Nipponzan Mjohódži: malé hnutí s velkým dosahem

Nipponzan Mjohódži: malé hnutí s velkým dosahem

V jednom z článků v Náboženském infoservisu (zde) byla zmíněna mírová pagoda na břehu Dunaje ve Vídni. Je to jedna z desítek mírových pagod, které byly vystavěny na základě inspirace, již poskytlo japonské nové náboženské hnutí Nipponzan Mjohódži. Přesný počet mírových pagod inspirovaných tímto hnutím není znám, protože ne všechny pagody míru se k této inspiraci hlásí, ale pro představu: Wikipedia (zde) tvrdí, že do roku 2000 jich bylo na celém světě postaveno 80.

Jak udává spolehlivá Encyklopedie nových náboženských hnutí[1] v hesle, které zpracoval Robert Kisala, hnutí Nipponzan Mjohódži bylo založeno roku 1918 japonským mnichem ničirenovského buddhismu Ničidatsuem Fudžim (1885–1985). Fudži se vydal roku 1917 na úspěšnou misijní cestu do Číny a roku 1923 se jeho hnutí etablovalo i v jeho rodném Japonsku. Za svůj nejdůležitější úkol si ale Fudži stanovil navrátit buddhismus do Indie, do země jeho vzniku. Vyrazil tam na další misijní cestu roku 1930 a o tři roky později se v ášramu v obci Sevagram v indickém státě Maháráštra setkal s Gándhím. Díky dvěma krátkým audiencím se Móhandás Karamčand Gándhí (1869–1948) stal Fudžimu vzorem; Fudži převzal jeho filosofii nenásilí i postoj společenského aktivismu.

Mírová stúpa v Hirošimě. Autor fotografie: Nachiuz, zdroj: Wikimedia Commons. Fotografii je možno zvětšit.

Ačkoliv je nové náboženské hnutí Nipponzan Mjohódži svou velikostí téměř zanedbatelné (Kisala odhaduje počet mnišských i laických příslušníků celkem na asi 1,5 tisíce), právě společenský aktivismus, zaměřený proti armádám, vojenským zařízením a válce, z něj učinil významnou a vlivnou skupinu.[2] Je součástí fenoménu tzv. angažovaného buddhismu, tedy buddhistického aktivismu ve prospěch míru, zdravého životního prostředí, dorozumění mezi stoupenci různých náboženství a další společensky žádoucích cílů. Nejznámější jsou dvě aktivity hnutí Nipponzan Mjohódži: jednak mírové pochody v Osvětimi, Hirošimě, Nagasaki a na dalších místech poznamenaných násilím,[3] jednak budování stúp, zvaných „mírové pagody“, a to nejdříve v Japonsku a následně v mnoha zemích světa. První z nich vznikla roku 1954 ve městě Kumomato na ostrově Kjúšú. Zvlášť působivá je přítomnost mírových pagod v městech Hirošima (1966) a Nagasaki (1970), která byla roku 1945 zasažena atomovými bombami. První pagoda mimo Japonsko byla postavena roku 1969 v Rádžgiru v indickém státě Bihár. Čas a místo nesly jasný symbolický vzkaz: byla zasvěcena při příležitosti stého výročí Gándhího narození a nad městem, v němž Buddha údajně proslovil Lotosovou sútru, text vrcholné důležitosti pro buddhismus Ničirenova směru, k němuž patří i hnutí Nipponzan Mjohódži. První mírová pagoda v Evropě byla zasvěcena roku 1980 v anglickém městě Milton Keynes a jako první na evropském kontinentu vznikla o tři roky později pagoda ve Vídni, jejíž existence podnítila vznik tohoto stručného vysvětlení.

[1] CLARKE, Peter B. (ed.), Encyclopedia of New Religious Movements, Routledge 2006, pp. 420–421.

[2] Význam ukazuje i skutečnost, že je jí věnována celá kapitola v základní knize o angažovaném buddhismu: GREEN, Paula, „Walking for Peace: Nipponzan Myohoji“, in: QUEEN, Christopher S. (ed.), Engaged Buddhism in the West, Wisdom Publications 2000, pp. 128–156.

[3] SEAGER, Richard Hughes, Buddhism in America, Columbia University Press 1999, p. 215.

Náhledová fotografie: mírová pagoda v Rádžgiru; zdroj: Wikimedia Commons.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na