V sobotu 21. dubna oslavil své pětaosmdesátiny prof. ThDr. Petr Pokorný, DrSc., Dr. H. c., což si při slavnostní přednášce jubilanta – Bible a křesťanská kultura – připomněla široká akademická obec i jeho přátelé a žáci v nabité velké posluchárně Evangelické teologické fakulty UK. Samotná přednáška, dokonale promyšlená, mistrně přednesená a formulovaná, polemická k postmoderním sociologicko-filosofickým i religionistickým premisám, šla k samotné podstatě Nového zákona – ke vzkříšení, jeho interpretaci a významu pro křesťany, ale i pro soudobou českou a evropskou společnost. Právě interpretace vzkříšení Ježíše Nazaretského, jeho pochopení a raná svědectví Nového zákona jsou celoživotními tématy Petra Pokorného, která ve své „narozeninové řeči“ kriticky domýšlel do kontextů a stěžejních událostí české historie 20. století. V existenciálně-teologických otázkách, které prostupovaly celou přednášku, rozvíjel Petr Pokorný teze R. Bultmanna, H. Conzelmanna, E. Käsemanna, ale i P. Ricoeura, E. Jüngela, K. Bartha či H. Künga a nepřímo navázal na konvokační přednášku pronesenou při příležitosti svých osmdesátých narozenin před pěti lety. Cílem promluvy však nebylo předání vzpomínek! I ti, co Petra Pokorného znají, napjatě očekávali každou další větu. Petr Pokorný umí vtáhnout do děje a z posluchače učinit partnera či aktéra svého myšlenkového světa, který zapomíná na čas a žije tématem. Bezprostředním efektem řeči bylo „povznesení“ publika, které participovalo na naději, perspektivě a erudici interpreta, který s léty zraje jako víno. Na straně druhé, každý z účastníků chápal, co soudobé křesťanstvo postrádá a společnosti dluží. Optimismus Petra Pokorného, pramenící z perspektivy víry, je doslova nakažlivý a jeho kolegialita, noblesnost i respektování lidství druhého člověka je to, co si každý odnáší z kontaktu s ním.
V oblasti světového novozákonního bádání přispěl Petr Pokorný do diskuse o Lukášových spisech, deuteropavlovských listech, bádání o Ježíši Nazaretském, do oblasti hermeneutiky, do debaty o vzniku evangelií, formuloval vznik a vývoj raně křesťanské christologie, interpretoval koptské apokryfní či gnostické texty a prosadil se spolu s U. Heckelem v „tvrdé konkurenci“ německé teologické scény s publikací Einleitung in das Neuen Testament (Tübingen: Mohr Siebeck 2007), jež následně vyšla rusky a česky.
Po celou svou teologickou dráhu je Petr Pokorný mimořádně konzistentní a vědecky důsledný myslitel, který zdařile komunikuje s veřejností a jeho přesahy do světa hermeneutiky a teorie vědy, jakož i celoživotní dílo v oblasti teologie a řecké literatury doby antiky, jej vynesly na post místopředsedy a předsedy Učené společnosti České republiky. Aby teolog a religionista byl členem a vůdčí osobností grémia, které je z převážné části doménou exaktních oborů, se jen tak brzy opět nepřihodí, a je unikátní v celé Evropě! (Neplatí tedy, že křesťanství a teologie jsou pro dnešní svět již nezajímavé. Kořeny neúspěchu a snižování počtu křesťanů jsou zřejmě i leckde jinde.)
Nutné je zvláště zmínit fakt, že Petr Pokorný nepronikal do povědomí odborných kruhů „jen“ jako evangelický teolog a elitní novozákoník (publikující v několika jazycích), jehož dílo je stále citováno jak v Evropě, tak za oceánem. Jeho práce se týká rovněž oblasti religionistiky a gnóze. V roce 1968 publikoval v edici Rozpravy československé akademie věd spis s názvem Počátky gnose. Vznik gnostického mýtu o božstvu a člověku. Tento spis o 68 stranách, včetně Summary a seznamu literatury, patří k tomu nejlepšímu, co Petr Pokorný v počátcích své badatelské dráhy publikoval. Dílo je postaveno na primárních pramenech, znalosti tehdejší badatelské diskuse (navzdory době totality a kratičkému záblesku naděje), nabízí autorovy interpretace, které jsou nepřehlédnutelné a zásadní i dnes – po padesáti letech! Autor v díle překládá Naasejský traktát, komentuje jej, vytváří jeho Sitz im Leben, dataci, zmiňuje jeho alegorický duchovní výklad, interpretuje pojetí duše a úkol či cíle gnóze, která se postupně stává pro křesťany herezí. Jako religionista a znalec antické literatury se pak Petr Pokorný projevil i v Písni o perle (Praha: Vyšehrad 1998), při interpreataci Tomášova evangelia – překladu s výkladem (Praha: Kalich 1981), jakož i Řeckém dědictví v Orientu (Praha: OIKOYMENH 1993). Ve svých dílech ukazuje Petr Pokorný, jak pracovat s texty starými téměř 2000 let a jeho racionální, logická a vědecky vyvážená argumentace, vstupující do otázek smyslu života, odkrývá způsob myšlení dávných generací vyznavačů různých skupin křesťanů a gnostiků, jakož i dnešních lidí kolem nás. Petr Pokorný se snaží ukázat, že Nový zákon do prostředí soudobé vzdělanosti nedílně patří, před kritickým studiem ho nelze skrývat, neboť víra není totožná s falešnou nadějí a musí stát na těch nejpoctivěji budovaných a prověřených argumentech.
Dílo Petra Pokorného pokrývá několik badatelských i jazykových oblastí a jeho osobnost je inspirativní pro všechny generace posluchačů, čtenářů, studentů i kolegů v Česku či zahraničí. Petr Pokorný je nejznámějším českým biblistou a snad i českým teologem současné doby v zahraničí. Do dalších let mu přejeme pevné zdraví, radost z teologie, autorskou invenci a dobré lidi kolem sebe.
Na náhledovém obrázku je Petr Pokorný na fotografii z archivu autora.