Svědkové Jehovovi dále redukují své tiskoviny

Svědkové Jehovovi dále redukují své tiskoviny
Strážná věž 1/2018.

Spolu s prvním číslem časopisu Strážná věž rozeslala česká odbočka Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi dopis, v němž oznamuje, že veřejné vydání tohoto časopisu bude roku 2018 vycházet pouze čtvrtletně.[1] Stejnou periodicitu bude mít i druhý časopis tohoto společenství Probuďte se!

Po dlouhá desetiletí byly časopisy a další, obvykle drobné tisky doslova “výkladní skříní” svědků Jehovových. Dosahují nákladu až desítek milionů výtisků a tisknou se ve více než třech stech jazykových mutacích. Oba časopisy vycházely dvakrát měsíčně a během roku, obvykle v době konání sjezdů, dostávali svědkové pro sebe i pro misijní účely studijní příručky. Na výrobu tiskovin svědkové přispívají dobrovolnými dary. Tiskoviny se od času druhého představitele svědků Jehovových, Josepha Franklina Rutherforda (1869–1942), staly hlavním nástrojem misie. Ta byla po celá desetiletí velmi úspěšná. Společenství ovšem prochází vývojem, který s sebou nese řadu podstatných změn (o některých aspektech tohoto vývoje je možné se dočíst zde a v následujících článcích).

Od nového století je tak možné pozorovat slábnutí v oblasti tiskovin. Předzvěstí se stalo postupné nahrazování pevných desek a šité vazby u publikací levnější lepenou vazbou a měkkými deskami. Od roku 2008 začal časopis Strážná věž vycházet pouze měsíčně, a to ve veřejné variantě (s nákladem 62 mil.) a v interní, studijní variantě (s nákladem 14 mil.). U veřejné varianty byl roku 2013 počet stran redukován z 32 na 16, roku 2016 byla periodicita snížena na dvouměsíčník a od letošního roku tedy na čtvrtletník.

Současně s touto redukcí tištěných časopisů stoupá v Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi význam vlastní internetové stránky. Zatímco dříve ústředí organizace jednotlivé svědky před využíváním internetu silně varovalo, v současnosti je vlastní stránka v ohromném množství jazykových mutací v samotném středu pozornosti organizace (viz českou stránku). Také zmíněný dopis z českého ústředí připomíná internetovou televizi svědků Jehovových i stránku, „kde jsou k dispozici kromě elektronických verzí našich publikací i různé články, komiksy, aktivity a animovaná videa pro děti“.

Časopis Dingir s tématem „Svědkové Jehovovi a vývoj jejich společenství“.

Svědkové Jehovovi byli již na přelomu 19. a 20. století ještě pod názvem “badatelé Bible” mimořádně vynalézaví ve využívání nejnovějších technologií. Postupný přesun důrazu z tištěného slova na internet by mohl být pokračováním této schopnosti. Je samozřejmě předčasné cokoli hodnotit, ale čeští svědkové nyní působí v misii poněkud nejistě a zakřiknutě. Vypadá to, jako by se jejich odkazování na internetové stránky trochu ztrácelo v množství dalších internetových nabídek. Možná nakonec budou mít pravdu ti pozorovatelé, kteří přechod na internet dávají do souvislosti ani ne tak s technologickým pokrokem, jako spíše s omezováním finančních nákladů. Podobně by tomu mělo být i v případě nedávného přestěhování světového ústředí z newyorského Brooklynu na venkov, do Warwicku. Jak se tyto dvě velké změny ve světovém působení Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi projeví, ukáží patrně až po letech statistiky. Kdysi pravidelné ročenky s podrobnou světovou statistikou ale také už nevycházejí…

[1] Jeden ze čtenářů 9. 1. 2018 upozornil, že podle interního tisku svědků Jehovových budou oba časopisy vycházet pouze třikrát ročně. Autor dopisu z české odbočky Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi v telefonickém rozhovoru 10. 1. 2018 připustil, že v dopise je chyba.

Foto v záhlaví: brožura “World Headquarters of Jehovah´s Witnesses”.