Spolujsou tu obrazy světla, přítomného okamžiku a věčnosti, stromu života.
Spolujsou tu lidé. Návštěvník se může přidat. Být třetím, dalším, kdo tam v tu chvíli je.
Ve druhém patře Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře je v rámci stálé expozice vystaven obraz Václava Boštíka Nebeský Jeruzalém z roku 1991 doplněný kresbou na zdi Nový Jeruzalém výtvarnice Adély Součkové. Obě díla jsou kontemplací, tedy bytím, nazíráním. Jsou tam spolu, spolujsou. Adéla Součková instalaci k obrazu přidala až několik let po Boštíkově smrti. Ladí spolu. I v tom, že Václav Boštík sám na zdi maloval – je jedním z autorů nápisů jmen v Pinkasově synagoze.
Laskavý čtenář může pokračovat třeba v následujících textech:
O Václavu Boštíkovi a jeho tvorbě zde a zde.
O Adéle Součkové a její instalaci.
O stromu života O čase a věčnosti v tomto souboru od str. 14 resp. 36.
Setkání s kontemplací v básních třeba Ivana Jirouse nebo Roberta Laxe.
O kontemplaci třeba tady.
O Novém Jeruzalému ve 21. kapitole biblické knihy Zjevení (od 9. do 27. verše) například zde.
Příspěvek a fotografie zaslala Veronika Šajtarová.
Související příspěvky:
