Před 100 lety začala v Československu působit Armáda spásy

Před 100 lety začala v Československu působit Armáda spásy
Karl Larsson (zdroj fotografie zde).

V těchto dnech před sto lety byly položeny v ještě čerstvém Československu základy pro působení Armády spásy. Dne 20. srpna 1919 dorazil do Československa první zdejší územní velitel Armády spásy, Švéd Karl Larsson (1868–1952), a již v září začal s misijní prací. Ta se dobře dařila, takže už roku 1920 existovaly místní sbory v osmi českých a moravských (větších) městech. Vznikl domov pro dívky v pražské Krči a sirotčinec v Jablonci nad Nisou. Byly vydávány tiskoviny Válečný pokřik (brzy přejmenovaný na Prapor spásy) a německý Der Kriegsruf. Roku 1921 bylo otevřeno zemské velitelství v Praze.

Počátečnímu rozvoji pravděpodobně hodně pomohla skutečnost, že ještě před ustavením Armády spásy zde fungoval Kruh přátel Armády spásy s více než třemi sty členy a pod vedením spisovatelky a osvětové pracovnice Pavly Moudré (1861–1940). Právě tento Kruh Larssonův příjezd inicioval. Byl však tvořen z velké části lidmi, kteří byli orientováni „nábožensky pokrokově“ a obdivovali možná spíše sociální než evangelizační práci Armády spásy. Armáda spásy (založena ve Velké Británii roku 1865) je ale evangelikální křesťanská organizace, která svou rozsáhlou a relativně velmi úspěšnou sociální práci zakládá na křesťanských hodnotách a postojích.

Rozvoj české Armády spásy byl možná až příliš rychlý, takže roku 1921 došlo k vnitřnímu rozporu a odchodu několika důstojníků. Krize netrvala dlouho, ale Larsson byl přesto odvolán a ještě v tomto roce opustil Československo. Po něm československou Armádu vedli další zahraniční důstojníci a její rozvoj – v prostředí relativní přízně společnosti a například i prezidenta Masaryka – dále pokračoval. Činnost Armády spásy výrazně omezila až okupace a roku 1950 ji vládnoucí komunisté zakázali. Někteří její pracovníci byli pak v inscenovaných procesech odsouzeni do vězení. Obnovena byla právně roku 1990 (jako občanské sdružení) a fakticky roku 1991, roku 2013 byla registrována českým státem jako církev a náboženská společnost. Její současná rozsáhlá činnost je prezentována zde. Letošní sté výročí bude Armáda oslavovat v Ostravě 21. září (pozvánka je zde).

Kromě své jedinečné formy sociální práce přinesla Armáda spásy do české společnosti několik významných a pozoruhodných osobností, například Bohuslava Bureše (1899–1994), Františka Pivonku (1890–1959) nebo Josefa Korbela (1907–2002). Posledně jmenovaný byl spolu s Filipínou Vencovou odsouzen k nejtěžším trestům a strávil v komunistickém vězení více než 10 let (anglicky je tato část historie zpracována zde). Korbelovo jméno nese centrum sociálních služeb v Brně, po Bohuslavu Burešovi je pojmenován jeden z pražských azylových domů Armády spásy.

Psali jsme v Dingiru:

Polévka, mýdlo, spása, Dingir 9 (1), 2006, s. 8-9: zde.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na