Prolínání náboženské a světské oblasti může být náboženstvím vyloženým (a praktikovaným) ve všedním, profánním kontextu, anebo naopak sekulární praxí s obvykle nepřiznanými přesahy náboženskými, totiž inspiračními zdroji nebo prožíváním na způsob náboženství. Už nejméně půl století jednou z konkrétních podob tohoto vzájemného doplňování je spiritualizovaná psychologie a psychoterapie ve vazbě na klasika tohoto způsobu myšlení, dnes amerického psychiatra českého původu Stanislava Grofa.
Okruh zejména lékařů a psychologů sledujících toto téma vytvořil mezinárodní síť pod označením Beyond Psychedelics. Její aktivity spolufinancuje PSYRES, Nadační fond pro výzkum psychedelik. Toto zázemí uspořádalo 19. dubna symposium s doplňujícím kulturním programem pod názvem Psychedelika, věda, spiritualita. Setkání za účasti přibližně 250 lidí probíhalo v (dnes církví neužívaném) kostele sv. Anny na Starém městě pražském. Podle dne v křesťanském kalendáři, na který program připadl, dostal druhý název Velký psychedelický pátek.
Program zmíněné sítě včetně letošního velkopátečního setkání je zaměřen na terapeutické užití psychoaktivních látek, jejich odpovědné regulované použití pro osobní rozvoj. Podílejí se na tom lidé praktikující tuto spiritualitu, a jedním z doprovodných programů celodenní akce bylo večerní vyprávění psychedelických spirituálních zkušeností. Jádrem je však badatelská práce, která vedle medicíny, kognitivní neurovědy a psychologie zahrnuje výzkumy z oblasti etnologie, kulturní antropologie a religionistiky.
Po úvodním promítnutém záznamu pozdravu od manželů Grofových a krátkých úvodních proslovech organizátorů následovala anglická část symposia s dvěma přibližně půlhodinovými příspěvky. Americký medicinský badatel David Eritzoe, MD, Ph.D. hovořil o klinickém potenciálu psychedelické zkušenosti a o mozkových pochodech (chemii mozku a zobrazovacími metodami doložených nově vybudovaných neuronových spojích) probíhajících při ní. Prokazoval např. význam psylocybinu pro léčbu depresí.
Druhým bodem anglické části symposia byl internetem zprostředkovaný živý rozhovor s americkým psychologem, klasikem bádání o psychedelické zkušenosti z prestižní Hopkinsovy univerzity v Baltimoru Williamem A. Richardsem k Velkopátečnímu experimentu, u nějž byl a při kterém se na Velký pátek r. 1962 v univerzitní kapli podal dobrovolníkům studentům psylocibyn (psychoaktivní látka z hub lysohlávek) a zkoumaly se jejich spirituální zkušenosti. Krom toho odpovídal na otázky z publika ke své psychologické a teologické (doktorát na Yalově univerzitě) práci.
V české části vystoupil prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., z 3. lékařské fakulty UK, badatel v oboru aplikované neurovědy. Je součástí dlouhodobého projektu Národní ústav duševního zdraví (pod vedením prof. Cyrila Höschla). Ve svém referátu se zaměřil na to, co ukazují zobrazovací metody práce mozku o terapeutických účincích psychotropních látek a o subjektivních transcendentních zkušenostech.
Mgr. Pavlína Brzáková, Ph.D., ve svém příspěvku nazvaném Léčivá imaginace, nebo setkání s božstvem? referovala o svém etnologickém a religionistickém výzkumu sibiřských šamanů, o jejich, jimi popisované zkušenosti a jejich nároku na to, že působí terapeuticky.
Doc. ThDr. Ivan O. Štampach ukázal na hromadných datech a příkladech z vydávané literatury na vzestup spirituality odpoutané od tradičních náboženských směrů, včetně dnes populárního hnutí Mindfulness. Ukázal analogii popisovaných zkušeností po požití psychedelik a bez nich a na filosofické téma svobody v souvislosti s tím.
Závěrečnou část symposia před večerním doplňujícím programem tvořila asi hodinová panelová diskuse, v níž na otázky moderátorky Daniely Drtinové odpovídali tři čeští referující.
(Snímek dějiště symposia, Pražské křižovatky, se stručným programem.)