to, že jeho loď má kruhový půdorys a je zaklenutá kupolí. Celý kostel je opačně orientován, totiž hlavním oltářem k západu, asi proto, aby se vstupní průčelí obracelo směrem k městu Štýru, odkud sem asi vždy přicházelo nejvíce poutníků. Do pozlaceného hlavního oltáře je údajně zabudován i kmen původního smrku, i když už dávno nevyrůstá ze svých kořenů a soška Ježíška se v jeho dutině rovněž už nenachází. Ta je uložena ve schránce nad svatostánkem, který zpodobňuje zeměkouli. Na vrcholu oltáře shlíží na návštěvníky Bůh Otec a níže můžeme spatřit Ducha svatého symbolizovaného holubicí. Malý voskový Ježíšek je sice skryt ve schránce nad svatostánkem, ale to nevadí: vánoční scénu lze spatřit na obraze levého bočního oltáře. Na tom pravém naopak najdeme výjev ukřižování. Kupoli nad lodí krášlí malba zpodobňující nanebevzetí Panny Marie.
Po levé straně prostranství před průčelím kostela najdeme ještě loretánskou kapli z roku 1876 a vpravo poměrně velkou barokní výklenkovou kapli svatého Jana Nepomuckého.
Od roku 1950 vždy v adventní a vánoční dobu funguje v sousedství kostela adventní pošta podobná Ježíškově poště v českém Božím Daru. To přispívá i k popularitě adventních trhů, které se konají na hlavním náměstí ve Štýru.
Poznámky:
[1] GPS souřadnice: 48.0383011N, 14.3875200E.
[2] https://www.sagen.at/texte/sagen/oesterreich/oberoesterreich/traunviertel/umgebung_steyr/christkindl.html.
[3] Klášter stával v ulici Am Berg (Na Hoře), která se nachází na svahu nad západní stranou hlavního náměstí a je s ní souběžná. Po zrušení v roce 1784 se areál dostal do rukou města a klášterní kostel byl v roce 1796 přestavěn na divadlo. Přestože nikdy neměl věž, dodnes je jednou z dominant historické části města.
[4] Nynější linecká diecéze byla založena až v roce 1785 v důsledku úsilí Josefa II.
[5] https://www.dioezese-linz.at/pfarre/4403/besucherinfo/wallfahrt/article/8820.html.
Text a fotografie zaslal Miloš Hlávka.
Související příspěvky:
