Jedním z historických dědictví české společnosti z jejího formativního období ve druhé polovině 19. století je antiklerikalismus. Je proto vždy mimořádné, když se dostane společenského uznání klerikovi, a to ještě za jeho náboženské působení. Přesně to se stalo římskokatolickému knězi, univerzitnímu profesorovi a také úspěšnému spisovateli knih s křesťanskou tematikou Tomáši Halíkovi (*1948). Ve čtvrtek 13. února převzal Cenu Karla Čapka, kterou uděluje České centrum Mezinárodního PEN klubu. Slavnostní večer moderoval předseda Českého PEN klubu Ondřej Vaculík (na náhledové fotografii vpravo). Kromě jiného připomněl, že letošní udílení ceny je mimo pořadí: cena je totiž udílena v každém sudém roce a letos je zařazena navíc jako součást oslav 100. výročí založení Československého PEN klubu. Jeho prvním předsedou se roku 1925 stal spisovatel Karel Čapek. Čapek byl několikrát během večera zmíněn, a to hlavně v souvislosti se zásluhami o uspořádání jeho díla, které má editor Miroslav Halík, otec laureáta. Letošní Cena Karla Čapka je tedy – jak bylo také během večera několikrát řečeno – tak trochu cenou i pro Halíkova otce.
Ve svém laudatiu Vladimír Karfík, předseda poroty, která o udělení letošní ceny rozhodla, ocenil
literární a společenský přesah Halíkova díla, jež vzniká právě zde a teď s vědomím, že co je bez chvění, není pevné. Halíkovo dílo je součástí zápasu o morální tvář světa, v němž není místa ani pro lhostejnost ani pro nesmiřitelnost. Vede nás ke kritickému myšlení a v něm hraje důležitou roli dialog.
O dialozích, které vede Tomáš Halík, hovořil i jeden ze sponzorů ceny Luděk Sekyra (na náhledové fotografii vlevo), majitel velké developerské firmy. Ocenil i Halíkův dialog s Bohem a přihlásil se k němu jako ke svému knězi a duchovnímu rádci. Jinak toho o náboženství během večera mnoho řečeno nebylo, samozřejmě s výjimkou Halíkova děkovného proslovu, v němž zmínil i svou konverzi ke katolickému křesťanství v 60. letech. Prof. Halík v poděkování také připomněl, že jeho knihy jsou přeloženy do dvaceti jazyků, tedy do podobného počtu, jakého dosáhl Karel Čapek, s jehož dílem díky otcově práci vyrůstal. A zmínil také, že nedávno byl přivítán v Koreji jako známý spisovatel. Možná je tedy Tomáš Halík ještě známější v cizině než u nás. A možná i v této větší zahraniční slávě se projevuje typický český antiklerikalismus, který teď Český PEN klub trochu narušil.
Fotografie: Jiří Hubený a Dana Mojžíšová.
Psali jsme v Dingiru:
Tomáš Halík, Média – náboženství naší doby?, Dingir 12 (4), 2000, s. 118–119.
Pavel Hošek, Nebýt slepý k privátnímu náboženství. Rozhovor s prof. Tomášem Halíkem, Dingir 13 (1), 2010, s. 29.
Související články:
