Církev Šinčchondži v tom není sama: obvinění ze svévolného chování během pandemie teď korejská společnost vztahuje i na další církev, vycházející z tradice konzervativního evangelikalismu: církev Sarang Jeil (v anglickém přepisu). Její vůdce Jeon Kwang-hoon (*1956) sice není ve vazbě jako vůdce Šinčchondži, jemuž úřady vyčítají zatajování informací o možných roznašečích infekce (psali jsme o tom zde), ale v počtu zaviněných nakažení může tato církev dokonce Šinčchondži předstihnout (kvůli Šinčchondži se údajně nakazilo 5 200 lidí, což je 36 % nakažených v Koreji). Je to tím, že církev Sarang Jeil působí jako magnet pro politicky aktivní konzervativní evangelikály z celé Koreje. Z jedné z největších protivládních demonstrací v posledních letech (konané v polovině srpna) účastníci možná roznesli infekci do celé země. Další komplikací je, že církev Sarang Jeil má vyšší věkový průměr než velmi mladá Šinčchondži, a nákaza může tedy mít pro její stoupence ještě vážnější důsledky.
Církev Sarang Jeil (v anglických médiích je název překládán jako „Nejprve láska“) je nejen náboženským, ale i politickým činitelem. Naléhavé křesťanské zvěstování a silné politické angažmá v sobě spojuje pastor Jeon (jeho jméno je v anglických médiích přepisováno též jako „Jun“). Je bojovným kritikem jihokorejského prezidenta Muna Če-ina (v anglickém přepise „Moon Jae-in“); obviňuje ho, že jeho levicový liberalismus zavede Jižní Koreu do náručí komunistické Severní Koreje, a dokonce, že prezident je ve skutečnosti hlavním severokorejským agentem. Pastor Jeon vystupuje také jako obránce náboženské svobody v Jižní Koreji a spojenectví své země se Spojenými státy. Staví se proti zmírňování napětí se Severní Koreou a Čínou, která je největším jihokorejským obchodním partnerem. Kvůli těmto postojům ho někteří z členů jeho asi čtyřtisícové kongregace považují za proroka. Oslovuje ale daleko více Korejců, kteří se třeba nestávají členy jeho církve, ale dojíždějí na jeho kázání a projevy i ze vzdálených míst.
Prezident Mun, jehož současné obliba v Koreji se opírá také o úspěšný boj s pandemií, obvinil církev Sarang Jeil z nezodpovědnosti a z ohrožování celé korejské populace. Podobně nahlíží na církev také většina médií. Taková obvinění ale nemá v současné silně rozdělené a falešnými zprávami a konspiračními teoriemi zmítané korejské společnosti velkou váhu: církev se okamžitě bránila tvrzením, že má hrát roli obětního beránka, že se na ní páchá hon na čarodějnice, a že je dokonce obětí skrytého útoku komunistické Severní Koreje. Skutečnost, že mezi stovkami členů církve, kteří jsou v karanténě, je i pastor Jeon, vedla církevní představitele k tvrzení, že testy na covid-19 jsou zfalšovány tak, aby mohli být umlčeni prezidentovi kritici. Pastor vyjádřil přesvědčení, že vypuknutí nákazy v jeho církvi je důsledkem teroristického útoku virem z čínského Wu-chanu.
S využitím článku z New York Times z 20. 8. 2020 zde. Foto z protivládní demonstrace církve Sarang Jeil: Ed Jones, France-Presse.
Související články:
Jižní Korea – misionářská velmoc.