Ve svých 73 letech byla Sylvie D. odsouzena k doživotnímu žaláři za vraždu čtyřletého chlapce Jana H. Čin se stal před 32 lety. Okolnosti jeho smrti byly zvláštní, ale podle vyšetřovací zprávy se jednalo o nešťastnou náhodu. Případ byl znovu otevřen až roku 2015 na základě svědectví těch, kdo společenství opustili, a na základě investigativní novinářské práce. Loni v říjnu začal soud a minulý týden vynesl zemský soud v hesenském městě Hanau rozsudek (jak bylo oznámeno např. v Süddeutsche Zeitung zde). Na shromažďování materiálu a objevení svědků mezi těmi, kdo společenství opustili, a tím na zahájení kriminálního vyšetřování se podílel deník Frankfurter Rundschau. Celý případ shrnul jeho reportér Gregor Haschnik v článku zde.
Z Haschnikova článku vyplývá, že Sylvia D. vedla společenství v Hanau na základě toho, že komunikovala s Bohem a přinášela od něho vzkazy. Společenství asi dvaceti lidí, mezi nimiž byl profesor, bývalý soudce, pracovník s informačními technologiemi nebo bývalá vedoucí pracovnice jednoho koncernu, se těmito vzkazy řídilo. Boží příkazy zprostředkovával i Walter D., bývalý metodistický pastor, který musel kvůli svým radikálním postojům opustit své zaměstnání. Náboženské společenství vytvořilo i společnou firmu působící v oblasti médií. Firma měla velmi dobrou pověst a získávala veřejné zakázky i zakázky od velkých firem. I v podnikání měla údajně Sylvia D. hlavní slovo. Členové společenství obývali několik domů v sousedství v nenápadné čtvrti Hanau.
Společenství začalo vznikat kolem bývalé zdravotní sestry Sylvie a bývalého pastora Waltera asi před 40 lety. Sylvie postupně vytvořila z křesťanských a esoterických motivů nauku, která jejich přátelům a duchovním hledačům vysvětlovala svět a dávala smysl jejich životům. V základě nauky, popsané v 80. letech v knihách vydaných vlastním nákladem, byl předpoklad, že na člověka působí dvě síly: jedna, která je spojena s Bohem a kterou reprezentuje Sylvia a její poselství, a druhá strana temna. Dát prostor temnotě třeba pochybnostmi o původu Sylviiných poselství přitom znamenalo ohrožení nejen duchovní, ale i tělesné prostřednictvím vážných nemocí. Nauka Sylvie údajně zcela nahrazuje Bibli.
Roku 2014 se v důsledku mediálního vystoupení bývalého člena stala minulost společenství předmětem vyšetřování úřadů i mediálního zájmu. Uzavřené společenství žilo navzdory úspěšnému podnikání asketicky ve velmi skromných podmínkách. Bývalí členové vypovídali o psychickém tlaku i fyzických trestech. Podle jejich svědectví byly přísným, až krutým trestům včetně hladovění podrobovány i děti. Patrně nejhorší prý byla situace dvou vlastních dětí manželů Sylvie a Waltera a tří dětí, které adoptovali; v jejich výchově se předpokládaný zápas sil světla a temna projevoval nejdramatičtěji. Vztahy s lidmi mimo společenství byly velmi slabé a styky s nimi podléhaly Sylviině kontrole. Vnější instituce jako úřady nebo církve byly považovány za loutky ovládané silami temna. Bývalí členové vypovídali o strachu z rakoviny a jiných nemocí, který jim bránil společenství opustit a – když se toho přece jen odvážili – o poměrech ve společenství vypovídat. Kromě strachu bylo prý nástrojem Sylviina ovládání jejich životů také velké pracovní vytížení a nedostatek spánku. V takové situaci bylo těžké se vzepřít božím poselstvím, která Sylvia zprostředkovávala.
Rodiče Jana H. (1984–1988) svěřovali Sylvii svého syna v době pracovního vytížení. Ta s ním nevycházela dobře; považovala ho za zlomyslného a posedlého temnem, a dokonce za další inkarnaci Hitlera. Vyloučila jakoukoli naději na jeho zlepšení. Osudného 17. srpna 1988 ležel patrně za trest v koupelně v těsném a malém plátěném spacím pytli, zavázaném těsně nad jeho hlavou. Sotva mohl dýchat a v panice křičel. Není přesně jasné, co se stalo, ale po příchodu Sylvie do koupelny nastalo ticho. Chlapec byl později v koupelně objeven a Walter D. vyvinul podle svých slov po návratu z nákupů velké úsilí, aby ho oživil. Vyšetřovací zpráva konstatovala, že příčinou smrti byla nehoda – Jan se podle ní zadusil ve spánku zvratky ovesné kaše. Po třiceti letech označili soudní znalci tuto příčinu smrti za velmi nepravděpodobnou a na základě svědectví bývalých členů byla Sylvie D. obžalována z vraždy. Svědectví jejího manžela mohlo být klíčové, ale Walter D. mezitím zemřel.
Obhajoba považuje svědectví bývalých členů za nedůvěryhodné a za součást pomlouvačné kampaně namířené proti Sylvii D. Již roku 2014 řekl tehdy ještě žijící Walter D., že odpadlíci ze společenství spustili tuto kampaň nejpozději roku 2013. Zdůraznil, že v případě této skupiny se nejedná o žádné náboženské společenství: nemají prý žádnou nauku, žádné „médium“, žádné symboly ani rituály, nedělají misii ani nepořádají finanční sbírky. Stojí prý jen při sobě vždy, když je potřeba. S policejním vyšetřováním nemusí být spokojen ani člověk, stojící mimo společenství. Jeden úředník, obeznámený s případem, radil, aby záležitost nebyla otevírána. Poukázal na to, že ve společenství už nejsou žádné děti, skoro všichni jeho členové jsou staří a nezískávají již další stoupence. Také firma, v níž členové společenství pracují, si stěžuje na to, že už šest let je její pověst a činnost poškozována. Navzdory tomu všemu byl na základě vyšetřování, započatém roku 2015, vynesen minulý čtvrtek rozsudek.
Náhledová fotografie Hanau: Pixabay.