O náboženství často smýšlíme jako o něčem, co konzervuje minulost a je do ní zahleděno. Jednotlivá společenství mohou ale být této představě dost vzdálena.
V úterý večer začala pouť do Mekky (hadždž) za mimořádných okolností. Jak bohatě informovala řada médií, letos se namísto milionů sešlo jen asi tisíc poutníků s rouškami a náležitými rozestupy a namísto setkání muslimů ze všech koutů světa jsou přítomni jen občané Saúdské Arábie. Tato situace vyvolala u mnoha muslimů zklamání a smutek, u některých ale podnítila kreativitu a prohloubila náboženské prožívání. Podle reportáže Danielly Cheslowové pro rozhlasovou stanici NPR byla jednou ze zklamaných i Mona Eldadahová. Muslimská iniciativa „Next Wave“, v níž je Eldadahová kreativní ředitelkou, zorganizovala na školním pozemku v okrese Montgomery amerického státu Maryland obdobu hadždže, při níž se nemusí (ba ani nesmí) vystoupit z auta. Při reportáži Cheslowové znějí z reproduktorů modlitby, auta objíždějí repliku Kacaby a chlapec Yaseen Khan „kamenuje satana“ tak, že z korby pick-upu hází oblázky na sloup vyrobený z kartónu. Jeho otec vysvětluje, že během pandemie mešitu nenavštěvoval, ale rád by svého syna něco o pouti naučil. Ranwě Abdelnabiové, která se nedávno přistěhovala z Egypta, zase tato akce pomohla vyjít z izolace, v níž se v novém bydlišti kvůli pandemii ocitla.
Akce samozřejmě nemůže nahradit pouť, již má každý muslim za povinnost vykonat jednou za život, ale může ji připomenout, a tím posílit víru muslimů. Účastnil se i sedmasedmdesátiletý muslim Hadi Rahnama, který pouť do Mekky vykonal již třikrát. Letošní připomínku oceňuje, ale lituje, že nemůže mít ten úžasný pocit rovnosti, který poskytuje stejné oblečení všech poutníků v Mekce. V Montgomery je naproti tomu každé auto jiné… Mona Eldadahová odhaduje, že v nich sedělo celkem asi 500 muslimů, a doufá, že se v nich posílilo předsevzetí účastnit se opravdového hadždže, až to bude možné.
Kreativní hledání nového smyslu tradičního náboženského chování a organizační schopnosti prokázal také jiný Američan, Yehudah Webster. Uvědomil si, že od amerického Dne svobody, který se slaví 19. června na památku osvobození otroků, do židovského svátku Tiš’a be’av je letos přesně 40 dní. Perioda 40 dní je přitom v židovské tradici dobou pokání, truchlení a návratu ke kořenům. Webster, černý žid, jehož předkové pocházejí z Guyany, proto zorganizoval čtyřicetidenní demonstraci v Brooklynu v americkém městě New York pod názvem „40 dní tešuvy“ („tešuva“ má v hebrejštině význam návratu a pokání). Několik desítek židů tak spolu s ním reagovalo troubením na šófar a dalšími činy smutku a pokání na nerovné postavení Afroameričanů v současných Spojených státech a na policejní násilí vůči nim. Akce vyvrcholila včera svátkem Tiš’a be’av (o svátku jsme psali zde), při němž si židé připomínají vyvrácení chrámu v Jeruzalémě a další pohromy, které je v historii potkaly.
Jak napsal novinář Yonat Shimron v článku pro Broadview, američtí židé doposud svátek Tiš’a be’av spíše ignorovali. Ale nárůst antisemitismu a krize v mnoha oblastech, které židé vnímají obzvláště citlivě – vztahu k imigrantům, fenoménu nadřazenosti bílých nebo otázkách spravedlnosti vůči černým Američanům, – způsobuje, že se různá židovská společenství rozpomínají na tradici společného truchlení před Bohem a společných modliteb k němu. Iniciativa Yehudy Webstera, popsaná v tomto článku pro Broadview, je toho dobrým příkladem.
Na náhledové fotografii Yehudah Webster na Velkém náměstí armády v Brooklynu. Foto: Ari Beser, zde.
Související články:
Dnes už je povinnost hadždže spíše jen teoretická. Při odhadovaných 1 600 000 000 muslimů a za předpokladu, že by se jich v Mekce při každé výroční pouti sešly obvyklé zhruba dva miliony, by potřebovali 800 let, než by se všichni vystřídali.