Nejvyšší soud USA rozhodl v kauze Mírového kříže

Nejvyšší soud USA rozhodl v kauze Mírového kříže

Před časem jsme zde psali o kauze památníku válečným veteránům v marylandském Bladensburgu známém jako Mírový kříž. Několikaletý spor skončil u Nejvyššího soudu, který minulý týden rozhodl, že kříž na obecním pozemku není v rozporu s Prvním dodatkem k americké ústavě. Ten ve své první klauzuli zakazuje zvýhodňovat nějaké náboženství a právě to se podle organizace American Humanist Association (AHA), která spor vyvolala, v tomto případě děje. Zatímco soud nižší instance jí dal zapravdu rozsudkem, že památník je ve své podstatě „podporou náboženství a výrazně spojuje stát s církví“, nyní soudci velkou většinou (7:2) rozhodli, že tomu tak v tomto případě ve skutečnosti není. Mluvčí vítězné většiny soudce Samuel Alito uvedl, že kříž je vyjádřením zármutku nad ztrátou mladých vojáků a jeho odstranění nebo radikální úprava by byla vnímána ne jako neutrální, nýbrž spíše nepřátelský akt vůči náboženství: „Ačkoliv je kříž dlouhou dobu především křesťanským symbolem, jeho užití v bladensburgském památníku má specifický význam.“ Ústava svým článkem o náboženství chce podle něj především zajistit občanský smír lidí různého náboženského přesvědčení a památník v této podobě byl po celou dobu v souladu s touto hodnotou.

AHA vyjádřila své politování nad tím, že se soudci neřídili precedenčním rozsudkem ve sporu Lemon v. Kurtzman z roku 1971, jenž zavedl tzv. Lemonův test, který se v podobných případech často uplatňoval. V testu jde o trojstupňové potvrzování, že sporné právní ustanovení má sekulární záměr (Purpose Prong), že ve výsledku nezvýhodňuje nebo naopak neomezuje nějaké náboženství (Effect Prong) a že nevede k propojení státu a náboženství (Entanglement Prong). Zde je podle nich zjevné, že účel nebyl sekulární, nýbrž že šlo o propagaci křesťanství. Soudce Alito však tvrdí, že Lemonův test se zde uplatnit nedal, jelikož nelze s jistotou určit původní záměr existence památníku. Navíc podle něj původně zřetelně náboženská symbolika získává během času zcela jiný smysl.

Zklamání vyjádřili i představitelé vlivné aktivistické organizace American Civil Liberties Union, která rovněž vystupuje na obhajobu oddělení státu a náboženství. Ředitel jejího náboženského programu Daniel Mach však za dobrou zprávu považuje to, že se rozsudek týká jen tohoto jednoho historického památníku, a nijak tedy neusnadňuje umisťování náboženských symbolů na nové objekty tohoto druhu.

Podle Religion News Service, zde. Foto: Maryland GovPics.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na