Město Cáceres v autonomním společenství Extremadura v západním Španělsku je jedním z měst, které každoročně vždy druhý týden v listopadu pořádá trh s názvem Mercado Medieval de las Tres Culturas (Středověký trh tří kultur) na připomínku soužití tří abrahámovských náboženství v této oblasti. Je ale možné, že název této akce přestane být již za pár let dostačující – město s necelým statisícem obyvatel má v plánu vystavit buddhistický chrámový komplex se sedmačtyřicetimetrovou sochou Buddhy z bílého nefritu a stát se centrem evropského buddhismu.
Projekt s názvem „The Great Buddha Project“ zahájila španělsko-nepálská nadace Lumbini Garden Foundations, která si i prostřednictvím této rozsáhlé výstavby klade za cíl vybudovat most mezi Východem a Západem, a to zejména pro lepší pochopení východní spirituality i jejích hodnot. Reaguje tak na současné tendence evropské společnosti, která se spíše odvrací od původních náboženství Starého kontinentu a inspiruje se v jiných duchovních tradicích, mezi nimiž se ta asijská těší nemalé oblibě. Ve Španělském království tento trend stoupá: v posledním sčítání lidu se ke katolictví přihlásilo 44 % obyvatel. Podle jiných statistik má být katolická příslušnost ještě nižší, ve výzkumu veřejné agentury Centro de Investigaciones Sociológicas (Centrum sociologického výzkumu) se k ní přihlásilo jen 36 % dotazovaných, přičemž praktikujících bylo 18 %.
Jeden z patronů nadace a buddhistický mnich španělského původu Ricardo Guerrero k této skutečnosti dodává: „Západ, ať už Američané nebo Evropané, neví o Asii téměř nic. Žijeme v globalizovaném světě, ve kterém se ekonomická a demografická váha postupně obrací směrem k Asii, a my nemůžeme pokračovat v luxusu rozvoje bez jejich poznání.“ A vzhledem k soudobým proměnám v duchovních životech evropských obyvatel považuje propagaci buddhistického poselství za ještě aktuálnější a potřebnější. „Existuje způsob porozumění životu, řada hodnot, které jsme zde v mnoha ohledech ztratili,“ dodává.
Sám Guerrero se odvrátil od katolicismu jako teenager a odpovědi na své duchovní otázky našel právě v buddhismu. V roce 2012 založil ve Španělsku Asociación Hispana de Buddhismo (Hispánská asociace buddhismu) a v roce 2019 se stal v Myanmaru théravádovým mnichem. Jeho mladická nespokojenost s katolickou vírou není ničím neobvyklým, podle prezidenta nadace Lumbini Garden Foundation Josého Manuela Vilanovy se mnoho mladých lidí zajímá o buddhismus jakožto životní filozofii. Dle jeho slov se jedná o „filozofii, která není vedena Bohem, která je více v souladu s přirozenějším postojem, v souladu se zákony vesmíru. Buddhismus neustále zdůrazňuje důležitost hodnot jako je empatie, soucit a laskavost, ale bez nutnosti pohlížet na ně z náboženské perspektivy, ale spíše z humanistické perspektivy. To je pro mladé lidi velmi atraktivní, zvláště, když mnozí hledají v pseudonáboženstvích a dalších životních stylech odpovědi, které z tradičního náboženství nezískají.“
Proti vznešeným cílům tohoto projektu nicméně zaznívají i kritické hlasy s obavou, zdali nevelké město takovouto proměnu společně s náporem nových turistů unese. Antonio Cancho Sierra, turistický průvodce a historik regionu, se vůči projektu staví velmi nedůvěřivě: „Financování se jeví jako netransparentní. Nikdo přesně neví, odkud se vezme takové množství peněz, které projekt vyžaduje.“ Podobného názoru jsou také další odborníci i vedení významných měst včetně Madridu a Barcelony. Další kritici poukazují na dotaci na podporu kultury a turismu ve výši bezmála 282 tisíc eur, kterou nadace zaštiťující výstavbu získala v roce 2021. Ta měla mimo jiné organizátorům projektu posloužit k pokrytí nákladů na letenky do Nepálu a dalších buddhistických zemí.
Na tuto kritiku reagovali organizátoři projektu tvrzeními o bohaté kulturní výměně mezi Extremadurou a Nepálem, od které si do budoucna slibují přinejmenším desetinásobné finanční výnosy. Kromě dotace se má projekt opírat o značné finanční a hmotné dary z asijských zemí, například Myanmar má přispět nefritem na výstavbu sochy a dalšími stavebními materiály.
Obavy panují i ohledně ekologického dopadu takto rozsáhlého projektu. Pro výstavbu byla původně zvolena hora Arropé jižně od města Cáceres, která je součástí chráněné krajinné oblasti s výskytem ohrožených druhů ptactva. Kvůli potenciálním problémům bylo od této možnosti upuštěno a nyní se debatuje o vhodnějším umístění v Cerro de los Romanos západně asi 10 kilometrů od původního místa.
O realizaci výstavby Velkého Buddhy bude ještě rozhodnuto, v současné chvíli ale vše nasvědčuje tomu, že projekt dostane zelenou a Cáceres se stane domovem dalšího světového náboženství.
Zpracováno podle článku Religion News Service.
“filozofii, která není vedena Bohem”
To je populární omyl. Buddha se vícekrát identifikuje jako Višnu (např. Lankávatára sútra nebo Dašaratha džátaka).