Jeho odpůrci ho nenáviděli k smrti, jeho stoupenci ho milují i třicet let po jeho odchodu. Důvodem obou nevídaně vyhrocených postojů je provokace, v níž byl skutečný mistr – to, co pro jedny byla svatokrádež vážně ohrožující stabilitu lidské společnosti, bylo pro druhé osvobození ze společenského žaláře morálky a konvencí. Každopádně se jedná o jednu z nejzajímavějších postav alternativní náboženské scény 20. století.
Čandra Móhan Džain se narodil 11. prosince 1931 v džinistické rodině v bhópálském distriktu indického státu Madhjapradéš. Sám se představoval svým dětským jménem Radžníš a od roku 1971 připojoval i titul „Bhagván“ („požehnaný“), který naznačuje jeho božství. Jeho život má čtyři velké etapy:
1. První etapa trvá od narození přes vysokoškolská studia a získání místa profesora na univerzitě v Džabalpuru až do roku 1966, kdy musel po sérii skandálů univerzitu opustit;
2. za druhou etapu můžeme považovat jeho působení duchovního učitele v Indii: od roku 1960 cestoval, pořádal meditační tábory, od roku 1969 zasvěcoval své stoupence, roku 1974 založil ášram (klášter, duchovní centrum) v indické Púně, do něhož doslova proudily zástupy mladých stoupenců kontrakultury ze Západu; pohoršení, které ášram a mladí Zápaďané ve městě působili, přinutilo Radžníše roku 1981 Indii opustit;
3. třetí etapu svého života začal v americkém Oregonu, kde on a jeho stoupenci – sannjásiné – tvořili „nového člověka“ v nově budovaném městě Radžníšpúram; jejich agresivita a podobně agresivní odpor místních lidí vedly k sérii násilných činů (od pokusů o vraždu přes bombový atentát po masovou otravu salmonelou) se stovkami obětí; jen zázrakem nikdo nezemřel, ale v důsledku policejního vyšetřování jiného kriminálního činu (porušení imigračního zákona) musel Radžníš roku 1985 opustit Spojené státy;
4. a konečně čtvrtou etapu života prožil jako nežádoucí osoba (mnoho států mu odmítlo udělit vstupní vízum), až se nakonec vrátil do Indie, uspořádal své promluvy a spisy a pod novým jménem Osho se stal velmi úspěšným autorem alternativní náboženské literatury s množstvím stoupenců po celém současném světě a také u nás; zemřel roku 1990 v 58 letech.
Není jasné, kde se u tohoto muže vzala touha vzdorovat, protestovat, rebelovat či provokovat – možná by její kořeny mohly být hledány v nábožensky rigidním rodinném prostředí a v zážitku smrti jeho milovaného dědečka, k níž došlo v Radžníšových sedmi letech a po níž prožil několik těžkých krizí. Byly to možná právě přísné observance džinistů v kombinaci s nepochopitelnou smrtí dědečka, co ho v citlivých letech přivedlo k výsměchu všem náboženstvím a k pohrdání zvláště kněžími. Provokace to byly jistě účinné: například svými promluvami v roce 1968 doslova pobláznil indické intelektuály a později i západní náboženské hledače:
„Chcete-li poznat základní pravdu o lásce, první věcí je přiznat posvátnost, božskost sexu se stejně otevřeným srdcem, jako přiznáváte existenci Boha. A čím plněji přijímáte s otevřeným srdcem a myslí sex, tím víc se od něj osvobozujete. Ale čím víc jej potlačujete, tím víc se k němu připoutáváte… Míra vašeho přijetí bude i mírou vašeho osvobození. Plné přijetí života, všeho, co je v něm přirozené, všeho, co je v něm od Boha, vás přivede na nejvyšší úroveň božství – k nepoznaným, nejvyšším vrcholům. Nazývám to přijetím, teismem. A tato víra v to, co je dáno Bohem, je branou k osvobození.
Považuji předpisy, které zabraňují člověku přijmout to, co je v životě přirozené a co je od Boha, za ateismus. „Chraň se toho, potlačuj tamto. Co je přirozené, je hříšné, zlé, smyslné. Zanechej to, zanechej tamto.“ To všechno vede k ateismu, tak jak to chápu já. Ti, kdo káží odříkání, jsou ateisté.
Přijměte život v jeho čisté a přirozené formě a nechte vzkvétat plnost života. Ta sama vás postupně pozvedne. A stejné přijetí sexu vás pozvedne do vznešených výšin, jaké jste si ani nedovedli představit. Jestliže je sex uhlí, určitě přijde den, kdy se z něj stane diamant.“
Přijměte život v jeho čisté a přirozené formě a nechte vzkvétat plnost života. Ta sama vás postupně pozvedne. A stejné přijetí sexu vás pozvedne do vznešených výšin, jaké jste si ani nedovedli představit. Jestliže je sex uhlí, určitě přijde den, kdy se z něj stane diamant.“Pět přednášek z roku 1968 (citát pochází z první z nich) vyšlo v tenké knize Od sexu k nadvědomí. Kniha měla ohromný úspěch nejen v Indii, ale i na Západě (anglicky vyšla roku 1971, citát je v českého vydání z roku 1992 v nakladatelství Pragma, přeložil Antonín Konečný). Ale nezůstalo jen u této kontroverzní knihy – kontroverze provázely Bhagvána Radžníše – Osha až do smrti.
Psali jsme v Dingiru:
Zdeněk Vojtíšek, Tantra jako individuální rebelství, Dingir 20 (2), str. 58–61.
Související články: