V pražském klubu Rock Café měl v úterý 5. října svou premiéru projekt Nekostel – bohoslužby experimentálního charakteru pro každého, komu není sympatické tradiční církevní prostředí (více naleznete ve facebookové prezentaci). Podílí se na něm literární historik Martin C. Putna, překladatel Bible21 Alexandr Flek a evangeličtí duchovní David Balcar, Saša Jacobea, Jakub Malý a Karel Müller. Dva poslední zmínění jsou známější jako duo Pastoral Brothers. Právě oni měli na starost první večerní program, který předznamenal další pravidelná setkání. Pro zajímavost ještě uveďme, že náklady na celoroční pronájem sálu v hodnotě 200 000 Kč získal projekt na platformě Donio.cz za méně než měsíc díky příspěvkům až dvou set lidí.
Celého shromáždění se zúčastnilo přes sto lidí, neslo se v poměrně příjemném duchu a rámovalo ho hudební vystoupení folkového umělce Jakuba Čermáka působícího pod jménem Cermaque. Kázání na téma Jak unést hejt místy vyznívalo spíš jako stand-up, ale nezůstalo jen u toho. Účastníci zažili řízenou meditaci vedenou Karlem Müllerem a měli možnost reagovat pomocí mobilní aplikace Mentimeter na promítaný obraz muže rozsévajícího semena na poli. Hlavní poselství doplněné příběhy svých životních selhání aplikovali totiž Pastoral Brothers právě na podobenství o rozsévači. Každý člověk je dle nich rozsévačem, jenž kolem sebe může zasít mnoho dobrého, a i když přijdou okolnosti, které mu třeba setbu zničí, je dobré v práci pokračovat. I přes odpor druhých a vlastní pochybnosti má smysl dál konat dobro, protože ve všem dobrém je Bůh. Přes již zmíněnou mobilní aplikaci získalo duo velice přívětivou zpětnou vazbu od publika. Nakonec udělili osazenstvu požehnání a připili si půllitrem piva. Program trval asi hodinu a půl.
Nekostel se prezentuje jako duchovní restaurace pro každého, komu jsou stěny kostela cizí. Nelze si však nevšimnout, že projekt v sobě má stále ještě mnoho z tradičního křesťanství. Bohoslužby sice probíhají mimo sakrální prostor a nedodržují žádnou zavedenou liturgii, přesto jsou svou podobou ještě dost blízko téměř jakémukoli evangelikálnímu společenství.
Související příspěvky:
(Ne)přátel se nelekejme, na množství nehleďme: sjezd evangelické mládeže v Táboře
Srovnáním bohoslužby Nekostela s evangelikálními shromážděními jsem nechtěl nikoho urazit. Evangelikalismus chápu jako poměrně široký pojem zahrnující do sebe jak konzervativní, tak i liberální proudy současného křesťanství.
K nahlédnutí nabízím: Pavel Hošek, “Kdo jsou evangelikálové”, Dingir (2/2006): s. 50-51.
Alexandr Flek a Ivan Odilo Štampach, “Evangelikálové jsou evangelíci, kteří to myslí vážně”, Dingir (1/2019): s. 26-27.
“projekt v sobě má stále ještě mnoho z tradičního křesťanství.”
Takže přežilé duchovno vyhodit a nechat jen politicky korektní pokec a pivo? Za lidových 200 k? No nekup to.
Chtěl bych upozornit na to, že s evangelikálním hnutím máme pramálo společného. Snad jen snahu o nízkoprahovost jednotlivých setkání.