Anglii tento týden navštívil irácký arcibiskup Bašár Warda. Setkal se zde s představiteli státu, církví i charitativních organizací a informoval je o stavu křesťanské komunity v Iráku. V projevu, který v Londýně pronesl ve čtvrtek, prohlásil, že „jedna z nejstarších, ne-li vůbec nejstarší, církví na světě, je blízko naprostému zániku“. Uvedl, že po americké invazi v roce 2003 se počet křesťanů v Iráku zmenšil o 83 %, z jednoho a půl miliónu na pouhých 250 tisíc. Zmínil, že navzdory vytlačení Islámského státu z většiny jím ovládaných území stoupá počet islamistických organizací, které chválí vraždy křesťanů a jezídů jako prostředek k šíření islámu.
Biskup Chaldejské katolické církve z Irbilu, hlavního města iráckého Kurdistánu, přitom velmi kriticky hodnotil malou angažovanost západních křesťanů. Na vině je podle něj oddanost ideologii politické korektnosti. Hovořil v této souvislosti o „rakovině“, která brání tomu, aby se o reálném stavu nahlas hovořilo. Představitelé církví se bojí odsoudit extrémismus ze strachu, aby nebyli obviněni z „islamofobie“. „Budete i nadále promíjet toto naše nekonečné pronásledování? Až nás zasáhne další vlna násilí, bude někdo ve vašich kampusech demonstrovat a držet transparenty s nápisem ,My všichni jsme křesťané‘?“ Na tato ostrá slova reagoval anglikánský biskup Philip Mounstephen, který nedávno vypracoval zprávu o stavu pronásledování křesťanů pro britské ministerstvo zahraničí (dostupná zde). Podle něj má chaldejský arcibiskup při svém hodnocení politické korektnosti pravdu. Dodal však, že „to má co do činění se zdrženlivostí, která se zrodila z postkoloniálního pocitu viny“.
Zpráva BBC v této souvislosti uvádí ambivalentní zprávy ze světa blízkovýchodních křesťanů. Na jedné straně zmiňuje tlak džihádistů, kteří se snaží vyhnat kopty ze severní části Sinajského poloostrova. Na straně druhé připomíná únorovou historickou návštěvu papeže ve Spojených arabských emirátech nebo koptskou liturgii v Saudské Arábii, kterou bylo povoleno sloužit vloni v prosinci. Zmíněná je i jistá úleva syrských křesťanů na územích, která jsou znovu pod kontrolou režimu prezidenta Assada. V Iráku je však podle zprávy pro křesťany situace stále nepříznivá. Na závěr cituje opět slova arcibiskupa Bašára Wardy: „Přátelé, možná v zemi našich předků čelíme našemu konci. Jsme si toho vědomi. V našem zániku celý svět čelí momentu pravdy.“
O situaci v Iráku se zajímají i představitelé české katolické církve. V listopadu se do oblasti vydal např. arcibiskup J. Graubner (na obrázku). Nyní čeští biskupové na zítřejší neděli vypsali sbírku na podporu na pomoc křesťanům na Blízkém východě. Ve výzvě se mimo jiné píše: „Při návštěvě Iráku se (někteří z nás) uprostřed poválečného utrpení setkali s živým společenstvím křesťanů. Bylo překvapující, že když tito lidé uvažují o návratu z utečeneckých táborů do svých domovů, mají jedinou otázku: Funguje tam kostel? Pokud ne, tak se zpět nestěhují. Kostely byly velmi poškozené, ještě silně ohořelé od požárů, ale denně se v nich slavila mše svatá a dle svědectví kněze jsou vždy plné. Tyto kostely jsou místy, z nichž vychází obnova života celého města.“ Více zde. Foto: Topi Pigula, Wikipedie.
Podle BBC s přihlédnutím k dalším zdrojům. Náhledové foto: Bohoslužba v chaldejské katedrále ve městě Irbil, 2015, Mazur, Flickr.
Související příspěvky:
Letošní zpráva o stavu perzekuce křesťanů: Nejvíce si pohoršily Rusko a Čína
USA – Město na hoře pro globální náboženskou svobodu
Ministerstvo spravedlnosti USA vyjadřuje obavy o stav náboženské svobody v zemi
O křesťanství pro muslimy – a pro českého čtenáře
Maronitský patriarcha v Saúdské Arábii