Gregorian Bivolaru, enfant terrible jógy a tantry, je už sedmdesátiletý

Gregorian Bivolaru, enfant terrible jógy a tantry, je už sedmdesátiletý

Dnes před 70 lety se v Rumunsku narodil Gregorian Bivolaru, od mládí učitel jógy a tantry a významný představitel novodobého západního pojetí tantry, tzv. neotantry. Současně je to bezpochyby jeden z nejvíce kontroverzních náboženských vůdců současnosti. Téměř celý svůj život v dospělosti byl hledán policií, trestně stíhán, vězněn, v ilegalitě či na útěku. Problematickým bodem jeho života, který to všechno způsobil, je jeho učení a praxe tantry. O tom není pochyb – otázkou ovšem zůstává, zda příčinou jeho potíží jsou předsudky veřejnosti a úřadů o náboženství, o sexualitě a o spojení náboženství a sexuality, anebo zda příčina je v Bivolaruově nemorálním, a dokonce závažném trestném jednání. Autor tohoto článku přiznává, že neví a že to podle jeho názoru dnes neví nikdo, snad ani sám Bivolaru. Ve starší studii došel k závěru, že se jedná o celou řadu nedorozumění, která začíná nejasností, co je vlastně náboženství. Ale aniž bychom vyřešili záhadu Bivolaruova života a působení, můžeme konstatovat, že jeho případ je z hlediska religionistiky nesmírně zajímavý.

V životopisech[1] Gregoriana Bivolarua obvykle nechybí zmínka o jeho snech v dětství, v nichž byl tibetským jógim, jenž dosáhl vysokých duchovních úrovní, ani o jeho zájmu o východní filosofii (spisy Rámakrišny, Šivánandy a Jógánandy) již v době dospívání.[2] Vešel do korespondenčního styku s rumunským reli­gionistou a znalcem jógy Mirceou Eliadem (1907–1986), tehdy považovaným za nepřítele Rumunska a žijícím v americkém exilu. Podle svého vlastního životopisu[3] se již v devatenácti letech (roku 1971) stal učitelem jógy neoficiálně působícím v tehdy socialistic­kém Rumunsku. Podle jiných zdrojů shromáždil první kruh svých žáků až na přelomu let 1981 a 1982 poté, co se roku 1978 stal stoupencem Trans­cendentální meditace.[4] Spolu s dalšími členy rumun­ského společenství Trans­cendentální meditace byl také od roku 1982 registrován státní bezpečností a pronásle­dován.[5] Jógu nadále vyučo­val v ilegalitě a mezi 170 studenty vychoval první generaci instruktorů, kteří byli schopni organizovat tajná jógic­ká společenství i po Bivolaruově zatčení roku 1984. V nestandardním procesu pod zjevným politickým tlakem byl Bivolaru nakonec odsouzen k jednomu a půli roku vězení.[6] Nedlouho po jeho propuštění následovala od červen­ce roku 1989 nová vlna represí a postihla nejen Bivolarua, jenž byl opět uvězněn a internován v psychiat­rickém ústavu,[7] ale i několik jeho nejbližších žáků. Těžké pronásledování členů jógické školy bylo ukončeno až díky pádu komunistického režimu v prosinci roku 1989.

Velmi brzy po tomto pádu, v lednu roku 1990, Bivolaru založil neziskové sdružení „Hnutí pro duchovní integraci do Absolutna“ (MISA[8]). Jeho hnutí se rychle rozrůstalo jako „kompaktní a organizovaná skupina zapálených mla­dých lidí“[9] a kromě zakládání nových center po celém Rumunsku vyvíjelo i množství dalších činností: ještě roku 1990 se konal první z letních táborů, které jsou dodnes „svátečními vrcholy v životě MISA“,[10] byly pořádány před­nášky a další veřejné prezentace, od roku 1991 vycházel časopis věnovaný józe apod. Kromě expanze v Rumun­sku zaznamenala organizace MISA úspěch i v zahraničí a v současnosti je počet zemí, v nichž Bivolaruovo hnutí půso­bí, udáván mezi šestnácti a dvaceti. Také v Česku založil roku 2001 Eduard Selea (*1970), jeden z prvních žáků Bivolarua, sdružení Rezonance jako pobočku MISA.[11] Pro zastřešení světových aktivit Bivolaruova hnutí slouží od roku 2004 organizace ATMAN, mezinárodní federace jógy a meditace.[12] České sdružení Rezonan­ce je členem federace od roku 2006. Počet příslušníků Bivolaruova hnutí na světě není znám: počet 35 tisíc, který je nejčastěji udáván,[13] je někdy vztahován pouze na Rumunsko, a navíc se snad již deset let nemění.

Ani během tohoto úspěšného vývoje se ovšem hnutí nevyhnulo ve své vlasti zápasům a kontroverzím. Stejně jako nová náboženská hnutí v jiných postkomunistických společnostech, bylo i Bivolaruovo hnutí v 90. letech minu­lého století vystaveno jednostranné mediální kritice. K jejímu bulvárnímu rozměru přispívalo hlavně duchovní využívání sexuality. Kromě mediálních útoků muselo hnutí, a zvláště Bivolaru, čelit i násilným činům: roku 1994 podnikli neznámí pachatelé útok na Bivolarua v jeho hotelovém pokoji, ztloukli ho a poničili jeho majetek, násle­dujícího roku pak byl založen v jeho bukurešťském bytě požár. Téhož roku 1995 jsou doloženy policejní odposle­chy vedoucích činovníků hnutí a v následujících letech přibývaly případy policej­ního vyšetřování, jež jsou v hnutí interpretovány jako šikana.[14]

Tlak na hnutí se vystupňoval po roce 2000 a v březnu 2004 policie podnikla masivní zátah na jóginy Bukurešti: prohledala šestnáct objektů, v nichž přebývali, zadržovala je a zabavovala jejich majetek.[15] Média prezentovala tuto akci jako největší zátah na obchodníky s drogami a lidmi. Bivolaru byl obviněn ze sexuálního styku s nezletilou a před zatčením uprchl do Švédska. Tam byl sice zpočátku za­držen, ale nebyl vydán k trestnímu stí­hání do Rumunska. Na základě obavy, že stíhaný by nestál před spravedlivým soudem, byl Bivolaruovi na konci roku 2006 udělen politický azyl. Jak informovala média,[16] roku 2006 se jeho případem se zabývaly orgány Evropské unie a otázka spravedl­nosti jeho procesu se stala jedním ze sporných bodů při jednání o vstupu Rumunska do unie.

Vyšetřování roku 2004 skutečně nevyvolává dojem spravedlivého řízení: sedmnáctiletá žena, která měla být poškozena Bivolaruovým trestním činem, svou výpověď již druhý den označila za vynucenou a odvolala ji. Bivolaru byl proto po pěti dnech vazby propuštěn, aby byl vyšetřován na svobodě, ale – jak je napsáno už výše – z obavy z nespravedlivého procesu uprchl do Švédska a získal tam azyl. Žádná obvinění z obchodu s drogami či bílým masem nebyla nikdy vznesena. Svědectví o nevině, která jeho stoupenci shromáždili do série dokumentárních filmů M. I. S. A. – Hledání pravdy, jsou naopak přesvědčivější a znepokojující.

V Rumunsku byly v následujících letech nad Bivolaruem v jeho nepřítomnosti vyneseny rozsudky zprošťující ho viny, byly ale roku 2012 anulovány Nejvyš­ším soudem. Týmž soudem byl roku 2013 odsouzen k šesti letům věze­ní. Jeho zadržení ve Francii v únoru roku 2016 způsobilo další vlnu veřejného nepřátelství vůči němu a jeho spole­čenství: v květnu 2016 byl jeden jógin pobodán u vstupu do budovy MISA, v jejíž blízkosti bylo na zdech napsáno „smrt Bivolaruovi“; v červnu byl další jógin zbit, přičemž ho útočníci údajně obviňovali ze spojení s Bivo­laruem.[17]

V červenci 2016 byl Bivolaru vydán z Francie do Rumunska, aby tam podstoupil trest šesti let vězení, k němuž byl roku 2013 odsouzen za sex s nezletilou roku 2004. V září 2017 byl propuštěn na svobodu. Po propuštění Bivolaru opět prohlásil, že je nevinný, brzy na to opustil Rumunsko. V současnosti žije na neznámém místě. Je ovšem zase mezinárodně hledán policií kvůli podezření z kriminálních činů znásilnění a obchodování s lidmi. Jeho vydání žádá Finsko a podle neoficiálních zpráv se k žádosti přidaly i další země.

Kromě trestních stíhání a kritiky se Gregorian Bivolaru a jeho hnutí ovšem setkává i s podporou, a to především proto, že kolem jeho kriminálního případu panuje od počátku řada nejasností. Není možné se vyhnout podezření, že boj příslušníků repre­sivních složek komunistického režimu s jógickým hnutím má pokračování i demokratické ru­munské společnosti a že získal podporu vlivných činitelů demokratického režimu. Jógini, kteří se cítili poškozeni při policejních akcích, zastání u Evropského soudu pro lidská práva.[18] Ve prospěch hnutí MISA se dlouhodobě vyjadřuje Helsinský výbor a další nevládní organizace sledující dodržování lidských práv. Také Gabriel Andreescu, disident z doby komunistického režimu a autor dvou knih o útlaku jóginů v té době,[19] opakovaně, osobně a veřejně hnutí podpořil. Brzy po Bivolaruově vydání do Rumunska napsal otevřený dopis prezi­dentu Rumunska, shrnul v něm argumenty vzbuzující pochybnosti o spravedlivém jednání úřadů, a vyzval hlavu státu, aby Bivolaruovi udělila milost.[20] Za Bivolarua se postavili i významní akademici: například italská psycholožka Raffaella Di Marzio tvrdí,[21] že zátah na bukurešťské centrum MISA odpovídá modelu policejních nájezdů na sídla nových náboženských hnutí, který ve známé knize Bouřící Sion představili sociologové Susan Palmerová a Stuart A. Wright.[22]

Náhledová fotografie: Libertatea.

Poznámky:

[1] Následující popis je mírně upravenou a doplněnou částí článku VOJTÍŠEK, Zdeněk: Jóga, tantra a trestní stíhání, Dingir 20 (2), 2017, s. 44–48. Některé formulace jsou převzaty z autorova článku Gregorian Bivolaru, zakladatel hnutí „MISA“, propuštěn z vězení.

[2] Např. MELTON, J. Gordon: Melton’s Encyclopedia of American Religions, eighth edition, Farmington Hill: Gale 2009, s. 1019.

[3] „Who is Gregorian Bivolaru. Biography of Gregorian Bivolaru“, dokument byl dostupný na URL: http://gregorianbivolaru.net, download 9. 8. 2016.

[4] HELMAN, Martin: Rumunská škola jógy MISA a stavy osvícení, diplomová práce obhájená na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, 2010, s. 15–16. – Od téhož autora viz též HELMANJosse Martin: „Duchovní škola Rezonance“, Dingir 20 (2), 2017.

[5] Společenství Transcendentální meditace působilo v Rumunsku mezi lety 1977 a 1981 poklidně a svědomím úřadů státu. Tento stav skončil roku 1981 a od následujícího roku byli stoupenci tohoto hnutí těžce pronásledováni. Více: Burakowski A., ‘Transcendental Meditation’ Affair in Romania 1976-1982, Studia Polityczne 17, 2005, s. 119–152, dokument byl dostupný na URL http://cejsh.icm.edu.pl; česky stručně HELMAN, Martin: Rumunská škola jógy MISA… s. 9–16.

[6] HELMAN: Rumunská škola jógy MISA… s. 17–18, se odvolává na níže zmíněné knihy Gabriela Andreescua.

[7] Who Is Afraid of Gregorian Bivolaru? dokumentární film byl dostupný na URL: https://www.youtube.com/watch?v=hr4sCZUxS_s, 3:05–5:00.

[8] Rumunsky: Mişcarea pentru Integrare Spirituală în Absolut.

[9] HELMAN: Rumunská škola jógy MISA… s. 27.

[10] Tamtéž.

[11] „Sdružení Rezonance“, Rezonance, dokument dostupný na URL http://www.jogin.cz/rezonance, download 9. 8. 2016.

[12] Ve své internetové prezentaci federace udává zastoupení ve více než třiceti státech světa: „Members“, Atman, dokument byl dostupný na URL: http://www.atmanyogafederation.org/members.

[13] Např. ve výše zmíněném dokumentu „Who is Gregorian Bivolaru…“.

[14] HELMAN: Rumunská škola jógy MISA… s. 33.

[15] Svědectví jóginů o těchto zásazích jsou obsažena v sérii dokumentárních filmů M. I. S. A. – In Cautarea Adevarului (M. I. S. A. – Hledání pravdy), Sophrozin 2009.

[16] V Česku např. GROHOVÁ, Johanna: Jogín ohrozil vstup Rumunů do EU, MF Dnes, 14. ledna 2006.

[17] Historii nepřátelských postojů rumunských úřadů a veřejnosti shrnul HELMAN, Josse Martin: Evropské vykřičníky případu Gregoriana Bivolaru, Literární noviny, 11. 8. 2016.

[18] Z veřejně dostupných materiálů vyplývá, že Evropský soud pro lidská práva odsoudil rumunský stát za akce v případu Bivolaru – MISA k finanční náhradě jóginům, a to ve sporech vedených jako Atudorei vs. Rumunsko (2015) a Amarandei a další vs. Rumunsko (2016).

[19] Podle článku „Výzva k omilostnění Gregoriana Bivolaru, adresovaná prezidentovi Rumunska“, který je bez uvedení data vydání i autora dostupný v prezentaci Rezonance na URL http://www.jogin.cz, se jedná o tato díla: Andreescu, Gabriel: Útisk jogínského hnutí v 80. letech, Polirom 2008, a týž: MISA. Radiografie represe, Polirom 2013. Andreescu je též autorem zpráv rumunského Helsinského výboru o případu MISA.

[20] Andreescu, Gabriel: Žádost o omilostnění Gregoriana Bivolaru, 26. 7. 2016, český překlad je dostupný na URL http://www.jogin.cz.

[21] DI MARZIO, Raffaella: MISA, the Anti-Cult Movement and the Courts: The Legal Repression of an Esoteric MovementThe Journal of CESNUR 1 (1), 2017, s. 22.

[22] WRIGHT, Stuart A. – PALMER, Susan J.: Storming Zion. Government Raids on Religious Communities. New York: Oxford University Press 2016.

Psali jsme v Dingiru:

VOJTÍŠEK, Zdeněk: Jóga, tantra a trestní stíhání, Dingir 20 (2), 2016, s. 44–48.

VOJTÍŠEK, Zdeněk: Společenství jóginů a tantriků, Dingir 20 (2), 2016, str. 61–63.

Související články:

Gregorian Bivolaru, zakladatel hnutí „MISA“, propuštěn z vězení

Jógické a tantrické společenství “MISA” konečně v odborné debatě



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments