Beseda o kacířství: hereze jako hybatel vývoje

Beseda o kacířství: hereze jako hybatel vývoje

Je kacířství bouráním zavedeného diskursu? A co v dnešní postmoderní době může být „kacířské“? Vůči jakým dogmatům se dnes vymezujeme? Jaký je vztah mezi pravověrností a kacířstvím a jak se na tyto fenomény můžeme dívat, jsme se mohli v úterý 3. 12. 2019 od 18 h dozvědět v Pontgallery u Betlémské kaple. Setkání se uskutečnilo na počest uveřejnění umělecké a filosofické publikace ˗ Kacířského kancionálu. Pozvání přijalo několik umělců, včetně spolutvůrce kancionálu a odborníci na religionistiku a psychoterapii.

Kacířský kancionál je interaktivní umělecké dílo se strukturou liturgického zpěvníku, plné kontroverze, nadsázky, humoru i ponaučení. Vzniklo z vášně frontmana, textaře a zpěváka hardcorové a punkové kapely Insania Petra „Polyho“ Pálenského a jeho přátel. Publikace kromě brilantního výtvarného ztvárnění obsahuje odvážnou poezii, filosofické zamyšlení a také revoluční paralelní virtuální obsah, který se zobrazí po stažení aplikace do tabletu nebo chytrého telefonu. Ilustrace jsou na pomezí komiksu a tattoo, místy lechtivé a provokující. Text je odvážný až kontroverzní a přemýšlivého čtenáře nutí k zamyšlení. Obsažené výroky jsou jakýmsi alter egem umělce. Své provokativní otázky konfrontuje s výroky historických postav – umělců, psychoterapeutů, filosofů nebo se ztělesněním temných symbolů, vrahů a dalších kontroverzních postav. V knize lze najít jeho osobní symboliku, skryté písně, vlastní sbírku apoštolů a mnohá překvapení. Jedná se o vícerozměrné dílo snoubící jistou hloubku a zvrácenou krásu.

Již zmíněný spoluautor knihy Petr „Poly“ Pálenský hovořil ve své části panelové besedy o vývoji kapely Insania ve vztahu k duchovnu, o knize, o pohnutkách a pochybnostech na jeho cestě. Kacířův kancionál považuje za duchovní literaturu k rozjímání, ale která zároveň psaná svobodně a s humorem. Pro autora je humor nejvyšší hodnotou, bez které by se nedalo žít. Humor považuje dokonce za zbraň. V kacířích vidí paralelu s uměním. Stejně jako umělci posouvají podle Pálenského také kacíři kulturu a civilizaci dál, inspirují a vyzývají tradiční dogmata na souboj k opakovanému zpochybňování a obhajobě zavedených postulátů.

Kapela se časem posunula, jak autor tvrdí, od romantického poblouznění satanismem a smrtelně vážného metalového žánru k humoru, nadsázce a hardcorové tvorbě. Pálenský vysvětloval, že rocková hudba má provokovat, ale kouzlo temné provokace v kontaktu s lidmi opravdu praktikující satanismus už pro něj zmizelo. Přirozeně tak proto došlo ke změně jeho postoje i hudebního žánru.

Adam Borzič, básník, terapeut a šéfredaktor obtýdeníku „Tvar“, byl ovlivněn křesťanskou mystikou, spiritualitou a filosofií, Nietzschem, hermetismem, ezoterikou a buddhismem. Sám ve své tvorbě i práci tyto tradice a směry svobodně propojuje a bere si z nich to nejlepší. Na besedě hovořil o tom, že znalost jedné duchovní tradice nestačí a je třeba poznat více směrů, aby se pak člověk skrze propojení přístupů lépe ve světě orientoval i dorozuměl. Tento synkretický pohyb má v sobě podle Borziče něco humánního, na rozdíl od strnulého a sadistického dogmatismu zavedených směrů, které se vůči „kacířství“ vymezují. Rozhodně by se ale rád vyvaroval povrchního „splácání“ a laciného „ezogalimatiáše“, který někdy při eklektickém přístupu k náboženství může vznikat. Osobně proto vybízí, aby se náboženství studovala do hloubky a praktikovala bez lacinosti a povrchnosti.

Setkání bylo zakončeno promluvou Ivana Štampacha, religionisty, teologa, filosofa a vysokoškolského pedagoga, který zažil exkomunikaci na vlastní kůži, kdy jeho vyobcování z kněžského stavu proběhlo strohou řečí paragrafů. O podstatě kacířství pohovořil z různých úhlů pohledu. Vysvětlil, že podstata tkví v tom, že se o “pravoslavných” naukách (ortodoxních) často hovoří jako o vítězných oproti herezím, tedy přístupům menšinovým, nepravověrným a potlačovaným. Ďáblové, démoni a čerti jsou pak vlastně bozi poražených nauk. Hereze podle něj ale na druhou stranu také souvisí se svobodným výběrem motivů a výrazů z konkrétní duchovní nauky, zatímco vítězné křesťanské učení prosazuje víru autoritativně: nebe je pro pravověrné, peklo a utrpení pro kacíře. Výrazem svobody je alternativní přístup k nauce a kacíři byli jakýmsi společenstvím „pod“ křesťanstvím. Uvedl, že slovo pochází z pojmu „kataroi“, což znamená „čistí“. Historičtí kataři nevěřili v převtělování, ale věřili například v blaženost všech lidí a prosazovali důstojnější vztah k ženám. Pojem hřích znamená podle Štampacha hlavně scestí z pravé cesty, které se míjí s naplněním života, a smrt se stává zkázou a zmarem. Označení „bludař“ připomíná bludiště bez přímé cesty a s možností se zmýlit. Obdobou bludiště je labyrint, kdy nás zdánlivá snadnost cesty ale vždy vrhá na okraj cesty. Je-li někdo heretik a svobodně si vybírá, intuitivně nebo kriticky svou myslí, může být na jednu stranu sám mimo určité duchovní společenství, ale může na druhou stranu vyvinout společenství plné vitality. Hereze může být obsažena v různých oborech – ve filosofii, umění, politice atd. Vždy jde o konfrontaci již existujícího (ortodoxie) a tvůrčího přístupu (hereze), který má svou dynamiku a svůj smysl. Hereze dá impuls mainstreamu a díky tomu může vzniknout pokrok, nebo může impuls vymizet či být nepřínosný. Hereze se pak může stát novou ortodoxií a chovat se ke svým kacířům stejně jako předchůdci.

Nevšední atmosféru besedy doplňovalo přítmí v sále a tematické občerstvení v podobě slaných a sladkých pečených „hostií“ a červeného vína. Velmi působivé byly promítané obrazy z knihy Kacířův kancionál, které jako by náhle padaly ze stěn a audiovizuální ukázky z tvorby skupiny Insania.

 

Související příspěvky:

Kacířův kancionál a jeho uvedení

Kacířství 4.0.: Přednáškový blok o kacířství v moderní době



2
Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors
ArinIvan Štampach Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Arin
Host
Arin

* Agathon 5. It was said concerning Abba Agathon that some monks came to find him having heard tell of his great discernment. Wanting to see if he would lose his temper they said to him, ‘Aren’t you that Agathon who is said to be a  fornicator and a proud man?’ ‘Yes, it is very true,’ he answered. They resumed, ‘Aren’t you that Agathon who is always talking nonsense?’ ‘I am.’ Again they said, ‘Aren’t you Agathon the heretic?’ But at that he replied ‘I  am not a heretic.’ So they asked him, ‘Tell us why you accepted everything we cast you, but… Číst vice »

Ivan Štampach
Člen

Děkuji za poreferování o mém vstupu. Troufnu si korigovat pár přeslechů. Byl jsem exkomunikován neboli vyobcován, a to se netýká (jen) kněžského stavu, ale veškeré účasti na svátostném životě církve. Fakticky je to vyloučení z církve. Neměl jsem na mysli pravoslavné nauky, i když to slovo je v uvozovkách, nýbrž jakékoli pravověrné nauky, bez ohledu na to, které náboženství to je. Domnívám se, že statut ortodoxních nauk mají ty, které v konfliktech zvítězily. Někteří historičtí “kataři”, tedy albigenští věřili na pevtělování a připouštěli možnost věčné blaženosti všech lidí. Předá-li hereze v náboženství nebo v jiných oborech impuls mainstreamu, může tím zaniknout, ale způsobí tím aspoň mírný pokrok. Některé nauky… Číst vice »