Kardinál Dominik Duka na svých webových stránkách zveřejnil vyjádření ke kauze blahopřání Okamurovi. Především na sociálních sítích, ale také v českých médiích se v posledních dnech rozběhla živá diskuse o tom, zda je vhodné, aby kardinál zasílal blahopřejné dopisy politickým funkcionářům, zapojoval se do politického dění a do jaké míry jeho postoje, názory a aktivity vyjadřují a ovlivňují postoje katolických věřících. Taková diskuse se ostatně vede v souvislosti s vystupováním Dominika Duky dlouhodobě.
Dne 13. listopadu publikoval předseda SPD Tomio Okamura na svém facebookovém profilu tvrzení, že obdržel od kardinála Duky osobní dopis s blahopřáním k úspěchu ve volbách. Součástí Okamurova příspěvku byl také scan dopisu pražského biskupa datovaného 27. října 2017. Více si můžete přečíst zde. Mnohá média, občanská uskupení i jednotlivci v minulých dnech vyzývali Duku, aby se ke svému kroku vyjádřil. Okamurovu politickou stranu SPD totiž považují za xenofobní a populistickou. Dukovo blahopřání a vyjádření společných zájmů pak označují přinejmenším za nevhodné a zavádějící.
Celou kauzu dnes komentoval kardinál Duka na svých webových stránkách. Vyjádřil názor, že pro mnohé se demokracie stala otevřeným prostorem pro hulvátství a sprostotu. V textu svého blahopřejného dopisu nevidí nic kontroverzního. Nemá se, dle svých slov, za co stydět. Není prý jeho vinou, pokud někdo z adresátů dopis využije k další propagaci. Za svými slovy si stojí. Gratulace, které rozeslal patří podle kardinála k dobrému vychování.
Celý text vyjádření pražského biskupa přikládáme v plném znění:
Do těchto dob jsem měl zato, že demokracie je – podle slov T.G.Masaryka – diskuse. Dnes se stále víc a více přesvědčuji, že pro mnohé je demokracie a svoboda slova především otevřený prostor k hulvátství a sprostotě. Mne samotného ke slušnosti vychovávala moje matka, která byla prostým děvčetem ze Šumavy. Měla ovšem to, čemu se říká „kinderstube“, tedy jasnou představu o tom, co je slušnost. Právě toto vychování mi vždy říkalo, že mám být zdvořilý – i proto jsem vždy k výsledkům voleb gratuloval představitelům různých stran. Nejinak tomu bylo i tentokrát, hlavní myšlenky z každé gratulace byly zveřejněny na mém webu hned po volbách. Vyzvu – li někoho k práci pro právo a spravedlnost, řeknu-li, že mi na srdci leží bezpečí lidí v této zemi, nemám se za co stydět a za svými slovy si stojím. Pokud některý z představitelů stran využije mé gratulace k další propagaci, je to jeho věc, ne moje. Především je dobré vidět celý kontext – tedy co jsem měl na mysli – a ne vytržení několika slov ze souvislostí.
Hodlám i nadále jednat slušně a psát co a komu uznám za vhodné. Na to nepotřebuji nikoho, kdo by mi radil. Nepovažuji se totiž ve svém věku za nějakého uličníka, který musí poslouchat co mu velí lidé akademicky vzdělaní, kteří se ve skutečnosti cítí být běžným lidem nadřazení. Vím, že těžko zabráním mediálním honům, ale volají-li někteří lidé po mém vyjádření a „vysvětlení“, rád je takto z Říma od Svatého otce poskytnu.
