Spor o buddhistický chrám v Kalifornii: porušení stavebních předpisů versus náboženská a rasová diskriminace

Spor o buddhistický chrám v Kalifornii: porušení stavebních předpisů versus náboženská a rasová diskriminace

Internetová prezentace známého deníku San Francisco Chronicle sleduje již delší dobu spor o buddhistický chrám 1001 Buddhů v Kalifornii. Soukromý pozemek o rozloze téměř dvanácti hektarů v kopcích lemujících město Fremont zakoupila v roce 2010 buddhistická duchovní učitelka MiaoLan Leeová a od té doby zde buduje chrámový komplex určený pro buddhistické duchovní aktivity. Zrekonstruovala původní nemovitosti, přistavěla několik dalších a upravuje přilehlé pozemky tak, aby zde vznikly vnitřní i venkovní prostory pro uctívání, meditaci a ústraní, jak je to v buddhistických klášterech zvykem. Chrám na úzké ulici Mill Creek Road se nachází na svazích mezi dvěma velkými kopci a stojí zde několik staveb: osobní rezidence majitelky a jejího druha Tu Nguyena, hlavní Buddhova chrámová síň, meditační sály, modlitební dům, dům na stromě, kde si děti mohou hrát, zatímco se jejich rodiče věnují náboženské praxi, a skleník. Buddhovu síň obklopují velké, bílé sochy Buddhy vytesané z kamene a meditační sály pak stovky menších bílých a zlatých Buddhů. Součástí areálu je také visutý most pro chodce, kaskádová soustava bazénů, které slouží také jako zdroj vody v období požárů a chodníky lesnatou krajinou.

Představitelé města Fremont však tvrdí, že Leeová užívá svůj majetek v rozporu se zákony, protože budovy přistavěla bez potřebných stavebních a územních povolení. Město se dle vyjádření začalo o chrám zajímat v roce 2017, kdy obdrželo informaci o tom, že na pozemku dochází k neschválené stavební činnosti. Od té doby zde proběhly dvě důkladné prohlídky, u kterých asistovali také ozbrojení policisté a psovodi. Výsledkem těchto inspekcí je třináctibodový seznam pochybení a přestupků, který zahrnuje nelegální stavby a významné přestavby objektů bez dodržení stavebních technologických postupů, narušování vodních zdrojů či neodbornou stavbu dětského domku v koruně stromu. Na základě těchto nálezů a s odůvodněním, že se pozemek nachází ve strmém terénu s vysokým rizikem požárů a sesuvů půdy kvůli častým zemětřesením, město Fremont požaduje, aby Leeová nechala zbourat tři budovy a napravila i další shledaná pochybení.

MiaoLan Leeová však tvrdí, že inspekční návštěvy připomínaly spíše razie, které neměly s nepovolenými stavbami nic společného, protože se prohlídky týkaly i jejích osobních věcí. Zastává názor, že represe proti ní jsou motivovány rasově a nábožensky. Poukazuje při tom na to, že proti dalším sousedům, kteří mají na svých pozemcích také černé stavby, úředníci nijak nezakročili.

Případu se ujala sanfranciská advokátka v oblasti lidských práv Angela Aliotová a podala na město a občanskou společnost města Fremontu k federálnímu soudu žalobu pro diskriminaci na základě náboženství, rasy nebo národního původu. V žalobě Aliotová uvádí také mstu, bezdůvodné vyšetřování, zabavování majetku, narušování soukromí, svévolnou diskriminaci, porušování zákonů o náboženském využívání půdy a odepření svobody náboženské praxe. Žaloba tvrdí, že „razie“ probíhaly zbytečně tvrdě a bez respektu k náboženskému charakteru objektu, když k němu byli přizváni také policisté se psy. „Udělali to už dvakrát, pokaždé v 8 ráno,“ popsala Aliotová provedené prohlídky. „Procházeli nejen jednu budovu, ale všechny, prohlédli také její (Leeové) privátní prostory, dokonce i její make-up.“ Aliotová řekla, že policie také nainstalovala kamery před brány chrámu, aby mohla zaznamenávat registrační značky aut a každého, kdo vstupuje nebo odchází. „Co to má společného s povoleními?“ řekla. „Nechtějí buddhistický chrám, nechtějí skupinu buddhistických lidí, nechtějí Asiaty. Nemělo to nic společného s povoleními, ale všechno to má co do činění se snahou je vyděsit.“ Žaloba usiluje o to, aby město zrušilo demoliční příkazy, uznalo právo chrámu provozovat postavené budovy a také kompenzaci nespecifikovaných emocionálních škod ve výši nejméně čtyř tisíc dolarů za každý akt diskriminace. „Tento případ si opravdu užiju,“ řekla Aliotová. „Zbořit chrám? To je naprosto biblické!“

Mluvčí Fremontu Geneva Bosquesová však odmítá, že by postup města jakkoli souvisel s tím, že je majitelka pozemku asijského původu, nebo dokonce s jejím náboženstvím. „Je skličující zjistit, že je na město podána žaloba. Jsme komunita, která oslavuje naši rozmanitost a jsme hrdí na to, že máme jednu z největších asijských populací v oblasti zálivu,“ řekla novinářům Bosquesová. Město trvá na tom, aby Leeová černé stavby odstranila stejně jako všechny ostatní zjištěné závady: „Bezpečnost je pro město jednou z nejvyšších priorit a některá porušení zásad představují přímé nebezpečí pro životní prostředí. Pilně spolupracuje s majitelkou nemovitosti na nápravě porušení,“ tvrdí zástupci Fremontu.

 

Podle San Francisco Chronicle zdezde, The Mercury NewsABC7 News.

 

Náhledová fotografie: MiaoLan Leeová na tiskové konferenci. Záběr z reportáže ABC7 News.

 

Související příspěvky:

V USA vzrostl počet útoků proti buddhistům

Hinduistické modlitby v USA stále kontroverzní

 

 

 



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments