V posledních letech vznikly snad už desítky televizních seriálů o tzv. sektách. O některých jsme psali i v Náboženském infoservisu. Jak je patrné i z našich článků, autoři seriálů často dělají skvělou práci při zobrazení toho, co se v těchto společenstvích a kolem nich děje. Ale selhávají – což je v tomto uměleckém žánru zcela pochopitelné – ve sdělování náboženských motivů toho, co se v seriálech odehrává. Náboženské nauky a z nich vyplývající předivo vztahů v náboženské skupině je těžké dostat na filmový pás. Přitom to jsou právě náboženská přesvědčení, co dává zobrazovaným dějům logiku a smysl. Bez znalosti náboženských nauk a skupinových vztahů, které z nich logicky vyplývají, se aktéři stávají poněkud bizarními figurkami s těžko pochopitelným jednáním.
Stejný pocit jako při sledování „seriálů o sektách“ jsem měl v posledním roce soudního procesu se dvěma ženami, které v říjnu 2022 zabili léčitele Richarda, vůdce svého společenství, v médiích nazývaného „kutnohorská sekta“. V červenci loňského roku se v soudním jednání už chystaly závěrečné řeči,[1] pak se ale strhla „bitva“ mezi soudními znalci o to, zda pachatelky trpěly bludy, nebo ne, což znamená, zda byly v době trestního činu příčetné, a tedy trestně odpovědné, nebo nikoli.[2] „Bitva“ skončila před několika dny vynesením rozsudku, v němž je hlavním trestem pro pachatelky odnětí jejich svobody na dobu 13, resp. 12 let.[3] Během této téměř roční „bitvy“ soudních znalců bohužel zcela vymizelo uvažování o náboženských motivech obou žen i vůdce, které jediné poskytuje smysl jejich vzájemným vztahům a z nich vyplývajícího jednání, a to včetně soudem projednávaného násilí a trestných činů.
Když bylo v soudním procesu podobně jako v televizních seriálech vynecháno náboženství, tak se poměrně snadno pochopitelná a v oblasti náboženství nijak vzácná dynamika vztahů ve společenství začne jevit jako bizarní. Znalci z oboru psychologie a psychiatrie (ale samozřejmě nikoliv z vědeckých oborů, které se zabývají náboženstvím) uváděli, že se s ničím podobným dosud nesetkali, že se jedná o světové unikum nebo o případ, který vstoupí do dějin.[4]
Přístup, upozaďující, nebo dokonce ignorující náboženské motivy jednání aktérů v Richardově společenství předznamenala už paní státní zástupkyně v obžalobě. Jediná zmínka o náboženství je v jejím obsáhlém textu na místě, které referuje o výpovědích svědků. Ti uváděli možný náboženský motiv pro Richardův odchod z tohoto světa a státní zástupkyně ho komentovala slovy, že to „zřejmě bylo míněno v rámci nějaké ezoteriky a duchovna“. Jednání obžalovaných pak označila za „nepochopitelné“.[5] V podobném duchu se státní zástupkyně vyjádřila i ve své závěrečné řeči 25. dubna 2025. Podle novinové zprávy údajně „připustila, že společenství neslo znaky sekty, upozornila ale, že to pro projednání případu není podstatné“. Týž článek cituje její vyjádření, že šlo o „bezprecedentní, promyšlený čin vraždy, plánované jednání, které je nepochopitelné“.[6] Stejný novinář pak v jiném článku, sepsaném již po rozsudku, musí konstatovat, že „motiv vraždy kromě toho, že ženy chtěly splnit vůdcovo přání odejít do jiné dimenze, … soud neodhalil.“[7]
Přístup české společnosti, která vytěsňuje náboženství možná podobně, jako to činí televizní seriály, lze pochopit v historické perspektivě a obvyklou sebedeklaraci Čechů jako „ateistů“ je možné považovat za neškodnou středoevropskou kuriozitu. Ale jenom do chvíle, než je v důsledku tohoto přístupu nábožensky motivovaný kriminální čin kvalifikován bez přihlédnutí k dynamice náboženské skupiny jako „úkladná vražda“ a potrestán 13 a 12 lety ve vězení.
Poznámky:
[1] Viz vyjádření státní zástupkyně v článku Víta Kubanta, iRozhlas [online], 24. července 2024, dostupný zde.
[2] Viz např. článek Víta Kubanta, iRozhlas [online], 10. prosince 2024, dostupný zde.
[3] Viz např. článek Víta Kubanta, iRozhlas [online], 10. června 2025, dostupný zde.
[4] Viz např. článek Marka Bádala, Novinky.cz [online], 6. září 2023, dostupný zde.
[5] Obžaloba ze dne 14. března 2023, s. 34.
[6] Viz článek Víta Kubanta, iRozhlas [online], 25. dubna 2025, dostupný zde.
[7] Viz článek Víta Kubanta, iRozhlas [online], 10. června 2025, dostupný zde.
Psali jsme v Dingiru:
Zdeněk Vojtíšek: Charisma a zneužívání, Dingir 15 (3), 2012, s. 74–77.
Zuzana M. Kostićová: New Age, „ezo“, alternativní spiritualita. Problém terminologie. Dingir 26 (2), 2023, s. 51.
téma Dingiru 3/2005: Náboženství a léčení (plný text čísla zde).
Související články:
“…náboženských nauk a skupinových vztahů, které z nich logicky vyplývají…” Tady to možná špatně chápu, ale přijde mi to závadějícím způsobem jednostranné. Nauka a vztahy jsou spojené nádoby, ale není to tak, že by nauka determinovala vztahy. Vztahy zrovna tak, ne-li více ovlivňují nauku. Kdo formuje nauku? Které hlasy mají váhu? Nakolik reprezentativní jsou tyto “orgány”. Někdy dokonce dokážou nauka a vztahy fungovat jakoby paralelně, a proto dnes vydíme spoustu společenství s konzervativním učením ale liberálními vztahy.
Když někdo v začátku uvěří, že – nebo dovolí, aby druhý ČLOVĚK, potažmo jeho nauka měl nad ním moc a dohled bez možnosti to dle sebe ovlivňovat či ohraničit či ověřit nauku, dává tím vzniknout nezdravé vztahové dynamice. Pokud uvidí smysl či logiku v něčem, co si neověřuje a nezkoumá a pokud mu bude dávat smysl, že bude pronásledován a trýzněn (v začátku slovně) člověkem, a když mu bude dávat smysl, logiku, že bude sloužit a bude ochotný realizovat trestný čin (byl tam i druhý mrtvý, ubitý v rámci náboženské skupiny), podílí se na škodlivé dynamice náboženské skupiny. Proč by za to měl být… Číst dále ->
Děkuji za připomínku, která mi umožní podrobněji vysvětlit, co jsem chtěl říct. Ale upozorňuji, že nejsem právník. – Nejdřív k Vaší otázce: nemyslím si, že by náboženský motiv někoho činil méně odpovědným. Jde mi o něco jiného: o právní kvalifikaci. Ty ženy byly odsouzeny pro trestný čin vraždy podle § 140 trestního zákoníku, patrně podle odstavce (2), kde se říká: “Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let.” Myslím, že to nesedí. Se znalostí dynamiky náboženské skupiny je – podle mého laického názoru – odpovídající kvalifikovat jejich čin jako zabití podle… Číst dále ->
Děkuji Vám za vyjádření. Laicky rozumím, že máte na mysli právní kvalifikaci činu a délku trestu. Přesto si jako laik myslím, že “silné rozrušení ze strachu, úleku či zmatku či jiného hnutí mysli” by odpovídalo něčemu jako afekt. Tady to bylo poměrně dobře připravované a promyšlené čili s rozmyslem a s časovým odstupem. Znalost dynamiky náboženské skupiny mám, a myslím si, že každý, kdo si o tom případu čte ví, že o náboženství – náboženskou povahu vztahu se jedná. “Rozvinul se” bohužel na velmi škodlivém základě. Na to je třeba upozorňovat. A také si myslím, že ČR jistě není jediná tzv. ateistická… Číst dále ->
Člověk je odpovědný i za svoji víru. Obzvláště dospělý a vzdělaný. Dle Vaší logiky by nemohli odsoudit ani některé nacistické zločince.