Spory o přijetí nového zákona, týkajícího se vztahu církve a státu, se staly pobídkou pro desítky tisíc Černohorců, kteří vyšli vyjádřit svůj nesouhlas do ulic. Nevraživost přichází ke slovu na obou stranách, jak na té „státní“, v jejímž čele stojí prezident Milo Đukanović, tak na „církevní“, reprezentované metropolitou Amfilochijem.
Jádrem celého problému je požadavek, který zákon z loňského prosince klade mimo jiné na Srbskou pravoslavnou církev. Podle něj je církev povinována vytvořit seznam všech nemovitostí, které jsou nyní jsou v jejím vlastnictví, ale před rokem 1918 byly majetkem království Černé Hory. Pokud nebude církev schopná prokázat svůj právní nárok na tento majetek, budou jí nemovitosti odňaty.
Zákon byl přijat se značnou nevolí, Srbská pravoslavná církev, k níž se hlásí 72 % obyvatel země, se sama postavila do čela odporu. Demonstranti požadující odvolání zákona se účastní masových protestů i dvakrát do týdne, minulou neděli se jich sešlo více než šedesát tisíc, tedy zhruba desetina z celkového počtu obyvatel Černé Hory. Další demonstrace, která se chystá na 29. února, se má odehrát v přítomnosti kyjevského metropolity.
„Vláda má povinnost naslouchat hlasu svého lidu,“ prohlásil metropolita Amfilochij minulou neděli. „Doufáme, že ti, kteří zákon schválili, ho odvolají ve jménu cti Černé Hory, cti vlády, cti prezidenta této země. Čest Černé Hory stojí na prvním místě.“
„Než tato protivenství pominou, doufám, že se mezi obyvateli nenajde ani jeden, který by svým hlasem podpořil krádež posvátných míst,“ pronesl metropolita během jednoho z protestů ve městě Risan. „Věřím, že se mezi vámi nenajde nikdo, kdo by volil toto bezpráví a podporoval ho.“
„Spolu s tím, jak se vláda snaží vytvořit občanský stát a mnohonárodností společnost, jenž by byla nedílnou součástí Evropské Unie, se před nás staví žádost o návrat statusu národního, přesněji srbského národního státu,“ reagoval na opoziční požadavky prezident Đukanović v Bruselu. Dodal, že model, jenž opozice předkládá, je návratem k středověkým pořádkům. Celkově zastává názor, že protesty jsou součástí nepřátelství, které k sobě chovají zastánci politiky „evropské budoucnosti“ na straně jedné, a ti, kteří chtějí udržet Balkán, mimo Evropský vliv na straně druhé.
Zdroje: Balkaninsight, s přihlédnutím k jiným zdrojům.
Fotografie: WIkipedia.
Související příspěvky:
Pravoslavní v Jižní Osetii mezi Tbilisi a Moskvou, řecký biskup přišel o pas
Rostoucí napětí mezi Moskvou a Cařihradem má dlouhou historii