Průvod s bubny, tradičním čínským drakem a ukázkami cvičení za chůze prošel v sobotu 2. září centrem Prahy. Jeho cílem bylo „podělit se o dobrou náladu“, ale i seznámit kolemjdoucí s hodnotami skupiny Falun Gong[1] a pronásledování jejích členů v Číně.
Průvod vyšel kolem 15:00 z horní části Václavského náměstí a směřoval přes Celetnou ulici a Staroměstské náměstí na Malou stranu.
Hudební část zajistili členové mezinárodní hudební skupiny Tian Guo Marching Band (dosl. „Nebeská pochodová hudba“), která doprovází průvody a další akce Falun Gong od roku 2006. Část účinkujících, pocházejících z různých zemí, se v neděli přesune na festival pochodových orchestrů v německé Lobavě.
Břeskná hudba kontrastuje s růžově oděným tanečnicím, nesoucím umělé květy lotosu. Na své si přijde ten, kdo má rád kombinaci bubnů, činelů, píšťalek – a saxofonů. Když zazní v pochodovém provedení u Husova pomníku Óda na radost, je to skutečně mimořádný zážitek…
Na Václavském a Staroměstském náměstí byly stánky s petičními archy proti pronásledování, které členové označují za „genocidu“. Touto peticí apelují na představitele ČR od července 2012. Členové a příznivci ve stejnokrojích nesli také hesla, upozorňující na základní hodnoty hnutí.
Právě vystupování ve veřejném prostoru a upozorňování na lidskoprávní problémy v Číně že Falun Gong zůstává mediálně nejznámějším novým náboženským směrem s čínskými kořeny. Sobotní akce není první svého druhu v ČR, podobné se konaly již v letech 2007, 2012 a 2016.
Falun Gong vychází z buddhistických a taoistických kořenů. Jeho zakladatel Li Chuang-ťi (*asi 1952 nebo 1951) rozvinul podle svých slov toto učení v 80. letech, tehdy ještě jako státní úředník. Veřejně začal vyučovat v roce 1992. Prohlašuje o sobě, že je Buddhou s vyššími schopnostmi, jeho učení má dopomoci praktikujícím k dosažení vyššího stupně duchovního vývoje. Ve svých spisech nešetří kritikou sekularismu a materialismu – i to je jednou z příčin konfliktu s čínským režimem.
Do otevřeného sporu se s ním hnutí dostalo nejpozději v dubnu 1999 při masové poklidné demonstraci v Pekingu. Nyní je v Číně postaveno mimo zákon. Stále znovu se objevují podezření, že dochází k justičním vraždám členů hnutí za účelem odběru jejich orgánů k transplantacím. Tato praxe byla v ČLR sice oficiálně zakázána, přesto jsou zde nejkratší čekací lhůty na světě. Podle Falun Gong jsou jeho členové vybíráni především proto, že v rámci své náboženské praxe dodržují zásady zdravého životního stylu a jejich orgány jsou tedy „kvalitnější“.
Zakladatel Li Chuang-ťi emigroval roku 1995 do USA (Houston), kde žije v ústraní. Od roku 2000 se na veřejnosti prakticky neobjevuje, po roce 2001 byl z oficiálních webových stránek hnutí stažen jeho životopis a čím dál větší důraz je kladen na učení samotné. K jádru praxe patří sestava pěti cvičení – praktikující lze nejsnadněji potkat při cvičení v parku.
Článek o hnutí z pera Zdeňka Vojtíška je k dispozici v Dingiru 2/2011 http://www.dingir.cz/cislo/11/2/cchi_i_charakter.pdf
Zdroje: Stránka události na Facebooku, zde; elektronická podoba Petice za ukončení genocidy praktikujících Falun Gong páchané čínským režimem, zde; stránky Tian Guo Marching, zde; Irons, Edward: heslo Fa-lun-kung (Fa-lun Ta-fa) in: Encyklopedie nových náboženských hnutí (eds.: Christopher Patridge, Praha 2006 – s.264-266.
Poznámka: [1] Přepis jména se v tomto případě řídí anglickou normou, kterou používá ke svému označení skupina na svých stránkách a dalších materiálech. Normativní český přepis je Fa-lun-kung – název doslova znamená: „Velká dharma Kola zákona“.