Vzpomínky na Sametovou revoluci, demonstrace a rozjitřenou náladu Prahy v sobotu 17. listopadu obohatila performance do této atmosféry nezapadající. Čeští následovníci Sri Chinmoye, kontroverzního bengálského gurua, který působil v USA, zorganizovali v Rudolfinu „Koncert pro Vaše srdce na počest 100. výročí vzniku Československa“.
Vstup na akci byl zdarma, zájemci si ovšem museli s předstihem v pokladně vyzvednout „rezervační poukaz na vstupenku“, lístek pak mohli obdržet v den konání tamtéž. Ukázalo se však, že rezervačních poukazů bylo vydáno mnohem více než reálných vstupenek na vystoupení a už hodinu před koncertem byla kapacita 1100 posluchačů naplněna. Majitelé dalších rezervačních poukazů se tak od pokladny museli vrátit do mrazivé noci s nepořízenou. Dle informace jedné z organizátorek koncertu vyšel pronájem Rudolfina na 250 000 Kč a na jeho zaplacení se podílelo všech dvě stě aktivních českých žáků Sri Chinmoye.
Chodbami Rudolfina korzovali natěšení hudbymilovní návštěvníci ve společenských oděvech a evidentně jen málokdo tušil, jaká že muzika se tu bude hrát, a především, kdo byl Sri Chinmoy a jaké je skutečné pozadí koncertu. Pestrobarevná sárí uvaděček napovídala, že asi nepůjde o koncert klasické hudby. S guruem a zároveň skladatelem repertoáru se příchozí mohli blíže seznámit díky nabídce knih a nahrávek na prodejních stolech.
Sri Chinmoy (někdy přepisováno Šrí Činmoj; 1931–2007), zakladatel takzvané integrální jógy, sám sebe považoval za geniálního umělce, nedostižného sportovce a především o sobě hovořil jako o realizaci Boha. Jeho následovníci se s neutuchající činorodostí snaží propagovat svou víru, že jejich Mistr je duchovní osobností celosvětového významu a formátu. Neúnavně kontaktovali skutečné duchovní autority, politiky, sportovce a umělce a organizovali jejich setkání s Sri Chinmoyem, ten pak těžil ze společných fotografií s celebritami, které mu otevíraly další a další dveře. Guru prostřednictvím žáků organizoval Mírové koncerty a atletické závody. Oddaní oslovovali neinformované úředníky a nechávali po guruovi pojmenovávat ulice, zasvěcovali jeho Mírovým květům letiště, města i celé státy.
Socha, označovaná jako „Modlící se muž“ nebo „Harmonie“, stojící na nábřeží Vltavy u Sovových mlýnů, není nikdo jiný než Sri Chinmoy. Již téměř deset let hledí přes řeku na Národní divadlo. Muzeum Kampa skulpturu dostalo jako dar od žáků a bez znalosti kontextu ji instalovalo do historického jádra Prahy.
Těžkou sladkou vůní santalového dřeva prodchnutý, zcela zaplněný Dvořákův sál se programu dočkal s téměř dvacetiminutovým zpožděním. V úvodní videosekvenci organizátoři vysvětlili, proč má aranžovaná hudba Sri Chinmoye znít právě při příležitosti opožděné oslavy vzniku ČSR. Guru několikrát Čechům i Slovákům žehnal, žáci jej tedy nazvali „vzácným přítelem Československa“. Desetiminutový dokument přetékal chválou a servilitou vůči guruovi – takto se tesá kult osobnosti. Snímek zaznamenal soukromý koncert Chinmoye pro Václava Havla a jemu věnovanou píseň „The Saint-Bird in the Political Sky“ (Svatý pták na politickém nebi). Zavzpomínal na Chinmoyův první koncert v ČSFR v roce 1990 v pražském Paláci kultury i na třikrát zaplněnou hokejovou halu v Holešovicích (1995, 1999 a 2004 – tyto Mírové koncerty byly vždy zdarma a měly masivní reklamu placenou žáky gurua). Film neopomenul také jeho nominaci na Nobelovu cenu míru (2007) a to s pompou, jako by ji získal. Připomněl i bizarní „Zvedání světa srdcem jednoty“, při němž guru vzpíral pomocí mechanických převodů a konstrukcí několik osobností českého společenského a politického života, a pak je vyznamenával svým řádem.
Po té již konečně došlo na hudbu, ke třem úvodním instrumentálním skladbám vystoupila dvě dua, respektive trio. Monotónní rozvleklý pláč na duduk nebo indické jamování na sitár nevyvolalo u publika veliký ohlas, naopak ze sálu začali odcházet první nespokojenci. Atmosféře pak nepřidal ani zkrácený videozáznam koncertu Sri Chinmoye, jenž představoval guruovy duchovní improvizace na několik hudebních nástrojů (včetně hraní pěstí na klavír). V plném světle se tu vyjevila jeho charakteristická hlasová i instrumentální nejistota, ale také (následovníky podporované) sebevědomí, s jakým své neumětelství předváděl.
Pro žáky (nikoli však pro diváky) byl vrcholem dlouhý záběr na meditujícího Chinmoye s očima v sloup. V této pozici prý dosahoval naprostého sjednocení s Bohem. Proto je černobílá fotografie guruova obličeje pořízená během nejvyššího soustředění – takzvaný transcendentál – ústředním bodem meditací všech oddaných. V nezasvěceném publiku se v tu chvíli začal ozývat netrpělivý a rozladěný šepot a občas i ironický smích.
Závěr téměř dvouhodinového koncertu, jehož interprety byli výhradně Chinmoyovi oddaní, byl přeci jen svěžejší a melodičtější. Smíšené čtyřicetihlavé vokální uskupení doprovázející mezinárodní orchestr Sahadeva Ensemble ovšem nepředvedlo působivější představení než leckterý pěvecký kostelní sbor.
Ani autor tohoto článku nevydržel v auditoriu až do konce, po odchodu ho v předsálí oslovil ztrápený zaměstnanec Rudolfina a téměř se slzami v očích jej přemlouval, ať napíše stížnost do Pražské filharmonie, která pronajímá zdejší prostory. „Vždyť do slavné Dvořákovy síně přece patří skuteční umělci a ne kdejaký paskvil…“
Podrobněji o Sri Chinmoyovi: http://dingir.cz/index.php?co=web/rejstrik (pod heslem Šri Činmoj).
Obě ilustrační fotografie: Wikimedia Commons.
Meditace je běžná každodenní věc v životě,jako když jíte, pijete, spíte 😃 tak i meditujete. Vedu 3 kategorie děti ve florbale od 4 do 10 let a učim děti meditace,rodiče s tím nemají žádný problém. 😃😅 Ba na opak. Přítelkyně je výchovný poradce pro děti a mládež její závěrečna práce či skripta bylo vypracovat přes 30 stránek,, Dětská meditace 🧘♂️ ” znám pár lidí žáků Sri chinmoye a jsou všichni v pohodě.. 😉 🤩 Za mě meditace jsou velice super. Zkoušel jsem meditace korejské, tibetské, indické, mexickych indiánů, samaske z Peru, africké šamany, meditace Atlantidy, s vědmou z české republiky která skončila 3 na světě v mezinárodní… Číst dále ->
Dobrý den, nebudu komentovat váš názor na koncert. Je vaše věc jak se vyjadřujete. Obrázek si udělá každý sám. Ale asi zde došlo k nedorozumění. Fotografie které jste použili mají svého vlastníka a tudíž by bylo dobré se jej zeptat a nebo alespoň mu oznámit jejich použití ve vašem časopisu. Mohli by jste mi prosím zaslat kopii této žádosti. Kontaktoval jsem daného fotografa (Kedar Misani) a ten mi potvrdil, že jej nikdo ohledně použitých fotografií nekontaktoval. Vypadalo by to totiž jako porušení vlasnických práv. Tedy krádeže. Má to tudíž co dělat s některým z přikázání. Wikimedia Commons nejsou bohužel vlstníky ani autory díla.… Číst dále ->
Část 4 – 4. Popisujete konec koncertu a přitom píšete, že jste odešel před koncem? Opravdu? Byl jste na dvou místech najednou? A nechodíte taky po vodě a nepřeměňujete vodu ve víno? 5. Bezejmenný zřízenec, s kterým jste údajně mluvil a který si stěžoval na koncert asi nevěděl, že takový koncert už před pár lety v Rudolfinu byl. Že by to management sálu zapomněl? Anebo jste si daného pána vycucal z prstu, a nebo patřil ke stejné farnosti? Mě se paní šatnářka a také paní uvaděčka před návratem do sálu ptali „jaké to tam uvnitř je?“ a že „to zní krásně“. Osobně si… Číst dále ->
Část 3 – 1. Lístky na koncert byli v režii Rudolfina a dlouho do předu bylo avizované, že jsou lístky rozebrané, jak na výdejních místech tak na webu koncertu. A že budou pouze na čekání pokud se někdo nedostaví. (Toto oznámení je na webu do dnešního dne). Proto jsme se rozhodli jít. Je škoda, že lidé co o danou akci nestáli si takový lístek pořídili a neumožnili tak přístup dalším, kteří by si jej i koupili. Takovým bych ten lístek nechal zaplatit. 2. Jestli vám vadí, že si akci někdo zaplatil a musel jste jít zdarma, je váš problém. Jaksi neuvádíte,… Číst dále ->
Část 2 – Mám rád světovou hudbu a koncert jsem si naprosto neomylně užil. Musel jsem jen ze zdvořilosti vyprovodit během koncertu k šatně naši milou příbuznou, na které bylo již už před vystoupením vidět, jak je rozhodnutá odejít. Cestou zpět do sálu, jsem narazil na úlisného nevhodně oblečeného človíčka (který rozhodně nepatřil k zaměstnancům Rudolfina), a který si myslel, že odcházím a ptal se mě, jestli taky „končím“. Byl zklamaný jako moje blízká, že se mi koncert líbí a že se chystám zpět do sálu. Rozhodli jsme se zůstat a byli jsme vděčni za tento zajímavý večer. Profesionální smyčcové vystoupení z Vídně,… Číst dále ->
Vážení ….? Když se dívám na historii článků vašeho křesťanského oběžníku, je mi velmi smutno. Opravdu se takoví lidé jako vy se hlásí ke křesťanství? Nazval bych to zviditelňování Kristova učení pomocí nenávisti. Vychází agenda tohoto plátku opravdu z jeho učení? Krist by byl prostě k u vytržení. Na Koncertě v Rudolfinu jsem byl, a byl jsem z něj nadšený. Paradoxně jej naší rodině sehnala moje tchýně, zapálená teoložka, pracující na církevní škole. Přinesla nám je se slovy, že „tam nemusíme jít, je to zadarmo“. Poněkud ji překvapilo, že jsme se doma všichni shodli, o naší účasti. Bylo vidět, jak ji to vykolejilo a… Číst dále ->
“As Pushta Krishna Maharaja looked it up I recalled a news article about the man. “This Shri Chinmoy is supposed to be this resident guru at the United Nations. He did a practical demonstration of what he said a person who is in touch with God can be capable of doing if he allows himself to become an instrument of God. For eight months he painted continually, and he produced twenty seven thousand paintings. He said that this was proof that he was God realized.” (…) “Guru will speak. But what kind of speaking? What Krsna has spoken. Not nonsense.… Číst dále ->