Film o svobodném zednářství

Film o svobodném zednářství

V Městské knihovně v Praze se večer 11. prosince 2017 promítal v téměř zcela zaplněném velkém sále, za účasti mimo jiné svobodných zednářů, religionistů, teologů a dalších odborných a soukromých zájemců celovečerní dokumentární film Terra masonica. Latinský název můžeme přeložit jako Zednářská země. Původ filmu je belgický. Autorem scénáře a režisérem snímku z r. 2016 je Tristan Boulard. Film společně s Městskou knihovnou prezentovaly české zednářské útvary Most a Quator coronati, které se v pozvánce na promítání označují jako spolky.

Unikátní snímek vznikl při příležitosti třístého výročí historického počátku svobodného zednářství v jeho dnešní podobě. Odpovídá tomu, co je o něm řečeno v anotaci, že totiž moderním a vizuálně atraktivním způsobem dává nahlédnout pootevřenými dveřmi do skrytého světa svobodných zednářů. Autoři snímku navštívili osmdesát lóží svobodných zednářů v celém světě – na starém kontinentě, ve Spojených státech, Latinské Americe, ale i v Indii, afrických zemích, severských státech Evropy a na Ukrajině.

Film začíná návštěvou nejstarší historicky doležené a dodnes působící lóže ve skotském městečku Kilwinnng, která sama klade svůj počátek do středověku. Měla tedy vlastně sama zažít, snad někdy v 17. století přerod od operativního zednářství, čímž se rozumějí kamenické cechy, k zednářství spekulativnímu, které přešlo od stavby kamenných chrámu ke stavbě Chrámu lidství.

Film  nechává promlouvat zednáře všech obývaných kontinentů, kteří pojímají zednářství různě. Mluví o něm  jako o systému etiky, někteří však zmiňují mystické, spirituální a  esoterní kořeny tohoto hnutí. Pro některé, jak se zdá, je svobodné zednářství spíše cosi jako společenský klub. Na pozadí hlavního děje postřehneme i různou politickou orientaci svobdných zednářů. Dovíme se o dosud nedořešené dvojkolejnosti svobodného zednářství v několika státech na jihu USA, kde  jsou zvlášť lóže bělošské a zvlášť lóže Afroameričanů. Zednáři ve filmu vyjadřují různý vztah křesťanství a jiným náboženstvím. Někteří mluví o své příslušnosti ke katolické církvi nebo k islámu.

Zajímavá z hlediska religionistiky i z hlediska občanského je část věnovaná lóžím ve Státě Izrael. Lóže tam pracují v hebrejštině, arabštině a dalších jazycích a symbol Velké lóže Státu Izrael (viz doprovodný snímek k článku) vyjadřuje rozmanitost čenstva. V poli ohraničeném kružidlem a úhelnicí (což je společný symbol všech svobodných zednářů) je židovská šesticípá hvězda, křesťanský kříž a  islámský půlměsíc.

České svobodné zednářství nedostalo ve filmu prostor a můžeme vyslovit naději, že při nějaké příležitosti představí veřejnosti svůj myšlenkový svět a tak vstoupí, nakolik mu to jeho zásady umožňují, do veřejné diskuse.