Katoličtí i ortodoxní křesťané si dnes připomínají památku Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě. Ve východním ritu je nazývána „Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu“.
Svátek je spojen s událostí, která není popsaná v Novém zákoně, ale v tzv. Jakubově protoevangeliu,[1] pojednávajícím o životě Marie, matky Ježíše Nazaretského. V něm se píše o bezdětném páru – Jáchymovi a neplodné Anně, kteří dostanou zprávu od anděla, že se jim narodí dcera. Ti ji poté ve věku tří let přivedou do chrámu v Jeruzalémě jako díkůvzdání, aby tam byla vychovávána. Zde je patrná paralela s příběhem o proroku Samuelovi (1. Samuelova, 1. kapitola). Jeho matka Chana byla také původně považována za neplodnou. Když se narodil, přivedla ho do chrámu ve městě Šílo.
Dle tradice byla Marie v chrámě vychovávána do svých dvanácti let, poté byla předána a zasnoubena Josefovi. Ačkoli příběh nemá oporu v historii, ukazuje křesťanům Mariino úplné oddání se Bohu.
Svátek vznikl pravděpodobně v období byzantského císaře Justiniána I., který nechal roku 543 postavit na rozvalinách starého jeruzalémského chrámu baziliku zasvěcenou přesvaté Bohorodici. Od devátého století se svátek rychle šíří po celém východě. V pravoslavné církvi jde o jeden ze dvanácti největších svátků.[2] Do církve katolické byl svátek zaveden „podle vzou Řeků“ až ve druhé pol. 14. stol. papežem Řehořem XI., který jej povolil pouze jako svátek votivní. Dnes jde v římskokatolické církvi o malý svátek, který trvá jeden den.
Ve východní tradici svátek vychází vždy do období půstu před svátkem Narození Páně.[3] V tento den jsou ovšem uvolněnější postní pravidla.[4]
Západní i východní tradice si pak připomínají osobní zasvěcení Panny Marie, jímž se zcela odevzdala Bohu a stala se tak vzorem Bohu zasvěceného života. Zároveň ji uctívají jako živý Boží chrám.
Doporučená literatura:
„The Presentation of the Blessed Virgin Mary“. Passionist Nuns, online zde.
„Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu“. Ambon, online zde.
Související články:
Pravoslavným křesťanům začíná „Malý velký půst“
Kalendář: Pravoslavným začal Velký půst
Náhledový obraz: Jean Colombe, Přebohaté hodinky vévody z Berry: Přivedení Panny Marie do chrámu v Jeruzalémě, cca 1485 (výřez).
[1] Jde o apokryfní spis, tedy o takový, který není počítán do biblického kánonu. Historici jeho vznik datují do doby před rokem 200 n. l.
[2] Do jejich počtu byl doplněn jako poslední z nich. Na východě jde o pětidenní svátek s jedním předsvátečním dnem, který začíná 21. listopadu, tedy dle juliánského kalendáře 4. prosince.
[3] U nás také nazývaný Filipovka, protože začíná den po svátku sv.apoštola Filipa.
[4] Je přípustné konzumovat ryby, víno a olej.