Do programu 127. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, která bude zahájena zítra (21. ledna 2025), je zařazeno projednání vládního návrhu na změnu občanského zákoníku. V programu schůze (je dostupný zde) se jedná o bod 167. Pokud bude novela občanského zákoníku přijata, bude se dotýkat výchovné praxe také některých příslušníků náboženských společenství. Zákon 89/2012 Sb. (občanský zákoník) by tak totiž vylučoval fyzické tresty dětí.
Podle návrhu by měl § 858 občanského zákoníku napříště začínat těmito slovy (návrh i důvodová zpráva jsou k dispozici zde):
(1) Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v a) péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví a péči o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření, b) ochraně dítěte …
Tučným řezem písma byla klíčová slova z hlediska tohoto článku zvýrazněna v redakci Náboženského infoservisu. Dosud platný právní stav je v příslušném oddílu důvodové zprávě shrnut slovy,
že názory na skutečnost, zda tělesné tresty ohrožují zdraví dítěte, jeho rozvoj a/nebo se dotýkají lidské důstojnosti dítěte, se mezi právními teoretiky liší. Z české právní úpravy a jejího výkladu tak jednoznačně nevyplývá, že by jakýkoli tělesný trest v jakékoli míře byl považován za „nepřiměřený výchovný prostředek“, resp. že by tělesné tresty byly absolutně nepřípustné. Naopak, převažuje výklad, že zákonná úpravy dovoluje tělesné tresty z výchovných důvodů a (prostředky trestního práva) postihuje jen takové, které dosáhnou zvláštního stupně závažnosti. Výklad zákona je subjektivní a neexistuje jasné hodnotové vymezení, že veškeré tělesné tresty jsou v rozporu s lidskou důstojností a jsou nepřijatelné.
Poslední slova tohoto odstavce (opět vyznačená tučným řezem písma v redakci Náboženského infoservisu) reagují na skutečnost, že „tělesné tresty ve výchově jsou v praxi tolerovány a hojně využívány“. Tato slova důvodové zprávy jsou podložena výsledky průzkumu vnímání a používání fyzických trestů v České republice, který provedla Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Krátká zpráva s výsledky průzkumu je zde. Na závěr oddílu důvodové zprávy, který se týká § 858, je následující tvrzení, opírající se o statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí:
Tělesné tresty dětí učí, že násilí je přijatelným způsobem řešení konfliktů nebo prostředkem k dosažení svých cílů a přání. Násilí se pak ve společnosti rozvíjí ve všech podobách. Za posledních 8 let zemřelo v rodinách na následky násilí 44 dětí, 799 jich mělo trvalé zdravotní následky, přes 15 000 potřebovalo péči psychologa a 3 229 dětí skončilo z důvodu násilí v rodině v ústavní péči. Jedná se nicméně pouze o špičku ledovce, o mnoha případech násilí se stát vůbec nedozví.
Selhání rodiče v jeho odpovědnosti za péči o vývoj dítěte bez tělesného trestání není v občanském zákoníku sankciováno (nejde o trestní zákoník). Prohlášení občanského zákoníku má sice deklaratorní povahu, ale jednoznačný postoj zákonodárce se promítne do rozhodování soudů a dalších úřadů. Nové znění zákona se tak dotkne – kromě mnoha jiných obyvatel Česka – také příslušníků některých menších náboženských společností, a to především těch, které se řídí doslovným výkladem kanonických textů nebo (či také) tradičními, nábožensky motivovanými výchovnými postupy. Z kanonických textů judaismu a křesťanství to jsou především slova knihy Přísloví, která je součástí Tóry, resp. Starého zákona:[1]
Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas.
Trestej syna, dokud je naděje, a nechtěj mu přivodit smrt!
Vězí-li v srdci chlapce pošetilost, trestající hůl ji od něho vzdálí.
Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí. Nabiješ mu holí a jeho život vysvobodíš od podsvětí.
Hůl a domluva dávají moudrost, ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce. … Trestej svého syna, připraví ti odpočinek, zpříjemní ti život.
Rozpor nového znění § 858 občanského zákoníku s výchovnými metodami některých konzervativních evangelikálů naznačuje například pasáž v časopisu Zápas o duši ze zimy 2024:[2]
Výchova ke kázni vede k životu. A stejně jako trestá Bůh své milované děti, když je třeba, aby se navrátily na dobrou cestu, tak i nám otcům dává Pán prostředek, který pomáhá navrátit dítě od zlé cesty. Láskyplná výchova ke kázni, je-li potřeba, může sáhnout i k trestání. Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas. (Př 13,24) Stejnou hůl měl vzít Élí na své syny Chofního a Pinchase, kteří hřešili a znesvěcovali službu Hospodinu v chrámě v Šílu (1S 1–3). Místo toho ctil Élí své syny více než Hospodina. Nekáznil je, a tak zemřeli oba v jeden den a na celý Élího dům přivedl Pán Bůh odsouzení.
Rozpor s novelou zákona je zřetelný v případě komunitního náboženského společenství Dvanáct kmenů, které během let vypracovalo komplexní systém výchovy a vzdělávání dětí vyrůstajících v komunitách (více o něm zde). Systém je v několika ohledech (včetně fyzického trestání dětí) v rozporu s většinovými postoji a přesvědčeními. Nyní se také u nás pravděpodobně dostane i do rozporu se zákonem. Právě takový rozpor s občanským zákoníkem vedl v Německu roku 2013 k hromadnému odebrání dětí z komunity (psali jsme o tom např. zde), jehož následky jsou dodnes citlivé (viz např. zde).
Pokud Poslanecká sněmovna návrh novely občanského zákoníku přijme (127. schůze je naplánována do 14. února), bude postoupen Senátu Parlamentu České republiky a pak prezidentovi k podpisu.
Poznámky:
[1] Následujících pět pasáží knihy Přísloví je označeno těmito kapitolami a verši: 13:24; 19:18; 22:15; 23:13–14 a 29:15.17.
[2] Jan Suchý, Rodiče, vychovávejte své děti, Zápas o duši 163, ročník 35., zima 2024, s. 7–8.
Psali jsme v Dingiru:
Zdeněk Vojtíšek, Pod tlakem úřadů, Dingir 19 (3), 2016.
Zdeněk Vojtíšek, Dvanáct kmenů: ani po roce nic rozhodnuto, Dingir 17 (3), 2014.
Anna Pokorná, Teologie hnutí Dvanáct kmenů, Dingir 21 (2), 2018, upoutávka zde.
Související články:
