Teologie dějin diskutována v Betlémské kapli

Teologie dějin diskutována v Betlémské kapli

Velký intelektuální zážitek slibovala třídílná panelová diskuse nad knihou profesora teologie Karla Skalického „Církev v Evropě, Evropa v církvi“. Ovšem už jenom zběžný pohled na avizovaný program dával tušit, že množství pozvaných hostů a množství témat by vystačilo spíše na tři večery než na jeden. Moderátor a hlavní organizátor Zdeněk A. Eminger navíc rezignoval na usměrňování délky jednotlivých příspěvků, takže program byl už od samého začátku ve skluzu, a večer nakonec nevyzněl zcela přesvědčivě.

Rektor ČVUT, prof. Vojtěch Petráček, při projevu.

Kniha Karla Skalického (Trinitas, 2019) je pokusem teologicky vyložit dějiny evropské civilizace jako důsledek rozvíjení křesťanských podnětů. Má podtitul „Teologický vhled do dějin Evropy prismatem svobody a revoluce“, ale vedle Evropy se ve značné míře zabývá českými dějinami (a dotahuje je téměř do současnosti). Dějinná syntéza tohoto druhu samozřejmě nemůže nebýt vymalována jinak než širokým štětcem, který nutně pomíjí a přehlíží detaily. Pokud čtenář na tuto skutečnost přistoupí, pak se Skalického bystré a odvážné tahy mohou stát podněty pro podobně inteligentní odpovědi, diskuse a polemiky. Večer 30. května 2019 v pražské Betlémské kapli tuto možnost využil, i když jistě ne tak intenzivně, jak to podle „hvězdného obsazení“ panelistů původně vypadalo.

Jako míč hozený do hřiště působil úvodní projev profesora Skalického, bohužel také až příliš dlouhý a květnatý. První panel tvořili historikové a ti, kdo k duchovním tradicím v českých zemích a v Evropě mají co říci: historik Petr Blažek, ekonomka, právnička a teoložka Marie Kolářová, spisovatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět, teolog a historik Tomáš Petráček a teolog Martin Vaňáč. Diskuse se natolik protáhla (a zdaleka ne vždy se držela podnětů z nejnovější knihy Skalického), že po nutném občerstvení byly zbývající dva panely – teologický a společenskovědní – spojeny. Vystoupení devíti panelistů nemohla být kompaktní, takže se nakonec jednalo spíše o sled jednotlivých úvah než o skutečnou diskusi. „Obřího panelu“ se zúčastnila teoložka Kateřina Brichcínová (jen zpočátku), astrofyzik a astronom Jiří Grygar, biochemik Libor Grubhoffer, teolog a religionista Pavel Hošek, teoložka Ivana Noble, kněz a pastorační pracovník Vladimír Slámečka, historik Jaroslav Šebek, teolog František Štěch (jen zpočátku) a biskup Zdeněk Wasserbauer. Profesor Skalický se sice čile účastnil prvního panelu, ale krátce po začátku druhého kvůli únavě odjel.

Možná to nejzajímavější nakonec přišlo z nečekané strany. Vedle profesora Karla Skalického byl druhým hlavním hostem večera profesor Vojtěch Petráček, rektor Českého vysokého učení technického, tedy vysoké školy, která Betlémskou kapli spravuje a která organizátorům vyšla vstříc propůjčením tohoto vznešeného prostoru. Díky jemu a také díky Jiřímu Grygarovi a Liboru Grubhofferovi došlo občas k souzvuku technických a přírodních věd na jedné straně a humanitních věd (které zastupovali všichni ostatní) na straně druhé. I to jistě přispělo k tomu, že večer se přes organizační zádrhely a moderátorské selhání nakonec v podstatě povedl. Několikrát bylo vyjádřeno předsevzetí pokračovat v podobných setkáních, snad nejvíce právě kvůli užitečné interakci humanitních, přírodních a technických oborů.

Obě fotografie: Zdeněk Vojtíšek, na náhledové fotografii je Karel Skalický.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na