Na konci září byly zveřejněny výsledky dotazníkového průzkumu vztahu občanů Rakouska k islámu a muslimům. Data byla od 1 200 respondentů shromážděna roku 2018. Vedoucím výzkumného týmu byl doc. Wolfgang Aschauer, sociolog z katedry sociologie a kulturologie Salzburské univerzity. (Výsledky výzkumu jsou dostupné zde.) Do českého prostředí uvedla výsledky výzkumu agentura ČTK 27. září 2019.
Z výsledků výzkumu vyplývá značná nedůvěra k islámu v rakouské společnosti. Většina Rakušanů se kvůli přítomnosti muslimů někdy cítí ve vlastní zemi jako cizinci. Téměř 60 % obyvatel Rakouska se obává, že někteří muslimové jsou teroristé, 48 % je pro zavedení zákazu výstavby mešit. Wolfgang Aschauer na základě těchto dat varuje: „Takový sklon k etnocentrismu by mohl časem vést až k přijetí diskriminačních postojů. Hrozí, že se náboženské svobody, přiznané muslimům již před dlouhou dobou, budou zužovat.“ Není překvapivé, že nepřátelské postoje projevují především voliči extrémní pravice, lidé bez vysokoškolského vzdělání a starší 75 let, zatímco nejpřívětivější k muslimům jsou voliči Zelených, lidé mladší 30 let a vysokoškoláci.
Pokud můžeme výzkum komentovat bez hlubších znalostí, než jaké poskytují média, pak možná ani výsledky průzkumu nejsou překvapivé. V Rakousku, které má asi 8,7 milionu obyvatel, žije v současné době nejméně 700 tisíc muslimů a je v něm v provozu více než 400 muslimských modliteben a mešit. Islám je sice úředně uznán už od roku 1912, ale uvedené počty jsou výsledkem imigrace hlavně z Turecka v posledních desetiletích. Není divu, že tento vývoj vyvolává ve společnosti znepokojení.
Anonymní výzkum dovolil velké části zkoumaného reprezentativního vzorku Rakušanů identifikovat se s negativními stereotypy, které pravděpodobně slýchají v běžném styku, i když na veřejnosti se takto nemluví. Výpovědi totiž nepotřebují žádné vysvětlování ani nevyžadují žádné řešení. Respondenti je pouze hodnotili škálou 1–5. Zde jsou uvedeny podle časopisu Der Standard:
Muslimové se v Rakousku musí přizpůsobit naší kultuře. – 87 %
Stát by měl sledovat společenství muslimů. – 79 %
Muslimové nepředstavují žádné kulturní obohacení. – 72 %
Šátek je symbolem utiskování ženy. – 71 %
Islám se nehodí do západního světa. – 70 %
Muslimům by nemělo být dovoleno nosit šátek do školy. – 66 %
Mám strach, že mezi muslimy v Rakousku jsou teroristé. – 59 %
Náboženská praxe muslimů by měla být omezena. – 51 %
Někdy se v Rakousku cítím jako cizinec. – 50 %
V Rakousku bychom neměli tolerovat žádné mešity. – 48 %
Muslimové by neměli mít stejná práva jako všichni v Rakousku. – 45 %
Zdá se pravděpodobné, že atraktivní jsou pro respondenty právě takové nezávazné, pouze deklarativní výpovědi. Jakmile by bylo možné něco vysvětlit (třeba o funkci zahalování hlavy) nebo jakmile by bylo nutné konkretizovat navržené řešení (jak v praxi upřít muslimům náboženská a jiná práva, jak provést „netolerování“ mešit), odpovědi by patrně byly jiné.
Ale i nezávazné, nepoučené a nepromyšlené emotivní deklarace mají společenský dopad (a možná významný). Česká tisková agentura citovala Ümita Vurala, předsedu Islámského společenství víry v Rakousku: „Nepřátelství a vydělování [ze společnosti] se stává každodenním jevem, život muslimů v Rakousku je tím stále těžší“. ČTK doplnila jeho údaje, že počet agresivních výpadů, urážek či případů diskriminace, které muslimové ohlásili úřadům, se mezi lety 2017 a 2018 zvýšil z 309 na 540. A je možné, že i Aschauerův průzkum zvyšuje v rakouských muslimech pocit nepřijetí a nepřátelství.
Náhledová fotografie z mešity ve Floridsdorfu, foto: APA – Hans Klaus Techt, převzato z prezentace Der Standard, zde.
Související příspěvky: