Nedávno jsme úvahou (zde) zmínili aktuální téma zjišťování náboženského vyznání v připravovaném sčítání lidu u nás. K diskusím o potřebnosti a vhodnosti tohoto dotazu napomůže podívat se na problematiku z globálního hlediska.
Vůbec poprvé bylo vyznání zjišťováno v kanadské provincii Nové Skotsko v roce 1776. Trvalo však dalších sedmdesát let, než se v kanadském censu tato otázka začala objevovat pravidelně a na celém území. Od poloviny 19. století se dotaz objevuje ve sčítání lidu mnohých dalších zemí. Silnou tradici má v zemích bývalého Britského impéria, a dále pak ve většinově katolických zemích. Výjimkou jsou státy jihozápadní Evropy. Země, kde se ve druhé polovině minulého století (a na začátku tohoto) náboženství zjišťovalo alespoň jednou, jsou vyznačené na mapě výše. Je zde sice uvedené Portugalsko, ale i zde se do státních statistik religiozita dostala jen dvakrát – v letech 1950 a 1960, a šlo navíc o jednoduchou otázku, zda je respondent katolík, nekatolík, bez vyznání nebo něco jiného.
V Sovětském svazu se náboženství nezjišťovalo. Výjimkou byl rok 1937, kdy byli občané dotazováni na víru, a protože byly výsledky pro militantní ateistický režim nepříznivé, nebyly zveřejněné.
V některých zemích byla otázka vyškrtnuta po diskusích o právu na soukromí. Názor, že do náboženské příslušnosti státu nic není, zvítězil v roce 1955 v Dánsku, později (1990) v Norsku. Naopak některé státy, které tradici dotazu na náboženskou příslušnost ve sčítání lidu neměly, ji zavedly. Je to případ Spojeného království, kde se na náboženství nedotazovalo navzdory tomu, že v Commonweatlhu byla, jak už bylo řečeno, konfesní příslušnost tradičně zjišťována. Ke změně došlo až při sčítání v roce 2001. Velkou aktivitu tehdy sehráli představitelé tradičních náboženských komunit, ale i muslimské menšiny. (I když zodpovězení otázky bylo dobrovolné, učinily tak 93 procenta obyvatel Velké Británie. Díky tomu mají výsledky mnohem větší vypovídací hodnotu, než ty české z roku 2011, kdy otázku neodpověděla skoro polovina občanů.) Podobná snaha ve Spojených státech amerických nebyla úspěšná. USA jsou jednou z mála amerických zemí, kde se při sčítání na náboženství nedotazuje. Poprvé se tak mělo stát v roce 1960. Kampaň proti vložení této otázky vedená zvláště organizacemi lobbujícímu za dodržování oddělení církve a státu (zvl. American Civil Liberties Union), a dále pak židovskými organizacemi, které poukazovaly na možný nárůst antisemitských nálad, však byla úspěšná.
V současné době vedou kampaň za zdobrovolnění otázky ateistické organizace v Irsku. Kromě toho usilují o její pozměnění. Jak jsou dotazy na náboženství formulovány v různých zemích (a tedy co se vlastně zjišťuje) ponecháváme na možný další příspěvek k tématu.
Zdroje: Gunnar Thorvaldsen, „Religion in the Census,” Social Science History 38/2014), s. 203-220 (odtud i náhledový obrázek); The Irish Times.
Související příspěvek:
Chybějící údaj v příštím sčítání lidu: zde.