300 let svobodného zednářství

300 let svobodného zednářství

Čeští svobodní zednáři (včetně lóží jiných jazyků složených převážně z cizinců žijících v Česku) pořádají v těchto dnech početně velmi silně zastoupené shromáždění, které posouvá toto jinak spíše diskrétní společenství do sféry zájmu širší společnosti.

Před 300 lety, 24. června 1717 se sešli v Goose and Gridiron Ale House (v Pivnici u husy a rožně) poblíž anglikánské katedrály sv. Pavla v centru Londýna členové londýnských zednářských lóží a spojili se do obedience dnes po dalších historických změnách známé jako Spojená velká lóže Anglie.

Lóže již dříve existovaly, ale o podobě svobodného zednářství před touto událostí je málo známo. Předpokládá se, že někdejší kamenické cechy, které se vyznamenaly např. stavbou gotických katedrál, se v době, kdy se stavební činnosti ujaly firmy dnešního typu, změnily z lóží operativních v lóže, kterým se v tomto prostředí říká spekulativní. (Lóží se v původním cechovním uspořádání mínil přístřešek, který sloužil jako pracoviště kameníků a dalších přidružených řemeslníků a umělců vedle stavby.) Místo kamenných budov se chtějí podílet na „stavbě chrámu lidství“.

Svou roli mohlo sehrát i v té době oblíbené téma rosikruciánů, tedy snu o tajném bratrstvu růže a kříže. Toto hnutí spojujovalo prvky hermetismu (spirituální alchymie, pokřesťanštěné kabaly a theurgie) s křesťanstvím. Rosikruciáni chtěli tomuto tajnému bratrstvu pomáhat v jeho skryté a nezištné práci pro duchovní a hmotný pokrok lidstva. Úvahy o zednářství jako dědictví již r. 1312 zlikvidovaného templářského řádu sotva najdou oporu.

Jako historicky doložená událost je svátek sv. Jana Křtitele před 300 lety pokládán za dějinný počátek zednářství. Od té doby jsou již vysledovatelné dějiny tohoto hnutí na britských ostrovech, pak brzy na evropském kontinentu a postupně téměř ve všech zemích světa (kromě tyranských a despotických režimů).

Svobodní zednáři se nepokládají za náboženství, mají však nepochybné náboženské prvky. V lóžích regulárních svobodných zednářů při rituální práci je na exponovaném místě oltář a na něm otevřená křesťanská Bible (v zemích s převládajícím jiným náboženstvím jiná posvátná kniha, např. Tanach nebo Korán). Práce se otevírají a uzavírají ve jménu Velkého stavitele všehomíra, a v některých ritech se lóže k němu obrací na začátku a na konci práce modlitbou. Symbolika a rituál pracují s tématem stavby Šalamounova chrámu v Jeruzalémě, který je ovšem obohacen o prvky příběhu, které v Bibli nenajdeme.

Nejstarší zednářskou konstitucí jsou Old Charges (Staré povinnosti, česky Bratislava: CAD Press, 2013) sepsané a vydané poprvé r. 1723 presbyteriánským pastorem Jamesem Andersonem (1680-1739). Jejich první článek mimo jiné doslova říká, že zednář, pokud správně rozumí svému umění, nemůže nikdy být stupid atheist, nor an irreligious libertine (hloupý ateista ani bezbožný zpustlík).

Čeští svobodní zednáři se připojili k oslavám londýnské zakládající události, které probíhají v mnoha zemích. Ve dnech blízkých jubileu uspořádali velké setkání v Českém Krumlově s rituální prací a se společenským programem.

Počátky českého svobodného zednářství nejsou dobře doloženy. Předpokládá se, že vše začalo na českém území vojenskou putovní lóží francouzských důstojníků v bavorsko-francouzské koalici s podporou Sasů, kteří pobývali v Praze v létech 1741-1742 v rámci války o habsburské dědictví.  Po éře jazykově spíše německého zednářství na území Zemí koruny české za císaře Svaté říše římské Františka Štěpána Lotrinského (který snad sám byl svobodným zednářem) a jeho manželky, mj. české královny Marie Terezie a pak za císaře a krále Josefa II. přichází faktický zákaz svobodného zednářství v době Velké francouzské revoluce, v níž podle historických pramenů měli svobodní zednáři významně přispět k porážce absolutistické monarchie a nastolení republiky.

Zednářství v Česku se obnovilo až po vzniku Československé republiky odděleně v jazykově české a německé obedienci. Ty se spojily až pod hrozbou nacismu. Po další přestávce za nacistické okupace a komunistického režimu obnovil řád svou činnost na začátku devadesátých let.

Daleko je u nás nejsilněji zastoupen směr navazující na anglické svobodné zednáře pod jménem Velká lóže České republiky s odhadovaným počtem mezi 400 až 500 členy. Několik desítek zednářů se seskupuje v alternativních menšinových obediencích.



%d blogerům se to líbí: