Peter Lamborn Wilson, Christopher Bamford, Kevin Townley. Zelený hermetismus: Alchymie & ekologie. Praha: Malvern 2025, 226 s.
Nově vydaná kniha nakladatelství Malvern Zelený hermetismus: Alchymie & ekologie v překladu Adama Borziče přináší nový pohled na vztah hermetismu a soudobých environmentálních témat. Kapitoly knihy navazují volně, spíše na sebe příležitostně odkazují, všechny se však dotýkají základní otázky – jak propojit tradiční hermetické vědy (alchymii, magii, astrologii, spagyrii) s ekologií, ekologickou filosofií a ekospiritualitou.
Sám editor a spoluautor, Christopher Bamford, o knize říká: „Je spíše dvojznačná než nezvratná; spíše fragmentární než komplexní; improvizovaná spíše než promyšlená.“[1] To ale příznivce hermetických umění nijak nepřekvapí – neuchopitelná dvojznačnost a improvizace jsou šibalskému duchu Hermovu vlastní.
Kniha Zelený hermetismus je volně sešitý konvolut několika příspěvků, které přednesli jejich autoři na společných setkáních věnovaných tematice zeleného hermetismu. Setkání se konala v roce 2003 v Domě poselství (Abode of Message) ve městě New Lebanon ve státě New York, pod záštitou Suluk Academy. Hostitelem setkání byl pir Zia Inayat-Khan (*1971), vnuk slavného súfijského muršida a hudebníka Hazrata Inayat-Khana (1882–1927), který se zasloužil o rozšíření súfismu na Západě. Z četby knihy je zjevné, že spiritus agens setkání a celého konceptu zeleného hermetismu byl Peter Lamborn Wilson.
Publikace si přes svou fragmentárnost klade odvážný cíl – představit čtenáři nový duchovní směr, nazvaný zelený hermetismus. Není snadné vystihnout zelený hermetismus jednoduše. Snad by šlo říci, že jde o využití poznání a praxe magie, alchymie, astrologie, spagyrie a dalších hermetických umění k ochraně a uzdravování přírody a vzájemného vztahu mezi přírodou a lidmi. Také by šlo říci, že jde o propojení hermetismu s ekospiritualitou a praktickou ekologií. Praktická rovina je pro autory Zeleného hermetismu důležitá. Dokazuje to i závěrečná kapitola o výrobě planetárních tinktur od praktikujícího spagyrika Kevina Townleyho.
Při četbě Zeleného hermetismu se člověk nejčastěji setká se jménem Herma Trismegista, legendárního zakladatele hermetických věd, a také Chidra, tajemného „zeleného muže“ islámského folklóru,[2] který se zjevuje zasvěcencům.
Autoři neskrývají své sympatie k Paracelsovi (1493–1541), renesančnímu švýcarskému alchymistovi a léčiteli. Vědomě navazují též na tradici romantismu, přičemž čerpají zejména z díla Novalisova (1772–1801) a Goethova (1749–1832). Průběžně citují Corpus hermeticum, sbírku hermetických textů původem z helénistického Egypta. Dojde i na starověké praotce a pramatky alchymie, rovněž helénisticko-egyptské provenience, jako byli Marie Židovka (1. století) či Zósimos z Panopole (cca 350–420).
Peter Lamborn Wilson (1945–2022) byl americký nezávislý badatel zejména v oblasti súfismu, islámských herezí a hermetismu. V 70. letech pracoval pod vedením Seyyeda Hosseina Nasra (*1933) v Íránském císařském filosofickém institutu. Po tzv. islámské revoluci v roce 1979 musel Írán opustit, putoval po Blízkém východě a Indii a nakonec se vrátil do USA. Pod svým nome de plume Hakim Bey se věnoval psaní anarchistických pamfletů a esejů. Proslavil se zejména esejí Dočasná autonomní zóna (1991, česky 2004). Česky vyšla také jeho sbírka angelologických citátů Malá kniha andělské moudrosti (1998). V češtině je Wilsonovo (Beyovo) dílo nejlépe zpracováno v knize Proroci postutopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (2018), kterou recenzoval Ivan Štampach.
Christopher Bamford (1943–2022) byl skotský esoterik a filosof, šéfredaktor nakladatelství SteinerBooks. Zaměřoval se především na antroposofii, romantismus a rosekruciánství. Česky vyšla jeho kniha Nekončící stezky Sofie (2012).
Kevin Townley je praktikující spagyrik z amerického Denveru; působí také jako spisovatel, filmař, herec, zpěvák a učitel buddhistické meditace.
Poznámky:
[1] Zelený hermetismus, s. 9
[2] Legendární postava Chidra vznikla na základě bezejmenného Božího posla, který se setkává s Mojžíšem a podrobuje ho těžkým zkouškám v Koránu, v súře Jeskyně, 18:60-82.
Náhledová fotografie: Chidr, legendární postava islámského folklóru, patron zeleného hermetismu, ze zdroje zde.
Psali jsme v Dingiru:
Dingir 2/2024: Náboženství, klimatická změna a environmentalismus (obsah a vybrané články zde).
Související příspěvky:
