Každoroční buddhistický festival s tanečníky v tradičních maskách může cestovatel navštívit vždy v létě např. v ladakhském klášteře Lamayuru. Tento krásný velký klášter umístěný na skalním útesu obklopeném vysokými himálajskými vrcholy, se nachází na spojnici mezi hlavním městem Kašmíru Šrínagarem a hlavním městem Ladakhu Léhem v nadmořské výšce 3 510 m. V roce 2000, kdy jsem klášter navštívil, tam ještě neprobíhal prakticky žádný turistický ruch.V klášteře žilo asi šest desítek mnichů (dnes je to patrně více) a probíhala zde také výuka buddhistických žáků. Podle tradice byl klášter Lamayuru založen na přání ladakhského krále kolem roku 1 000 n. l.
Festival masek démonů a božstev stylizovaný do tance čham je spjatý s tibetským buddhismem – v klášteře Lamayuru probíhá v létě, kdy je dobře přístupný pro buddhisty ze širokého okolí; zima je v této oblasti velmi drsná a dlouhá a klášter bývá několik měsíců zcela odříznutý od okolního světa. Festival probíhá tři dny, kdy se tancem – často velmi divokým – předvádějí historické příběhy v děsivých maskách démonů, božstev i významných historických postav. Rytmus tance udávají tři bubeníci z řad nejvýše postavených lámů kláštera.
Taneční vystoupení probíhá na hlavním klášterním nádvoří, po jehož okrajích se tísní stovky místních buddhistů povětšinou s modlitebními mlýnky v rukách. Atmosféra mezi lidmi je pietní, velmi přátelská a uctivá. Mniši se těší nezpochybnitelnému respektu a zejména starší mniši a lámové se k prostým věřícím chovají až povýšeně. Podobné chování mnichů k návštěvníkům kláštera jsem ovšem na cestách zaznamenal napříč náboženstvími a tradicemi a není se čemu divit, obvykle tichý kontemplativní klášter na několik dní zavalí stovky prostých věřících a zcela vykolejí rytmus mnichů, kteří se evidentně rádi straní lidí.
Představení probíhá podle přesných pravidel a vyjevuje konkrétní příběhy – aktivně se jej účastní desítky mnichů nejen v maskách. Návštěvníci festivalu odchází z kláštera v podvečer a vrací se opět ráno. Buddhistický festival v Lamayuru byl jedním z nejsilnějších prožitků, které jsem měl na cestě kolem světa možnost zakusit. V jednom snadno dostupném klášteře v Léhu jsem rok poté navštívil podobný festival a utrpěl jsem nepříjemný šok: klášter byl doslova zavalen stovkami organizovaných turistů, kteří narušovali taneční vystoupení, nerespektovali prostor pro tanečníky, strkali mnichům objektivy svých aparátů až do obličeje, hlučeli, a nakonec po nich zbyla plná země odpadků. Tento festival jsem se snažil vytěsnit z paměti a uchovat si čistou vzpomínku na Lamayuru.
Foto: autor.
Buddhismus v Dingiru:
Dingir 4/1998 – téma: Buddhismus
Dingir 4/2004 – téma: Tibetský buddhismus
Dingir 1/2012 – téma: Buddhismus v české společnosti
Související příspěvky:
Tuaregové: muslimové s křesťanskou minulostí a polyteistickými berberskými kořeny
Pět knih poutníka Mojžíše očima cestovatele